|
|
Možnosti využití prvků z programu DNS u dětí s kombinovaným postižením
Marečková, Markéta ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Možnosti využití prvků z programu DNS u dětí s kombinovaným postižením Cíl: Zhodnocení efektivity aplikace cviků z konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace za využití cvičebního programu DNS FIT KID u dětí s kombinovaným postižením. Metody: Pro tuto práci bylo vybráno 5 chlapců ze zájmového kroužku psychomotorických her ve věku 9 až 11 let ze Základní školy pro žáky s poruchami zraku. Pro sběr dat byla použita následující měření: vybrané testy z baterie MOBAK 3-4 pro screening pohybových dovedností, test dle Mathiase, Thomayerova zkouška, hodnocení posturální stability (stoj na jedné noze a chůze po čáře) a testy DNS FIT KID. V hodinách psychomotorických her byl realizován a aplikován cvičební program DNS FIT KID. Výsledky: Při porovnání vstupních a výstupních výsledků došlo u chlapců ke zlepšení naměřených odchylek. Aplikovaný pohybový program DNS FIT KID byl tedy zvolen vhodnou formou pro žáky s kombinovaným postižením, což vypovídá o pozitivním efektu využití u zkoumané skupiny dětí. KLÍČOVÁ SLOVA děti s kombinovaným postižením; děti se zrakovým postižením; stabilizační systém páteře; posturální stabilita; DNS; DNS FIT KID; psychomotorické hry
|
|
|
Kompenzační cvičení u sportovních gymnastek
MAREČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce pojednává o kompenzačním cvičení u sportovních gymnastek. Práce je zaměřena na svalové dysbalance a vadné držení těla u mladších sportovních gymnastek a na výskyty úrazů sledovaných dívek. Hlavním cílem této práce je vytvoření návrhu kompenzačního cvičení, které by mělo zlepšit celkové držení těla a omezit vznik svalových dysbalancí. Dalším cílem je zmapovat přetěžované, bolestivé a oslabené oblasti u sportovních gymnastek a posledním cílem je zmapovat úrazy pohybového aparátu při trénování sportovní gymnastiky sledovaných dívek. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je stručně popsána gymnastika, její rozdělení a historie. Následně jsou uvedeny obecné informace o sportovní gymnastice. Další kapitoly popisují svalové dysbalance, vadné držení těla, hluboký stabilizační systém, posturální stabilitu u sportovních gymnastek, úrazy ve sportovní gymnastice a hypermobilitu. Následující kapitola je věnována kompenzačnímu cvičení, kde jsou uvedeny jeho zásady a cíle a dále jsou popsány jeho jednotlivé části. Praktická část obsahuje metodiku, která byla vypracována formou kvalitativního výzkumu, ze kterého byly získané údaje zpracovány do jednotlivých kazuistik. Výzkumu se zúčastnilo 5 sportovních gymnastek z oddílu TJ Merkur v Českých Budějovicích. Data byla získána polostrukturovaným rozhovorem v rámci anamnézy a kineziologickým vyšetřením včetně vyšetření na posturografu a podoskopu. Následně byla navržena a vypracována jednotka kompenzačního cvičení, což vytvořilo námět na brožuru pro autoterapii, která byla následně zpracována. Po přibližně 4 měsících bylo provedeno výstupní vyšetření, které je součástí výsledků. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů jako inspirace pro práci se sportovci mladšího školního věku.
