|
|
Aktualizovaný souhrn poznatků o terciérních reliktech v okolí Plzně
Trnka, Jan ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce je ucelení poznatků z předchozích výzkumů terciérních reliktů v okolí Plzně, především pak na území okresů Plzeň-město a Plzeň-sever. Důraz je kladen hlavně na lokality, které jsou důležité svým rozsahem či v minulosti poskytly určitelné vzorky rostlinných makrofosilií nebo pylu. Zejména se jedná o lokality Dobříč/Jarov, Ejpovice/Kyšice a Horní Bříza - Modrý kříž. V menší míře se pak jedná o shrnutí projevů vulkanismu ve vymezené oblasti. Práce tak bude možná výchozím bodem pro navazující diplomovou práci, ve které budou studentem zpracovány nové nálezy rostlinných makrofosilií pocházejících z vlastního terénního výzkumu. Její další náplní bude kritické porovnání jednotlivých rekonstrukcí sítě paleotoků a zjištění přibližného směru proudění jak u jednotlivých reliktů, tak určení dominantního směru odvodnění celého území.
|
|
|
Systematic evaluation of the fossil wood record from the Ohře rift area with a focus on the volcanic bodies of the České středohoří and Doupovské hory Mts.
Koutecký, Vít ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent) ; Klusek, Marzena (oponent)
Předkládaná práce je koncipována jako pojednání k souboru přiložených vědeckých publikací a představuje výsledek několikaletého výzkumu fosilních dřev pocházejících z vulkanických hornin paleogénu Českého středohoří a Doupovských hor. Po krátkém uvedení do problematiky následuje seznámení s použitou metodikou, stručnou geologickou charakteristikou a historií výzkumu fosilních dřev zájmové oblasti. Výsledky jsou prezentovány dle jednotlivých lokalit, kdy za obecnou charakteristikou lokality následuje systematické zhodnocení fosilních dřev. Ve studovaném materiálu se podařilo identifikovat dřeva 3 jehličnanů ze 2 čeledí: Glyptostroboxylon rudolphii, Taxodioxylon gypsaceum (oba Cupressaceae s.l.) a Pinuxylon parryoides (Pinaceae) a 17 listnáčů z 9 čeledí: Cinnamomoxylon seemanianum (Lauraceae), Platanoxylon bohemicum, Platanoxylon sp. (oba Platanaceae), Ulmoxylon marchesonii, Ulmoxylon cf. kersonianum, ?Ulmoxylon sp. (všechny Ulmaceae), Quercoxylon böckhianum, Castanoxylon bavaricum, Lithocarpoxylon sp. (všechny Fagaceae), Eucaryoxylon crystallophorum (Juglandaceae), Alnus tschemrylica (Betulaceae), Grewioxylon ortenburgense, cf. Grewioxylon ortenburgense (oba Malvaceae s.l.), Paradiospyroxylon kvacekii (Ebenaceae), Fraxinoxylon cf. prambachense (Oleaceae) a dva neidentifikovatelné vzorky označené...
|
|
|
Systematická revize fosilních makroskopických zbytků mechorostů popsaných z terciéru Českého masivu
Veselá, Veronika ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Fosilní záznam mechorostů je podstatně chudší než záznam ostatních suchozemských rostlin. Tento fakt může být způsoben nízkým fosilizačním potenciálem, neúplným zachováním nedovolující podrobné studium, nebo neschopností paleobotaniků fragmenty mechorostů lokalizovat a následně identifikovat. Předkládaná diplomová práce shrnuje poznatky o dosud publikovaných makroskopických nálezech třetihorních mechorostů z několika oblastí Českého masivu spolu s dosud nepublikovanými nálezy z území mostecké pánve. Cílem práce je podrobný popis anatomicko-morfologických znaků jednotlivých vzorků a jejich zařazení do recentních taxonů. Celkem bylo popsáno 16 vzorků, které byly zařazeny do 15 taxonů napříč systémem. Konkrétně do 3 tříd (Haplomitriopsida, Jungermanniopsida, Bryopsida), 9 čeledí (Frullaniaceae, Fissidentaceae, Mniaceae, Aulacomniaceae, Amblystegiaceae, Thuidiaceae, Brachytheciaceae, Plagiotheciaceae, Neckeraceae) a 8 rodů (Frullania, Fissidens, Aulacomnium, Drepanocladus, Thuidium, Brachythecium, Plagiothecium, Homalia). Dva vzorky byly zařazeny do fosilního rodu Muscites (Muscites sp. 1, Muscites sp. 2), který stojí mimo recentní systém. Klíčová slova: mechorosty, terciér Českého masivu, systematika a taxonomie
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Přehled popsaných paleozoických makrozbytků zástupců skupiny Monilophyta z oblasti Českého masivu
Zavoloko, Dmitrii ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Šimůnek, Zbyněk (oponent)
Systematika suchozemských rostlin (Embryophyta) prodělala v posledních letech bouřlivý vývoj. V rámci cévnatých rostlin (Tracheophyta) jsou dnes rozlišovány 3 velké skupiny: plavuňovité (Lycophyta), přesličky a kapradiny (Monilophyta) a konečně semenné společně s tzv. "prvosemennými" rostlinami (Lignophyta). Všechny tyto skupiny jsou v rámci Českého masivu známy už od středního devonu. V karbonu a permu pak podstupují bouřlivý rozvoj. Pro jakýkoliv budoucí systematický výzkum skupiny Monilophyta je v první řadě žádoucí zařadit již publikované paleozoické makrozbytky do nového systematického rámce a podat jejich vyčerpávající přehled. Klíčová slova: Monilophyta, Equisetopsida, Marattiopsida, Polypodiopsida, přesličky, kapradiny, devon, karbon, perm, paleobotanika, Český Masiv
|
|
|
Minerální prameny Karlovarského kraje
Nikolovová, Soňa ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Předkládaná práce je souhrnem veškerých dostupných informací o karlovarských minerálních pramenech. Je to rozdělena do tří hlavních částí. První část se zabývá geologickými poměry západních Čech obecně, podrobně řeší regionální geologii a popisuje formování krajiny z hlediska statigrafického od období proterozoika. Dále se zabývá vznikem a složením minerálních pramenů, které vytvářejí podloží Karlových Varů, tzv.vřídelní desku. Druhá část popisuje jednotlivé prameny jako takové. Řeší se zde jejich složení, historie, lokalita, teplota a vydatnost. Poslední část této práce se věnuje léčbě minerálními prameny v historii a současnosti, která se v Karlových Varech provádí, léčivými účinky pramenů na lidský organismus i jejími schopnostmi ovlivňovat jednotlivé orgány. Cílem práce bylo nashromáždit dostupné informace a poukázat na fakt, že v mnoha ohledech mohou být minerální prameny Karlových Varů pro člověka prospěšné.
|
|
| |
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.