|
|
Únik před nacismem. Exilová výtvarná scéna v Čechách 1933-1939
Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
RESUMÉ ÚNIK PŘED NACISMEM. EXILOVÁ VÝTVARNÁ SCÉNA V ČECHÁCH 1933-1939. Bronislava Rokytová Vývoj politické situace v Německu v průběhu třicátých let, kdy se radikalizovala nacistická strana a moc Adolfa Hitlera se stávala postupně neomezenou, znamenal nejen nebezpečí pro politické odpůrce fašismu. Nová sebeprezentace státu navazujícího na Římskou říši národa německého, se projevil i v odkazu na klasicismus v umělecké tvorbě. Umělci, kteří nesplňovali kritéria nacistického režimu nebo se dokonce angažovali v jeho neprospěch, museli zvolit azyl v zemích, kde se mohli dále nejen svobodně vyjádřit, ale nebyl ani ohrožen jejich život. Vedle Velké Británie, Francie a Holandska, se stalo útočištěm pro uprchlíky před nacismem i prvorepublikové Československo. Práce se soustředí na české prostředí a především výtvarné umělce, které dosavadní zahraniční literatura zpracovávala spíše okrajově, v rámci dalších uměleckých oborů a zemí poskytujících emigrantům azyl. Zkoumáni byli nejenom politicky či rasově pronásledovaní umělci, ale i reemigrace. Čeští Němci, kteří se z obdobných důvodů vrátili do svého rodiště. Českoněmecké podmínky poskytli umělcům možnost, dále aktivně pokračovat v boji proti nacistickému režimu, i se zpětným dosahem do Německa. Spolupráce s českými umělci se odehrávala především v oblasti karikatury...
|
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Recepce abstraktního umění v meziválečném Československu
Pastýříková, Lenka ; Bydžovská, Lenka (vedoucí práce) ; Kuzica Rokytová, Bronislava (oponent) ; Svobodová, Markéta (oponent)
Disertační práce se zabývá recepcí českého a evropského abstraktního umění ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Československu. Vychází z předpokladu, že kulturní prostředí první republiky sice nebylo pro abstraktní umění příznivé, přesto probíhaly různé formy jeho recepce. Cílem pak je představit a doložit možnosti veřejné prezentace abstraktního umění, související kritické reakce a příklady teoretické reflexe. Zvolený recepčně historický přístup se na základě písemných pramenů zaměřuje na vztah publika k abstraktnímu umění a zacházení s konkrétními díly. Věnuje se jeho vystavování, hodnocení a interpretaci v době vzniku a zohledňuje převážně recipienty z řad teoretiků, výtvarných kritiků, redaktorů, umělců a dalších účastníků uměleckého provozu. Do pojednání je zahrnuta odezva a názory nejen na abstraktní malířství a sochařství, ale i na abstraktní fotografii, film a kinetické umění.
|
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Exilová výtvarná scéna v Čechách a její následné působení v zahraničí, 1933 až 1945
Rokytová, Bronislava ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent)
Exilová výtvarná scéna v Čechách a její následné působení v zahraničí, 1933-1945 Vyvíjející se politická situace v Německu v průběhu třicátých let, kdy se radikalizovala nacistická strana a moc Adolfa Hitlera se stávala postupně neomezenou, znamenala nebezpečí nejen pro politické antinacistické odpůrce. Umělci, jejichž tvorba nesplňovala kritéria nové estetiky nebo ti, kteří se dokonce angažovali v neprospěch nacistického režimu, museli rovněž hledat nový azyl a jedním z těchto útočišť se stalo prvorepublikové Československo. Významnou pomocí v zařazení se do společnosti byla emigrantům českoněmecká umělecká scéna, z níž se některé osobnosti z obdobných důvodů, jako antifašističtí uprchlíci, vrátili zpět do svého rodiště. Českoněmecké podmínky poskytly emigrantům možnost, dále se aktivně podílet na boji proti nacistickému režimu, i se zpětným dosahem do Německa. Podpora českým obyvatelstvem i státem však procházela řadou proměn daných nátlakem vlády sousedního Německa a jeho sílícím vlivem v oblasti Sudet. Umělci se statutem uprchlíka, byli nuceni dodržovat řadu státních nařízení, která mnohdy byrokraticky omezovala jejich tvůrčí činnost. Přesto některá výtvarná díla, kontakty a vzpomínky umělců bezprostředně dokládají pozitivní postoj umělecké emigrace k českému prostředí a kultuře. Závěr práce...
|
|
|
Heřmanova sbírka a diskurz o výtvarném umění v terezínském ghettu 1941-1945
Märc, Vojtěch ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Kuzica Rokytová, Bronislava (oponent)
Bakalářská práce "Heřmanova sbírka a diskurs o výtvarném umění v terezínském ghettu 1941-1945" nejprve představuje některé zvláštní problémy a strategie zkoumání výtvarného umění z ghett a koncentračních táborů v kontextu širší diskuze o holocaustu. Vybrané historické podmínky i jejich teoretické výklady slouží jako rámce pro pochopení fenoménu výtvarného umění v ghettu. Práce přináší přehled o společenské i psychologické funkce výtvarného umění v terezínském ghettu, jeho místo v organizaci života v ghetta, v propagandě (oficiální tvorba, "zkrášlování" ghetta) nebo naopak odboji ("Aféra terezínských malířů"), v tamním vzdělávacím systému atd. Druhá část práce tento kontext rozšiřuje a proměňuje představením tzv. Heřmanovy sbírky, tj. sbírky dokumentů vztahujících se ke kulturnímu a sportovnímu životu v Terezíně. Krátký životopis autora sbírky Karla Herrmanna, popis sbírky a rozbor a interpretace její výtvarné složky nabízí interpretační rámec pro chápání života v ghettu i tamní umělecké tvorby. Klíčová slova: Terezín, Theresienstadt, Heřmanova sbírka, výtvarné umění, holocaust
|
|
|
Únik před nacismem. Exilová výtvarná scéna v Čechách 1933-1939
Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
RESUMÉ ÚNIK PŘED NACISMEM. EXILOVÁ VÝTVARNÁ SCÉNA V ČECHÁCH 1933-1939. Bronislava Rokytová Vývoj politické situace v Německu v průběhu třicátých let, kdy se radikalizovala nacistická strana a moc Adolfa Hitlera se stávala postupně neomezenou, znamenal nejen nebezpečí pro politické odpůrce fašismu. Nová sebeprezentace státu navazujícího na Římskou říši národa německého, se projevil i v odkazu na klasicismus v umělecké tvorbě. Umělci, kteří nesplňovali kritéria nacistického režimu nebo se dokonce angažovali v jeho neprospěch, museli zvolit azyl v zemích, kde se mohli dále nejen svobodně vyjádřit, ale nebyl ani ohrožen jejich život. Vedle Velké Británie, Francie a Holandska, se stalo útočištěm pro uprchlíky před nacismem i prvorepublikové Československo. Práce se soustředí na české prostředí a především výtvarné umělce, které dosavadní zahraniční literatura zpracovávala spíše okrajově, v rámci dalších uměleckých oborů a zemí poskytujících emigrantům azyl. Zkoumáni byli nejenom politicky či rasově pronásledovaní umělci, ale i reemigrace. Čeští Němci, kteří se z obdobných důvodů vrátili do svého rodiště. Českoněmecké podmínky poskytli umělcům možnost, dále aktivně pokračovat v boji proti nacistickému režimu, i se zpětným dosahem do Německa. Spolupráce s českými umělci se odehrávala především v oblasti karikatury...
|
host ::
RSS.