|
|
|
Bacterial interactions and secondary metabolites in plant and soil environment
Rapoport, Daria ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Lovecká, Petra (oponent) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Actinobacteriota představují jeden z nejvýznamnějších bakteriálních kmenů v rostlinném a půdním prostředí. Actinobacteriota jsou známá svou schopností produkovat sekundární metabolity, a proto mohou různými způsoby ovlivňovat jiné bakterie a rostliny. Táto práce byla zaměřena na posouzení souvislostí mezi produkcí sekundárních metabolitů a interakcemi aktinobakterií. V první části jsme hodnotili, jak aktinobakterie z kyselé půdy ovlivňují kultivovatelné půdní bakterie. Získali jsme sbírku kmenů aktinobakterií z kyselé půdy, ve které dominuje dříve nekultivovatelná skupina. Izolovali jsme zástupce této skupiny a popsali jsme novou čeleď Treboniaceae, ale také několik dalších potenciálně nových druhů známých rodů. Analýza genomu a metabolomu nového druhu Trebonia kvetii, sp.nov. gen.nov., prokázala jeho schopnost produkovat neobvyklé a potenciálně nové bioaktivní metabolity. Navrhli jsme pokus, ve kterém byl vždy jeden aktinobakteriální kmen pěstován společně s celým půdním bakteriálním společenstvem tak, aby byla umožněna volná výměna metabolitů. Pro tuto interakci byly vybrány tři kmeny pocházející z různých linií. Každý kmen významně a specificky ovlivňoval kultivovatelné bakterie a také produkci metabolitů, z nichž byla také část indukovana společnou kultivací. Ve druhé části práce jsme zkoumali...
|
|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
|
Postavení Evropské centrální banky podle evropského práva. Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému Bankovní unie.
Marečková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému bankovní unie Abstrakt Záměrem diplomové práce na téma dohledových pravomocí ECB bylo vymezit a co nejpřesněji definovat pravomoci svěřené ECB při výkonu Jednotného mechanismu dohledu, aby bylo možné zodpovědět základní hypotézu této práce, která tvrdí, že výkon dohledových pravomocí posílil postavení ECB mezi institucemi EU. Práce tak průřezově mapuje nastavení pravidel dohledu v rámci Jednotného mechanismu od vzniku Bankovní unie, včetně vývoje jemu předcházejícímu až k současnému výkonu dohledu, který je ovlivněn recentní judikaturou SDEU, která dotváří celkový obraz pro fungování prvního pilíře bankovní unie. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. První se zabývá definováním, co je bankovní unie a jaké okolnosti vedly k jejímu vzniku. Ve druhé se popisuje vnitřní struktura bankovní unie a zároveň také legislativní rámec, na kterém je bankovní unie vystavěna. Třetí část se zaměřuje již výhradně na Jednotný mechanismus dohledu a jeho zavedení do struktury činnosti ECB, včetně důležité otázky odlišení dohledových pravomocí od kompetencí ECB v oblasti měnové politiky. Čtvrtá kapitola se věnuje judikatuře, jak SDEU tak národní, která již k tématu bankovního dohledu vznikla, protože je to podstatná otázka dělby...
|
|
|
Actinobacteria communities in natural and anthropogenic environments
Faitová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Yurado Lobo, Valme (oponent)
12 Abstrakt (In Czech) Actinobacteria jsou významnou bakteriální skupinou účastnící se různých ekosystémových procesů, zejména při rozkladu komplexních organických sloučenin. Jejich schopnosti jim umožňují přežít v drsných podmínkách oligotrofních habitatů, jako jsou jezera, pouště, stěny jeskyní nebo odolný a nerozložitelný rostlinný opad v půdě, kde aktinobakterie často dominují. Ačkoliv jsou známy určité biotické a abiotické faktory ovlivňující výskyt aktinobakterií v těchto habitatech, vliv antropogenního tlaku na jejich společenstvo je zřídka znám. Hlavním cílem této práce je tedy určit rozdíly v aktinobakteriálních společenstvech pod přímým (lidští návštěvníci měnící mikroenvironmentální prostředí jeskyň, část 1) a nepřímým (faktory klimatické změny jako jsou změny srážek nebo kvality rostlinného opadu, část 2) vlivem člověka ve dvou habitatech, rostlinném opadu v půdě a stěnách jeskyň, kde aktinobakterie hrají významnou roli a kde dominují. V první části disertace jsme sledovali aktinobakteriální společenstva na zdech francouzských vápencových jeskyní odlišně ovlivněných člověkem (přírodní versus antropizované jeskyně). K identifikaci významných druhů (např. potenciálních patogenů nebo pigmenty produkujících aktinobakterií) pomocí amplikonového sekvenování environmentální DNA (Illumina MiSeq), jsme...
