|
|
Literární text ve výuce latiny
Marek, Bořivoj ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent) ; Vymětalová, Karla (oponent)
LITERÁRNÍ TEXT VE VÝUCE LATINY Literary Analysis in the Latin Language Instruction - disertační práce - Mgr. Bořivoj Marek Abstrakt Práce je reakcí na urgentní potřebu vytvořit teoreticko-metodologický podklad pro didaktiku římské literatury a středoškolskou literární výchovu postavenou na dílech římského písemnictví. Převážně jazykově a kulturně-historicky pojatá výuka latiny nejen v ČR, ale i v zahraničí často postrádá literární složku a chybějí odborná pojednání poskytující návod, jak literární výchovu do skrovného počtu hodin zapojit. Tato práce shrnuje význam římské literatury, poskytuje přehled o latinské gymnaziální četbě od konce 19. století do současnosti, připomíná relevantní kurikulární dokumenty, vytyčuje cíle latinské literární výchovy, formuluje předpoklady ke zvládnutí latinské četby, poskytuje metodiku výběru textů, prezentuje vlastní model literární výchovy určený pro latinu a nabízí osmnáct konkrétních návrhů literární práce různé obtížnosti zaměřených na všechny klíčové žánry římské literatury.
|
|
|
Valerius Maximus a exemplum
Černá, Julie ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Sbírka exempel Valeria Maxima, nazvaná Facta et dicta memorabilia, stála po dosti dlouhou dobu stranou zájmu moderního literárněvědného bádání. Chápána jakožto praktická příručka pro řečníky vysloužila si kritiku pro údajně nízkou literární a jazykovou úroveň zejména v první polovině 20. století. Byť byl tento pohled později do jisté míry revidován a Valeriovi byly přiznány literární ambice až do té míry, že dílo bylo označeno za svébytný literární počin autora, jenž ve své sbírce předkládá přehled morálních hodnot a měřítek své doby, zůstává zájem o jeho práci dosti roztříštěn, když badatelé preferují rozbor specifických aspektů díla (etika, náboženství, historická reflexe apod.). Tato práce usiluje o komplexní pohled na celek Valeriovy sbírky na pozadí analýzy teoretického výkladu o exemplu, jak byl dochován v rámci římských teoretických rétorických spisů. Výklad je veden od rozboru celku, při němž je zkoumán způsob uspořádání celé sbírky, přes popis struktury jednotlivých kapitol a jejich členění až po úroveň základní stavební jednotky, exempla. Značný důraz je přitom kladen na informace týkající se zaměření díla či zařazení konkrétních témat, jež v rámci předmluv a dalších komentářů vkomponovaných v díle předkládá sám Valerius. Intertextuální optika, jež byla pro zkoumání Valeriova exempla zvolena,...
|
|
|
Konkurence dativu a vazby ad + akuzativ ve vyjádření adresáta v latině
Knotková, Nela ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Tato práce se soustřeďuje na problém konkurence předložkové vazby ad s akuzativem a prosté dativní konstrukce v latině a možných vysvětlení jejich použití ve vyjádření sémantické role adresáta. Nejprve popisuje širší kontext práce, a to obecný vztah pádového a předložkového systému z diachronního pohledu se zaměřením na změny probíhající v mluvené varietě latiny a jejich příčiny. Dále představuje pohled J. M. Bañose na použití vazby ad s akuzativem a dativu při vyjadřování adresáta v klasických latinských textech a problematizuje některá jeho sporná tvrzení. Poslední část je věnována analýze těchto konstrukcí na základě výskytů slovesa scribere a mittere excerpovaných ze zvoleného korpusu textů (dopisy Cicerona a Plinia Mladšího) a jejímu využití k upřesnění problematických míst Bañosovy interpretace.
|
|
|
Historicita Neronova pronásledování: prameny a moderní hypotézy
Holešínská, Anna ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou historicity Neronova pronásledování křesťanů, ke kterému mělo dojít v r. 64 n. l. následkem požáru Říma. Jeho historicita, která byla tradičně badateli uznávaná, byla nedávno zpochybněna Brentem Shawem a na jeho kritiku následně reagoval Christopher Jones, který s jeho postojem nesouhlasil. Práce představuje všechny klíčové pramenné zprávy, kterými jsou především Tacitus, Suetonius a Klement Římský. Na základě informací, které uvádějí, a Shawových a Jonesových argumentů zaujímá postoj vůči historicitě tohoto pronásledování.
