|
|
Dispersal and personality
Rišová, Slavomíra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Disperzia zvierat je dôležitou oblasťou ekológie, ktorej štúdium je dôležité pre pochopenie zloženia a dynamiky populácie. Získané poznatky majú široké využitie v rôznych oblastiach, či už v snahe o introdukciu ohrozených druhov, alebo naopak, o potlačenie šírenia tých inváznych. Disperzia však začína na úrovni jedincov, a preto je najskôr potrebné zistiť, ktorými vlastnosťami dispergujúci jedinci disponujú. Jedným z možných hľadísk, v ktorom sa dispergátori môžu od rezidentov líšiť, je ich personalita. Táto bakalárska práca prináša súhrn literatúry, ktorá sa personalitným prediktorom disperzie venuje, porovnáva personalitné rysy medzi sebou, a to v rámci aj naprieč tromi vybranými taxónmi, ktorými sú ryby, vtáky a ako zástupcovia cicavcov - hlodavce. Literatúra naznačuje, že v kontexte personality jedincov existujú, okrem iných, tri hlavné typy disperzie. Prvý typ, uplatňujúci sa hlavne v počiatkoch života, je disperzia submisívnejších jedincov teritoriálnych rýb a hlodavcov vynútená v dôsledku agresie zo strany dominantnejších jedincov. U vtákov je však nutné obsadiť si čo najskôr vhodné teritórium, a preto u nich dochádza k opačnej závislosti - k skoršej disperzii dominantných jedincov. Druhým typom je dobrovoľná disperzia exploračne a lokomočne aktívnych a asociálnych jedincov. Dôležitou...
|
|
|
Mezidruhové rozdíly v kognitivních schopnostech krkavcovitých
Myslivečková, Lucie ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Ptáci z čeledi krkavcovitých (Corvidae) jsou považováni za inteligentní zvířata. Spoustu druhů z této čeledi je testováno v pracích, které se zabývají jejich kognitivními schopnostmi. Tato práce byla zaměřena na shromáždění a vyhodnocení porovnávacích prací které zabývaly mezidruhovými rozdíly v kognitivních schopnostech u dvou nebo více druhů. Byla také věnována pozornost mezidruhovým rozdílům v kognitivních schopnostech mezi krkavcovitými a jinými druhy zvířat. Z výsledků plyne, že mezidruhové rozdíly mezi krkavcovitými existují. Rozdíly jsou z velké části zapříčiněny potravní ekologií nebo socialitou druhu a úspěšnost různých druhů se v různých úlohách může měnit. Klíčová slova: Corvidae, krkavcovití, kognitivní schopnosti, mezidruhové srovnání, srovnávací přístup
|
|
| |
|
|
Zpracování obrazu s velkými datovými toky - využití CUDA/OpenCL
Sedláček, Filip ; Klečka, Jan (oponent) ; Honec, Peter (vedoucí práce)
Hlavným cieľom tejto práce je návrh optimalizácie algoritmu detekujúceho vady v produkovanom netkanom textile. Algoritmus vyvinula spoločnosť CAMEA spol. s.r.o. Dôsledkom zmeny aktuálneho kamerového systému za výkonnejší, bude potreba aktuálny algoritmus optimalizovať a vybrať hardvér s vhodnou architektúrou, na ktorom budú výpočty vykonávané. V práci budu detailnejšie popísané programovacie techniky softvérovej architektúri CUDA a frameworku OpenCL. Pomocou týchto nástrojov navrhneme implementáciu paralelného ekvivalentu aktuálneho algoritmu, popíšeme rôzne optimalizačné metódy a navrhneme GUI k testovaniu týchto metód.
|
|
|
Spektrální metoda identifikace parametrů motoru
Sedláček, Filip ; Buchta, Luděk (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Práca sa venuje problematike spektrálnej metódy identifikácie systémov. Úvodná časť oboznamuje čitateľa so samotným pojmom identifikácia a zároveň vysvetľuje jej aplikovanie v praxi. Ďalej sú popísané a matematicky odvodené dve neparametrické metódy identifikácie – korelačná metóda a z nej odvodená spektrálna analýza. Cieľom tejto záverečnej práce je otestovanie a následné využitie spektrálnej analýzy k identifikácii vnútorných parametrov motoru, ktorá je detailne rozoberaná vo zvyšnej časti práce. Kapitoly teda diskutujú o fundamentálnych zákonitostiach, postupoch a princípoch v snahe čo najlepšie pripraviť čitateľa k REAL-TIME identifikácii parametrov na reálnom pohone.
|
|
|
Hodnocení výkonnosti podniku pomocí nástrojů finanční analýzy
Sedláček, Filip ; Toman,, Petr (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení výkonnosti podniku pomocí nástrojů finanční analýzy během období 2016–2020. Teoretická část se orientuje na jednotlivé ukazatele a metody, které jsou zde vysvětleny a následně v práci využívány. Ve druhé části práce je diskrétně představena společnost, na kterou jsou aplikovány zmiňované ukazatele z teoretické části. V posledním bodu nalezneme celkové zhodnocení výsledků finanční analýzy včetně vlastních návrhů autora na zlepšení finanční situace společnosti.