|
|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
|
Structure and function of bacterial communities during succession on dead plant biomass
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent)
Rozklad odumřelé rostlinné biomasy se významnou měrou podílí na koloběhu uhlíku a je tak jedním z klíčových procesů probíhajících v lesích mírného pásu. Zatímco role hub při rozkladu opadu a dřeva byla opakovaně zkoumána, jen málo studií se zabývalo bakteriemi asociovanými s rozkládající se rostlinnou biomasou. Vývoj bakteriálního společenstva asociovaného se stromovým opadem je pravděpodobně způsoben změnami v chemickém složení opadu a dostupností živin. Aktivita hub značně přispívá ke změnám v substrátu a tím je ovlivněno také bakteriální společenstvo. Dostupnost živin se mění v průběhu rozkladu biomasy, na počátku jsou snadno dostupné lehce rozložitelné látky, zatímco později jsou rozkládány odolnější sloučeniny (např. lignin). Bakteriální kolonizace mrtvého dřeva je ovlivněna řadou faktorů, jako například místně specifické klimatické podmínky, druh stromu, objem dřeva. Cílem této práce bylo popsat dynamiku bakteriálního společenstva během dvouletého rozkladu stromového opadu a odumřelého dřeva. V opadovém experimentu bylo bakteriální společenstvo analyzováno v živých, odumírajících a rozkládajících se listech dubu zimního (Quercus petraea). Experiment probíhal v přírodní památce Xaverovský háj v České republice. Experiment s odumřelým dřevem byl zaměřen na složení bakteriálního společenstva v...
|
|
|
Složení a aktivita mikrobiálního společenstva během rozkladu rostlinného opadu na dvou kontrastních lokalitách
Burešová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Rozklad organické hmoty v půdě je ovlivněn abiotickými a biotickými faktory, jejichž role se mění v závislosti na lokalitě, organickém substrátu a fázi rozkladu. Půdní mikrobiální společenstvo zasahuje do procesu rozkladu rostlinného opadu různým způsobem, a to se projevuje například změnami jejich abundance a produkcí enzymů rozkladných procesů. Tato práce poskytuje nové informace o odlišnosti průběhu rozkladu rostlinného opadu v půdní opadové vrstvě in situ, v závislosti na environmentálních podmínkách prostředí a složení rostlinného opadu. Práce se soustřeďuje na stanovení vztahu mezi dvěma hlavními skupinami půdních mikrobiálních rozkladačů hub a aktinobakterií, o jejichž vztahu v tomto kontextu zatím existuje jen málo informací. Vliv vybraných faktorů na rozkladné procesy byl sledován pomocí experimentu s opadovými sáčky. Ty byly naplněny rostlinným opadem odlišných vlastností. Astragalus exscapus z čeledi Fabaceae je charakteristický vyšším množstvím dusíku ve svých pletivech, Fagus sylvatica zase obsahuje velké množství uhlíku a ligninu a Carex humilis má o něco méně uhlíku než Fagus sylvatica a řadí se svým složením mezi Fagus sylvatica a Astragalus exscapus. Opadové sáčky (litterbags) se třemi druhy rostlinného substrátu, byly položeny pod opadovou vrstvu půdy na obou kontrastních...
|
|
|
Finanční analýza
Marečková, Markéta ; Pavlová, Eva (vedoucí práce) ; Hořínek, Petr (oponent)
Diplomová práce, jejímž cílem je zhodnocení finančního zdraví stavební společnosti PSP-GDS, s.r.o. Uživatelem analýzy je management společnosti. Je použito analýzy extenzivních ukazatelů, fondů finančních prostředků, je provedena analýza poměrových ukazatelů i soustav ukazatelů. Práce srovnává analyzovanou společnost s vybranými společnosti z odvětví. Závěrem hodnotí finanční zdraví a doporučuje změny.
|
host ::
RSS.