|
|
|
"Quid bello Punico secundo?" Přehodnocení výpovědí tradičně editovaných jako "Quid?" v klasických latinských textech
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent) ; Mikulová, Jana (oponent)
Práce se zabývá latinskou neslovesnou uvozovací konstrukcí "Quid X?" (ekvivalentní českému "A co X?" nebo anglickému "What about X?") a způsobem jejího editování v klasických latinských textech: hlavní hypotézou této práce je, že tato konstrukce je v textech ve stovkách případů zaměňována za jednoslovnou konstrukci "Quid?", což by z této záměny činilo největší systematický omyl v novověkém editování klasických latinských textů. S vědomím toho, že důkazní břemeno spočívá na straně, která se snaží zpochybnit a revidovat současný stav editování, se první část práce snaží na podporu této hypotézy předložit argumenty formální, funkční i historické a popsat další neslovesné konstrukce začínající slovem quid, které mohou být za uvozovací konstrukci "Quid X?" zaměňovány. Neschopnost editorů úspěšně od sebe odlišovat různé konstrukce se slovem quid je zapříčiněna několika objektivními faktory, z nichž jedním je také skutečnost, že tato konstrukce a její - v několika ohledech velmi specifické - chování není popsáno v literatuře. Absence tohoto popisu je pravděpodobně sama zase zapříčiněna podceňováním a přehlížením drobných neslovesných (zdánlivě neproblematických) výpovědí, pro něž není v metodologickém rámci používaném v současnosti pro popis latinské syntaxe místo. Druhá a třetí část této práce se proto...
|
|
|
Konkurence dativu a vazby ad + akuzativ ve vyjádření adresáta v latině
Knotková, Nela ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Tato práce se soustřeďuje na problém konkurence předložkové vazby ad s akuzativem a prosté dativní konstrukce v latině a možných vysvětlení jejich použití ve vyjádření sémantické role adresáta. Nejprve popisuje širší kontext práce, a to obecný vztah pádového a předložkového systému z diachronního pohledu se zaměřením na změny probíhající v mluvené varietě latiny a jejich příčiny. Dále představuje pohled J. M. Bañose na použití vazby ad s akuzativem a dativu při vyjadřování adresáta v klasických latinských textech a problematizuje některá jeho sporná tvrzení. Poslední část je věnována analýze těchto konstrukcí na základě výskytů slovesa scribere a mittere excerpovaných ze zvoleného korpusu textů (dopisy Cicerona a Plinia Mladšího) a jejímu využití k upřesnění problematických míst Bañosovy interpretace.
|
|
|
Valerius Maximus a exemplum
Černá, Julie ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Sbírka exempel Valeria Maxima, nazvaná Facta et dicta memorabilia, stála po dosti dlouhou dobu stranou zájmu moderního literárněvědného bádání. Chápána jakožto praktická příručka pro řečníky vysloužila si kritiku pro údajně nízkou literární a jazykovou úroveň zejména v první polovině 20. století. Byť byl tento pohled později do jisté míry revidován a Valeriovi byly přiznány literární ambice až do té míry, že dílo bylo označeno za svébytný literární počin autora, jenž ve své sbírce předkládá přehled morálních hodnot a měřítek své doby, zůstává zájem o jeho práci dosti roztříštěn, když badatelé preferují rozbor specifických aspektů díla (etika, náboženství, historická reflexe apod.). Tato práce usiluje o komplexní pohled na celek Valeriovy sbírky na pozadí analýzy teoretického výkladu o exemplu, jak byl dochován v rámci římských teoretických rétorických spisů. Výklad je veden od rozboru celku, při němž je zkoumán způsob uspořádání celé sbírky, přes popis struktury jednotlivých kapitol a jejich členění až po úroveň základní stavební jednotky, exempla. Značný důraz je přitom kladen na informace týkající se zaměření díla či zařazení konkrétních témat, jež v rámci předmluv a dalších komentářů vkomponovaných v díle předkládá sám Valerius. Intertextuální optika, jež byla pro zkoumání Valeriova exempla zvolena,...
|
|
|
Poslední pohané a jejich postavení v christianisovaném římském imperiu.
