|
|
Opozice v ČSSR a NDR po roce 1968: srovnání cesty do opozice, vzájemného vnímání a pohledů bezpečnostních orgánů
Vilímek, Tomáš ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje srovnání protirežimního jednání v ČSSR a NDR po roce 1968. Jde o komparativní studii, která se soustřeďuje především na tři základní tematické oblasti. Nejedná se však o ucelený přehled dějin opozičního hnutí ve srovnávaných zemích. Po nástinu stavu bádání, přiblížení základních archivních pramenů a následně i metodiky vypracování této práce, se autor zaměřuje na otázku typologizace protirežimního jednání. Důraz je přitom kladen na potřebu vzájemného propojení kategorizačních pokusů s individuálními aspekty opozičního postoje. Značná pozornost je věnována rovněž otázce společenského zakotvení opozičního jednání a hledání klíčových faktorů přerodu společenského odmítání v opozici. V rámci prvního tematického okruhu odpovídá autor práce na otázku, co vlastně vedlo jedince k rozhodnutí, angažovat se proti režimu KSČ resp. SED. Mnoho prostoru je tak věnováno komparaci rozličných předpokladů protirežimního jednání v obou zemích s cílem zmapovat složitost opoziční cesty. Na základě provedených rozhovorů, materiálů státně bezpečnostní a opoziční provenience a v neposlední řadě odborných textů a zveřejněných pamětí posuzuje autor vliv rodinného prostředí, individuálních a sociálních předpokladů, zákona akce a reakce, skupinové dynamiky a konečně také význam historických událostí a zlomů...
|
|
|
Opozice v ČSSR a NDR po roce 1968: srovnání cesty do opozice, vzájemného vnímání a pohledů bezpečnostních orgánů
Vilímek, Tomáš ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje srovnání protirežimního jednání v ČSSR a NDR po roce 1968. Jde o komparativní studii, která se soustřeďuje především na tři základní tematické oblasti. Nejedná se však o ucelený přehled dějin opozičního hnutí ve srovnávaných zemích. Po nástinu stavu bádání, přiblížení základních archivních pramenů a následně i metodiky vypracování této práce, se autor zaměřuje na otázku typologizace protirežimního jednání. Důraz je přitom kladen na potřebu vzájemného propojení kategorizačních pokusů s individuálními aspekty opozičního postoje. Značná pozornost je věnována rovněž otázce společenského zakotvení opozičního jednání a hledání klíčových faktorů přerodu společenského odmítání v opozici. V rámci prvního tematického okruhu odpovídá autor práce na otázku, co vlastně vedlo jedince k rozhodnutí, angažovat se proti režimu KSČ resp. SED. Mnoho prostoru je tak věnováno komparaci rozličných předpokladů protirežimního jednání v obou zemích s cílem zmapovat složitost opoziční cesty. Na základě provedených rozhovorů, materiálů státně bezpečnostní a opoziční provenience a v neposlední řadě odborných textů a zveřejněných pamětí posuzuje autor vliv rodinného prostředí, individuálních a sociálních předpokladů, zákona akce a reakce, skupinové dynamiky a konečně také význam historických událostí a zlomů...
|
|
|
Československé a západoevropské studentské hnutí v šedesátých letech 20. století
Pažout, Jaroslav ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Trapl, Miloš (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Ve své disertační práci chci paralelně sledovat vývoj západoevropského a československého studentského hnutí. Jak reformní hnutí protestní hnutí na v eeskoslovensku, tak radikálně Západě představovaly reakci na levicové hluboké systémové krize, které ovšem pramenily z odlišných příčin, z různého historického vývoje. To muselo zákonitě determinovat i podoby studentských hnutí a východisek, která jejich protagonisté hledali k překonání krize. Chci se tedy dále zabývat otázkou, jak přijímali českoslovenští studenti ideové podněty radikálně levicového protestního hnutí na Západě a jeho Zajímá stoupence, ke mě též reakce kterým právě studenti často patřili. západoevropského studentského hnutí na reformní proces v Československu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.