|
|
|
Atraktivita vzhledu jednotlivých druhů primátů a její důsledky
Zelenková, Michaela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vzhled je nejdůležitější prezentací každého jedince. Ačkoliv již po staletí lidstvo láká představa rozluštění kódu pro krásu, charakterizovat ho je velmi obtížné. Spousta prací se zabývá vzhledem a návazně také vzhledovými preferencemi. Je jisté, že krása není definovatelná jen jedním faktorem, ale že do hry o vytvoření atraktivního jedince vstupuje více faktorů působících současně. Dnes je již obecně přijímán fakt, že atraktivní je na obličejových i jiných partií těla především symetrie. Dále je podstatná průměrnost a také dětské výrazné rysy reprezentující tzv. dětské schéma. Stejná preferenční pravidla je možné použít i na posuzování atraktivity jiných druhů než člověka. Primáty obecně hodnotíme ve stupni atraktivity podle stejných vzorců, jako se rozhodujeme o kráse druhého člověka. Líbivé jsou obličeje primátů podobné člověku a obličeje, které jsou kulatého tvaru a dominují jim velké okrouhlé oči vytvářející infantilní dojem. V preferencích k jednotlivým druhům přispívá naše schopnost odlišit obličeje primátů člověku vzhledově blízkých od primátů člověku se nepodobajících. Jsme také schopni určit reálnou velikost primáta na základě jeho obličejových rysů. Obličeje v zásadě rozlišujeme na dvě skupiny: líbivé, přátelské s dětskými rysy a na hrubé, agresivní a nebezpečné.
|
|
|
Estetické a emoční hodnocení motýlů (Lepidoptera) a jeho důsledky
Končická, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Zvířata hrají v lidských společnostech významnou roli. Jakožto významné psychologické stimuly vzbuzují nejen pozitivní, ale také negativní emoce. To, jak zvířata esteticky působí na lidi, má pak přímý vliv na jejich ochranu. Tato diplomové práce se zabývá estetickým a emočním hodnocením motýlů pomocí metody řazení vizuálních stimulů a hodnocením na bodové škále. Cílem této práce je jednak porovnání jednotlivých metod testování hodnocení krásy u motýlů (Lepidoptera), ale také analýza vlivu pozice motýlů na předkládaných stimulech na výsledné hodnocení krásy. Dále se tato diplomová práce zaměřuje na negativní emoce (odpor) vzbuzované motýli. V neposlední řadě analyzuje vliv morfologických a barevných charakteristik motýlů na hodnocení krásy a také vlastností a postojů respondentů, které mohou hodnocení ovlivňovat. Bylo zjištěno, že všechny zkoumané metody testování lze použít k hodnocení krásy motýlů a že přináší podobné výsledky. Dále bylo zjištěno, že pozice křídel motýlů má zejména u některých druhů vliv na jejich hodnocení. Ačkoliv motýli nevzbuzují vysokou míru odporu, noční motýli jsou vnímáni jako více odporní. Z výsledků vyplývá, že respondenti nerozlišují motýli na dvě distinktivní skupiny denních a nočních motýlů, ale že se tyto dvě skupiny navzájem částečně překrývají. Larvální stádia...
|
|
|
Analýza chování z pohledu opakovatelnosti
Vobrubová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá opakovatelností chování, což je velmi vhodný nástroj pro kvantifikaci personality, která je definována jako konzistentní interindividuální rozdíly. Obsahuje pět studií, které nazírají na opakovatelnost a personalitu z různých úhlů. V první práci se soustředím na popis historie studia personality, u jakých savců je nejčastěji měřena, a přináším metaanalýzu dat z publikovaných prací. Nejvyšší opakovatelnost se ukázala u aktivity, nejnižší u agresivity a exploračního chování. Následující dvě práce se zabývají projevy personality v exploračním chování u krysy obecné (Rattus rattus). První z nich zkoumá habituaci v průběhu opakovaného testování, která je nejvýraznější u head-dippingu (nahlížení do děr) v hole board testu. V této práci je také demonstrován rozdíl mezi použitím různých metod výpočtu opakovatelnosti, kdy započítání systematického efektu habituace zvýšilo odhady opakovatelnosti. Na ni navazuje další studie, která sleduje hladiny fekálních glukukortikoidových metabolitů (fGCM), jejich diurnální cyklus a souvislost právě s exploračním chováním. fGCM se ukázaly jako interindividuálně variabilní charakteristika, která je dobře opakovatelná, i když podléhá velkým diurnálním výkyvům. Asociace hladin fGCM a prvků exploračního chování nebyla příliš přesvědčivá, nicméně...
|
|
|
Evoluce komplexity a procesní kapacity mozku u ptáků: Řešení problému pomocí isotropické frakční homogenizace
Kocourek, Martin ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Nejzákladnějším principem komparativních věd vždy bylo a je hledání podobností a rozdílů. Proto jsou lidé fascinovaní kognitivními schopnostmi krkavcovitých ptáků a papoušků a jejich podobností s těmi lidskými. Dlouho byla výjimečnost těchto druhů vysvětlována relativní velikostí jejich mozků. Vlastní procesní kapacita však není založena na velikosti mozku, ale na jeho vnitřní architektuře a počtu neuronů a synapsí. Dnes, díky metodě izotropní frakcionace, již máme informace o počtu neuronů u stovek druhů savců, ptáků a plazů. V této své práci analyzuji zda, a případně jak, se buněčná škálovací pravidla odlišují v rámci třídy ptáci (Aves). Pro ptačí mozek jsou typické velké počty neuronů a s tím související vysoké neurální hustoty, které jsou u hrabavých (Galliformes) srovnatelné s těmi savčími a u pěvců (Passeriformes) a papoušků (Psittaciformes) dokonce převyšují hustoty neuronů pozorované u primátů. Odlišná je také distribuce neuronů. U pěvců a papoušků, a výsledky naznačují, že jde o trend společný pro celou skupinu Telluraves, se největší část neuronů nachází v koncovém mozku, potažmo v palliu. Pro hrabavé, a zdá se že i zbývající ptačí skupiny, je typické, že se většina jejich neuronů nachází v mozečku. Naprostou většinu neuronů mají v mozečku také savci, což by naznačovalo, že se může jednat...
|
host ::
RSS.