|
Dospívání a dospělost v Čechách (Vynořující se dospělost očima mladých lidí a jejich matek)
Marčíková, Tereza ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Ferrarová, Eva (oponent) ; Hnilica, Karel (oponent)
Prědkla'dana' disertacň' pra'ce se zameřˇuje na proces prěchodu do dospeľosti ocˇima mlady'ch lid' a ocˇima jejich matek. Vy'zkumna' studie se op'ra' o teorii J.J. Arnetta, ktery' identifikoval nove' vy'vojove' obdob' "emerging adulthood" [Arnett, 1998]. Na pruřbeˇh dosp'va'n' se d'va'me ze trˇ' perspektiv: Vy'vojoveˇ psychologicke', sociologicke' a kulturneˇ-antropologicke'. Popis jednotlivy'ch obdob' spojeny'ch s prěchodem do dospeľosti je rozsˇ'rěn o kontext rodiny, ve ktere' je mlady' cľoveˇk vychova'va'n a kultury, ve ktere' vyruřsta'. Prědstaven'm tečhto trˇ' perspektiv v prvn' cˇa'sti vytva'rˇ'me teoreticky' ra'mec pro empirickou cˇa'st. V empiricke' cˇa'sti prezentujeme vlastn' kvalitativn' studii. Vy'zkum prob'hal formou polostrukturovane 'ho hloubkove'ho rozhovoru s mlady'miCˇ echy aCˇ esˇkami a jejich matkami. Nasˇ'm c'lem bylo porozumeť tomu, jak vn'maj' mlad' lide' ve veˇku od 18 do 30 let pojem dospeľost a jak by popsali vlastn' proces dosp'va'n'. Chteľi jsme zjistit, zda mlad'Cˇ esˇi vykazuj' znaky obdob' "emerging adulthood". Zaj'malo na's, jaky' vliv ma' na dosp'va'n' vztah s matkou, zpuřsob vy'chovy a kulturn' kontext. Matek jsme se ta'zali, co pro neˇ znamena' pojem dospeľost, jak posuzuj' dospe ľost u svy'ch deť', ktere' okamzˇiky byly podle jejich na'zoru pro deťi...
|
|
Kognitivní deficit u depresívních pacientů v remisi
Marčíková, Tereza ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Cílem této práce bylo hloubji porozumt zp·sobu fungování kognice u jedinc· s unipol ární depresivní poruchou v remisi. Nejprve jsme uvedli nkteré výzkumy týkající se kognitivních funkcí u depresivních jedinc· v r·zné fázi jejich onemocnní, tato ást nám posléze slouila jako teoretické zázemí k vlastnímu zkoumání. S vyuitím kvalitativní metodiky jsme se pokusili zmapovat oblast kognice u nkolika respondent· s unipolární depresivní poruchou v anamnéze. Ná výzkum sestával z hloubkového polostrukturovaného rozhovoru celkem s esti respondenty, z nich pt naplnilo kritéria pro zařazení do vzorku - jednalo se o pacienty Psychiatrického centra Praha, s unipolární depresivní poruchou dle MKN 10 v anamnéze, kteří v dob rozhovoru nebyli hospitalizováni a nacházeli se v remisi (tj. skór MADRS byl u nich mení ne 12). Vytvořili jsme návod k rozhovoru, který se skládal z 9 klíových okruh· týkajících se hlavních oblastí kognitivních funkcí. Zajímalo nás, jak respondenti vnímají úroveň svých kognitivních funkcí v porovnání s obdobím před nástupem deprese. Dále jsme administrovali hodnotící kálu pro posouzení aktuální nálady MADRS. Rozhovory v trvání mezi p·l hodinou a hodinou jsme nahrávali na datové médium a poté převedli do psané podoby. Na základ analýzy transkribovaného textu jsme vytvořili pt kategorií: Dlouhodobá vs....
|
|
Iniciační rituály českých a francouzských adolescentů (Kvalitativní komparativní analýza)
Marčíková, Tereza ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Ačkoliv je dospívání nekonečnou inspirací spisovatelů, skladatelů, malířů i dalších umělců, věda jako by se tohoto tématu zalekla a obcházela jej opatrně po špičkách, aniž by přinášela skutečné a hluboké poznání. Existují sice četné teorie, které se do podstaty období pokoušejí proniknout, žádná jej ale zcela nepojme a nakonec si většina z nich musí přiznat, že se jedná o vysoce individuální a tedy neuchopitelnou část života. Rozhodla jsem se proto přispět svou diplomovou prací k poznání zmíněného životního období, konkrétně zaměřit se na přechod mezi dětstvím a dospělostí. Téma je mi blízké i z osobních důvodů, jelikož jsem tento přechod sama nedávno zažila, a měla tak možnost o něm přemýšlet. Abych se mohla uvedené problematice věnovat, je třeba nejprve odpovědět na následující otázky: "Co to ve skutečnosti znamená být dospělý? Jak se liší dospělý člověk od dítěte?" Odpovědi zdaleka nejsou tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. S respektem k individuálním zvláštnostem jsem si kladla za cíl nalézt určité shodné rysy, které by mohly posloužit jako základ hlubšího poznání.
|