|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Představy o škole u dětí primárně se sluchovým postižením či narušenou komunikační schopností
Kalousová, Tereza ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Medřická, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku nástupu dětí do školy ve spojení s jejich představami o škole. Podstatou práce je proto analýza představ o škole, ale u dětí se sluchovým postižením či narušenou komunikační schopností. Konkrétně je mapováno, jaké představy o škole tyto dětí mají a zda je jejich obraz komplexní. Dále je zjišťováno, jakým způsobem či do jaké míry jejich sluchové postižení či narušené komunikační schopnosti zasahují do představ, ale i do dalších oblastí, jako je například kresba. Výzkumný vzorek tvoří tedy děti, které mají primárně sluchové postižení či narušené komunikační schopnosti a navštěvují stejný typ základní školy. Setkání s nimi proběhlo celkem dvakrát. V první fázi všechny děti navštěvovaly ještě mateřskou školku, ve druhé fázi už byly žáky první třídy. V obou případech se jednalo o shodnou budovu, neboť mateřská školka byla součástí základní školy. Všem dětem byla individuálně zadána kresba na téma školy a následně s nimi byl proveden rozhovor nad jejich obrázkem. Sesbíraná data jsou tedy zpracována kvalitativně. V závěru jsou formulovány výsledky celého výzkumu, které byly stanoveny zejména na základě komparace s podobnými výzkumy. Ty se však zaměřovaly na představy o škole u dětí intaktních. Ukázalo se, že děti z mého sledovaného souboru nemají tak konkrétní...
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
host ::
RSS.