|
|
Téma truchlení a vizuální tropy ve fotožurnalismu
Jarolímková, Zuzana ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Opakování témat v obrazech si všiml již v 19. století německý historik umění Aby Warburg, který pomocí formulí patosu upozorňuje na určité typy vyobrazení (gest) spojených s emocemi, které se opakují bez ohledu na kulturu. Ustálené obrazy, které reprezentují určité události či emoce pak definuje i Marianne Hirsch pod pojmem vizuální figury paměti. Ty demonstruje především na fotografiích z druhé světové války, které daný konflikt reprezentují a vytvářejí pro další generace způsob vzpomínání, takzvanou "post-paměť". Přestože dnes převládá fotografie nad malbou, stále jí je silně ovlivněna a autoři se mnohdy svou stylizací snaží napodobit slavná umělecká díla. Na neustále opakující se témata a stylizace ve fotografii poukázali svým výzkumem Marta Zarzycká a Martijn Kleppe, kteří zde pracují s pojmem vizuální tropy. Jejich použití v nás má vyvolat emoce, což odpovídá i obratu k afektu, který můžeme v posledních letech v médiích zaznamenat. Pokud budeme pozorně sledovat novinářské fotografie, zjistíme, že se tento trend projevuje i ve snímcích znázorňující truchlení a smutek, které jsou často zachyceny podobně jako na obrazech ve světových galeriích. Cílem práce tak bude poukázat na podobnost stylizace tematiky truchlení u novinářské fotografie a malířství spolu s jejich rozdílným vyobrazením u různých...
|
|
|
Mediální obraz hnutí Black Lives Matter v České republice
Změlíková, Alžběta ; Aslan, Katarína (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce na téma Mediální obraz hnutí Black Lives Matter v České republice si klade za cíl pomocí kvalitativní obsahové analýzy, jak už název napovídá, sestavit obraz hnutí Black Lives Matter ve vybraných českých médiích. Zkoumaná média, tedy on-line verze periodik Respekt a Echo, respektive Echo24.cz, byla vybrána na základě jejich politického postoje a díky tomu, že nejsou médii zpravodajskými, ale spíše názorovými. Zkoumaným vzorkem je 38 článků, které v těchto dvou médiích vyšli během let 2020 a 2021, které jsou analyzovány na základě zakotvené teorie, ke které je přidaná také stručná diskurzivní analýza podle Allana Bella. Práce zjišťuje, že obraz hnutí se mezi zkoumanými médii liší. Postoj Respektu vůči hnutí je konzistentní, představuje ho jako nehierarchické protestní hnutí, pro jeho popis používá neutrální rétoriku, ale na základě širšího kontextu (jakým je celkový tón článků či výběr osobností, se kterými jsou dělány rozhovory) je jisté, že hnutí podporuje. V případě serveru Echo24.cz panuje v celkovém postoji nejednoznačnost, která tak nevytváří pospolitý obraz hnutí. Ačkoliv server mluví o hnutí ve většině článků spíše neutrálně, několik článků je výrazně negativně zabarveno, což má za následek i postoj, který Echo k hnutí z pohledu čtenáře zaujímá.
|
|
|
Mladí umělci a sociální sítě
Smutný, Viktor ; Kolomoiets, Maksym (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Cílem této práce je objasnit způsob užívání sociálních sítí umělci Z první generace digital natives, představené autory Dingli a Dylan. Účelem práce je zjistit, jaké příspěvky jsou přidávány umělci a co je cíl daných příspěvků. Dále je třeba vysvětlit, které příspěvky přidávány nejsou, jestli se jedná o cenzury své neumělecké osoby anebo o restrikce v uměleckých příspěvcích. Výchozí teorie je založena na sebeprezentaci, kterou v offline prostředí představil Goffman a následně Hoganova teorie exhibice, která se zabývá sebeprezentací v online prostředí. Výzkum ukázal, že hlavním důvodem pro používání sociálních sítí je vytvoření výstavy. Výstava má za účel ukázat umělce v co nejlepším světle pro diváky, které umělci následně mohou použít k získání financí, ať už skrze přímé zaměstnání, koupí tvorby a nebo jako ukazatel popularity tvorby samotné. Vytvoření výstavy má ale svou cenu, do pozadí ustupují neumělecké příspěvky, které jsou přidávány s nějakou limitací a nebo se vůbec nevyskytují. Limitace se vyskytuje i v uměleckých příspěvcích, umělci chtějí divákovi poskytnout co nejlepší zážitek při procházení jejich exhibice
|
|
|
Zobrazení společnosti v televizních seriálech s historickou tematikou: Bridgerton versus The Knick
Krausová, Michaela ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá zobrazování společenských tříd, mužů, žen a etnických menšin v seriálech s historickou tematikou. Konkrétně se jedná o kvalitativní analýzu a komparaci dvou seriálů Bridgerton (2020) a The Knick (2014-2015), které spadají do žánru quality television. Práce se zabývá způsoby zobrazování společnosti doby, do které jsou seriály zasazené. Cílem této práce je především identifikace nesprávného zobrazení společnosti daného historického období a nalezení podobností s problémy, které řeší současná společnost (například řešení otázek sociální nerovnosti či projevy politiky identity). Teoretická část této práce popisuje fenomén televizního seriálu, konkrétně pak žánr historického seriálu a žánru quality TV, což je druh televizní seriálové tvorby vyznačující se komplexními a inovativními postupy, spletitými narativy či důrazem na vývoj postav. Pozornost je věnována také oboru kulturálních studií, především pak teorii hegemonie a konceptu ideologie, médiím a jejich reprezentaci a studiu mediálních publik. Závěr první části práce se zaměřuje na představení tématu zobrazování společenských tříd, genderu a rasy z pohledu kulturálních studií a na vhled do současné diskuse o těchto tématech v médiích. Praktická část práce se zabývá kvalitativní analýzou textu a obrazu spojenou s prvky...
|
host ::
RSS.