|
|
Environmentální politika
Lisa, Aleš ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Šauer, Petr (oponent) ; Janíčko, Pavel (oponent) ; Pecka, Emanuel (oponent)
Pojetí politiky a její role ve společnosti se historicky mění v závislosti na zvolené metodologií a jejím filosofickém kontextu. V literatuře se lze nejčastěji setkat s přístupem, který pod environmentální politikou chápe aktivity státu, jejichž cílem je docílit státem formulovaných, arbitrárně stanovených cílů týkajících se kvality přírodního prostředí. Tento přístup staví na zúženém pojetí environmentální politiky, v němž sociální podmínky její realizace představují vnější faktory (vstupy z prostředí), nikoli bezprostřední součást této politiky.Environmentální politiku je ovšem možné, a v kontextu proměn moderní společnosti i vhodné, chápat rovněž v širším pohledu. To umožňuje zahrnout všechny přístupy k přírodnímu (životnímu) prostředí, včetně těch, které se staví k aktivnímu jednání směřujícímu k dosažení určité kvality přírodního (životního) prostředí kriticky nebo odmítavě.
|
|
|
Mocenská elita v procesu globalizace
Svobodová, Hana ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Pecka, Emanuel (oponent) ; Ransdorf, Miloslav (oponent)
O tématu elit, resp. mocenských elit se pojednává v historickém vývoji lidské společnosti, spojené s otázkou jejího rozdělení na "vládnoucí a ovládané". Úvahy a pojednání o teorii elity, jejím postavení jsou předmětem zkoumání filozofů, politologů, sociologů. Pojem elita se ale skloňuje i v běžném jazyce všedního dne. Slýcháme např. označení "elitáři", "věrchuška", "baroni", "nabobové" apod. Tedy termíny, u nichž je patrný pejorativní nádech. Toto tzv. všední vnímání bývá často ovlivněno samotným fungováním části zástupců této skupiny, třídy. Je ale i výsledkem toho, jaké úrovně chápání v každodenním životě, viděném a vnímaném také občany, v jejich kontaktu s politickým děním (vlastní zkušenost), ale i zprostředkovaně (např. skrze média, četbu a další vstřebávání dostupných poznatků a vlastních závěrů o nich) je v celospolečenském kontextu dosaženo. Jde tedy o jakýsi subjektivní odraz výsledku poznání o působení nositelů moci a jejich recipientů, kteří ale tak či onak podléhají objektivně se utvářejícím podmínkám, v nichž působí. Téma elit, resp. role mocenských skupin i jednotlivců, i když je svým společenským významem "spoutáno" charakterem a vývojem lidské společnosti, zažívá v jejích tzv. zlomových momentech (mocenské střídání, krize společnosti, významné politické, ale i kulturní změny apod.) svůj "boom". Nemělo by však zůstat jen u podléhání jakési módní, dobově podmíněné atmosféře, byť jen mediálně zprostředkované, ale mělo by jít o odpovědně organizovanou společenskou diskuzi týkající se samotných základů fungování dnešního systému mocenských elit, ve kterém zvláštní význam má tzv. liberální koncept vládnutí. Nejde přitom jenom o to blíže poznat "mocné" nebo nahlédnout skrze "bulvární" hledáček do klíčové dírky na toho kterého politika, celebritu či její rodinu, ale především o potřebu velmi vážně se začít zaobírat tématy moci, jejího fungování z pohledu obsahu i formy, vlivu na ostatní oblasti života společnosti, a o nutnost zamyslet se, jak dalece právě současné elity naplňují jim také udílený význam coby progresivní či pokrokové části společnosti, která tak či onak řídí, organizuje a obecně ovlivňuje život většiny společnosti. Dnes dokonce v tolik zdůrazňovaném globálním smyslu a souvislostech.
|
|
| |
|
|
Česká identita, národní zájmy a pravicové politické strany 2002-2006
Edelmannová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent) ; Pecka, Emanuel (oponent) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Práce sleduje dva základní cíle. Prvním cílem je pojmenovat a analyzovat teoretická východiska, za která jsou považována osvětlení a vymezení pojmů národní identita, nacionalismus a národní zájmy. Záměrem této časti práce je poskytnout základní teoretický rámec pro užívání těchto pojmů. Druhým cílem je analýza pravicové politiky (u etablovaných pravicových a krajně pravicových politických stran) s důrazem na vymezené pojmy, jejich používání jako aktivizačních témat a zmapování nacionálních tendencí mezi parlamentními volbami v letech 2002-2006.
|
|
|
Vztah české majority a národnostních menšin v Jihočeském kraji
Pána, Lubomír ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent) ; Pecka, Emanuel (oponent) ; Švejda, Gabriel (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním problematiky národnostních menšin v kontextu Jihočeského kraje. Vychází ze skutečnosti, že současná společnost čelí problémům, které jsou historicky dané a navíc, které jsou způsobené imigrací. Vychází z rozsáhlého výzkumu, který byl proveden v Jihočeském kraji a který zkoumal jednak vztahy většinové populace k národnostním menšinám, na druhou stranu také věnoval i vztahům menšin k většinové populaci. Nabízí návrh koncepce Jihočeského kraje ve vztahu k národnostním menšinám. Je přínosná především z hlediska možnosti praktické aplikace získaných poznatků, ale může posloužit jako základ pro další analýzu dané problematiky, jednak v kontextu Jihočeského kraje, ale také na obecnější úrovni.
|
host ::
RSS.