Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Profesionální vztah jako základ služby osobní asistence
Bachmann, Samuel Sebastián ; Rollová, Jarmila (vedoucí práce) ; Čierná, Jarmila (oponent)
Cílem a obsahem této bakalářské práce je popis vztahu mezi osobním asistentem a klientem s tělesným postižením. Osobní asistence jako služba je zde nejdříve formulována především podle zákona č. 105/2006 Sb. o sociálních službách. Druhá část teoretického dílu je věnovaná problematice tělesného handicapu, především z pohledu sociální psychologie. Střed a také nejdůležitější úsek této práce obsahuje problematiku samotného vztahu, jeho vzniku, průběhu a ukončení. Součástí tohoto úseku je rozbor problematiky hranic ve vztahu a také problematiky moci, a to z důvodu toho, že jsou v poskytování této služby důležitou vědomostí asistenta. Při vypracování tohoto úseku práce jsem věnoval pozornost převážně systemickým autorům a rogersovské vztahové teorii. Teoretický díl obsahuje rozsáhlou kazuistiku, která je ilustrací a praktickou ukázkou k popisovanému tématu.
Kompetence terénních sociálních pracovníků v České republice
Najbrtová, Tereza ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Rollová, Jarmila (oponent)
Nový Zákon o sociálních službách č. 108/2006 poprvé v dějinách naší země legalizuje terénní sociální práci jako legitimní a efektivní formu sociální práce s různými cílovými skupinami, která může přispět k eliminaci negativních důsledků nevhodného, rizikového, společensky nepřizpůsobivého jednání příslušníků těchto sociálních skupin. Terénní sociální práci v oblasti sociální prevence, které se ve své práci věnuji, vnímám jako velmi potřebnou, moderní a dynamicky se rozvíjející formu sociálních služeb. Důvodů, proč jsem se rozhodla zabývat se tímto tématem bylo několik. Jde o oblast sociální práce, která vyžaduje vysoké zaujetí a nadšení sociálních pracovníků. Vnímala jsem také vysoké nároky, které jsou kladeny na terénní sociální pracovníky. Zajímalo mě, které znalosti a dovednosti musí mít profesionál v této oblasti, jak jsou lidé, vykonávající terénní sociální práci na svoji profesi připravováni, jaké jsou jejich specifické vzdělávací potřeby. Sociální práce v přirozeném prostředí klientů, mimo bezpečný prostor instituce s sebou přináší i nestandardní, nebo dokonce rizikové situace. Pracovník musí v takovýchto situacích obstát jako profesionál a poskytnout kvalifikovanou službu, a to sám, aniž by měl k dispozici bezprostřední oporu a pomoc od svých spolupracovníků.
Vzdělávací supervize
Kučerová, Irena ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rollová, Jarmila (oponent)
Tématem této diplomové práce je vzdělávací supervize (supervize odborné praxe) a docenění jejího významu v přípravě na budoucí povolání. V první části práce se okrajově zabývám vymezením supervize v sociální práci, popisem její historie, cílů a funkcí. Druhá, stěžejní část práce se věnuje samotné vzdělávací supervizi. Je zde popsán pojem vzdělávací supervize, kontext její realizace v některých oborech a je porovnávána se supervizí profesionální. Další podkapitoly přibližují její historii, teoretická východiska, cíle, vzdělávací kontrakt a proces vzdělávací supervize. Poslední část této kapitoly pojednává o jednotlivých metodách učení a hodnocení. Třetí oddíl práce se soustřeďuje na koncepci vzdělávací supervize v podmínkách českých vysokých škol sociální práce a snaží se zachytit podstatu a obsah praktické přípravy studentů VŠ sociální práce.
Vzdělávací supervize
Kučerová, Irena ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rollová, Jarmila (oponent)
Tématem této diplomové práce je vzdělávací supervize (supervize odborné praxe) a docenění jejího významu v přípravě na budoucí povolání. V první části práce se okrajově zabývám vymezením supervize v sociální práci, popisem její historie, cílů a funkcí. Druhá, stěžejní část práce se věnuje samotné vzdělávací supervizi. Je zde popsán pojem vzdělávací supervize, kontext její realizace v některých oborech a je porovnávána se supervizí profesionální. Další podkapitoly přibližují její historii, teoretická východiska, cíle, vzdělávací kontrakt a proces vzdělávací supervize. Poslední část této kapitoly pojednává o jednotlivých metodách učení a hodnocení. Třetí oddíl práce se soustřeďuje na koncepci vzdělávací supervize v podmínkách českých vysokých škol sociální práce a snaží se zachytit podstatu a obsah praktické přípravy studentů VŠ sociální práce.
Mým domovem je ústav
Fleková, Eliška ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Rollová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce s názvem Mým domovem je ústav má za cíl popsat právo lidí s mentálním postižením zvolit si místo svého domova a přiblížit podoby naplňování tohoto práva, prozkoumat souvislosti vzniku a procesu volby ústavu jako domova. Autorka teoreticky konkretizuje právo volby místa domova v rovině lidských práv a v kontextu postavení člověka s mentálním postižením ve společnosti jako občana s veškerými lidskými právy a povinnostmi. Text reflektuje zejména článek 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením stanovujícím právo lidí žít v rámci společenství s možností volby místa svého domova na rovnoprávném základě s ostatními. Implementaci tohoto práva v České republice ovlivňuje přetrvávající dvojí model poskytování pobytových sociálních služeb - komunitní a ústavní. Autorka dále pojednává o konfliktu mezi rozhodnutím člověka žít v ústavu a smyslem sociálních služeb, které nesmí bránit sociálnímu začleňování a prohlubovat nepříznivou sociální situaci. Kvalitativní výzkum předloží souvislosti vzniku a procesu volby ústavu jak domova u čtyř osob, které si za místo svého domova zvolily ústav.
Domov a osoby s duševní poruchou
Švecová, Radka ; Rollová, Jarmila (vedoucí práce) ; Čierná, Jarmila (oponent)
Předkládaná diplomová práce nese název Domov a lidé s duševní poruchou. Autorka si klade několik cílů: zmapovat fenomén domova z pohledu oborů; vymezit pojem bydlení z hlediska sociální politiky a popsat sociální služby v oblasti bydlení pro lidi s duševním onemocněním; zjistit, jak vnímají domov a bydlení lidé se zkušeností s duševní nemocí žijící v pronájmu či s rodinou a ve službě chráněné bydlení; a dále zjistit, jaká je minimální role sociálních služeb v oblasti bydlení při vytváření domova u lidí s duševním onemocněním. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. V teoretické části je v prvních čtyřech kapitolách vymezen domov z pohledu teologie, filozofie, sociologie a psychologie, a sociální práce. Domov z pohledu lidí s duševním onemocněním tvoří název páté kapitoly, která přemosťuje teoretickou a výzkumnou část práce. V šesté kapitole autorka provedla kvalitativní výzkum formou analýzy dat z rozhovorů s lidmi s duševním onemocněním, zpracování výsledků analýzy dat je trojího druhu. Kvalitativní práce přináší čtyři jedinečné vzorce vnímání domova. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.