Prchlík, Ivan ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Mouchová, Bohumila (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Práce sleduje jeden z aspektů procesu zániku nekřesťanských náboženských kultů - tradičně označovaných jako "pohanské" - v christianisovaném římském imperiu, totiž nakolik se na tomto zániku podílelo případné pronásledování ze strany christianisovaného státu, případně násilí ze strany státem podporované církve nebo nábožensky exponovaných jedinců. V odborné literatuře se totiž lze setkat s názorem, že christianisace římského imperia vedla k zániku pohanství jen zcela přirozenému, rychlému a nenásilnému, zatímco známé excesy jsou pouze jakýmisi výjimkami. Nejedná se však o závěry systematického bádání, ale spíše o pouhé předpoklady, které samy slouží jako indicie v bádání nad otázkami jinými. V této práci je shromážděno značné množství zpráv o situaci tzv. posledních pohanů v christianisovaném římském imperiu a násilí vůči nim. Právě s ním, a to za účelem co nejrychlejší eliminace pohanství, každopádně počítala imperiální legislativa, přesto však svědčí množství zpráv o tom, že toto násilí nebylo vždy uplatňováno, a jsou-li tyto zprávy posuzovány isolovaně, mohou budit dojem tolerantnosti christianisovaného římského státu vůči pohanům zdánlivě oprávněně. Srovnatelné množství zpráv o násilí na pohanech páchaném, vztažené k představě ideálního stavu, která plyne z imperiální legislativy, však činí jejich...
|
|
|
Výrazy vulgus, populus, turba v Senekových Epistulae morales
Dittrich, Šimon ; Mouchová, Bohumila (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Prostřednictvím Epistulae morales Seneka v roli filosofa-učitele vede svého žáka k mravnímu sebezdokonalení. V ponaučeních, která k tomuto cíli směřují, se ukazuje, že filosof musí během své cesty za ctností zaujímat postoj k ostatním lidem, jejichž životní hodnoty jsou zcela odlišné. Skupiny těchto lidí Seneka označuje slovy vulgus (v Epistulae použito 21krát), populus (použito 56krát) a turba (použito 44krát). Záporným rysem vyskytujícím se u všech tří skupin nejčastěji je podléhání omylu. Nejvyšší míra záporných konotací se vyskytuje u vulgus, zatímco populus a turba jsou hodnoceny o něco méně záporně. Procentuální zastoupení míry záporných konotací a její grafické znázornění ukazuje, že u turba je tato míra nejnižší.
|
|
|
Překlad a výklad páté knihy (1.-15. kap.) Orosiových Historiarum adversum paganos libri VII
Marek, Bořivoj ; Mouchová, Bohumila (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Résumé Práce se skládá z překladu a analýzy části (1.-15. kapitola) páté knihy Orosiových Historiarum adversum paganos libri VII. Klíčovou složkou analýzy je vícečetný komentář sestávající z dílu jazykového a věcného. Jazyková část je zaměřena na popis kompozice páté knihy, na prostředky výstavby textu pomocí partikulí a dalších discourse markers a na jazykové jevy a zvláštnosti typické pro autora, dobu jeho působení a historickou prózu obecně (např. znaky pozdnělatinské syntaxe, neklasické lexikum, užívání rétorických figur a tropů a dalších stylistických prostředků). Věcná část je věnována konkrétním líčeným dějinným událostem a jejich pozadí a pozornost se v ní upírá zejména na to, jaký charakter má autorova historická narace, jak nakládá s dějinným materiálem, které události sleduje s největším zájmem, zda mezi událostmi činí spojnice, do jaké míry vychází z tradice římské historiografie a především - jak se do podání dějin promítá jeho světový názor. Věcný komentář spolu s jazykovým pak také popisuje, jakých jazykových a literárních prostředků Orosius užívá, aby své názory a přesvědčení co nejpůsobivěji vyjádřil. Hlavním výstupem práce je překlad zkoumaného textu, zpřesněný na základě poznatků získaných z komentáře. Práce navíc obsahuje i několik textově kritických poznámek k překládanému úseku a...
|
host ::
RSS.