|
|
Zkušenostní dimenze definice umění Arthura C. Danta
Lojdová, Šárka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Koblížek, Tomáš (oponent) ; Makky, Lukáš (oponent)
Název práce: Zkušenostní dimenze definice umění Arthura C. Danta Autor: Mgr. Šárka Lojdová Katedra Estetiky Vedoucí disertační práce: Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D. Abstrakt Základním tématem této disertační práce je přístup k definování umění amerického filozofa Arthura Colemana Danta. Neomezuji se pouze na rekonstrukci Dantovy definice umění, ačkoli je výklad jednotlivých charakteristik, které Danto považuje za esenciální vlastnosti umění, nutným předpokladem mého tázání, ale kladu si za cíl doložit, že Danto podstatu umění spojuje s tzv. zkušenostní dimenzí umění. Pojmem "zkušenostní dimenze" označuji tu dimenzi umění, jež zahrnuje interakci uměleckého díla s recipientem - umělecká díla vyvolávají podle Danta na straně vnímatele emocionální reakci a mohou dokonce proměnit náhled člověka na svět. Mé čtení Dantových úvah se od tradiční interpretace jeho definice značně odlišuje. V sekundární literatuře se v souvislosti s Dantovou definicí umění nejvíce skloňuje tzv. obsahová či sémantická dimenze. Prostřednictvím nutné podmínky obsahu Danto dokázal, že předměty nerozlišitelné od obyčejných věcí mohou být uměním, čímž přispěl k tomu, že společnost přijala avantgardní díla vymykající se zažitým teoretickým rámcům. Má práce však ukazuje, že obsah a interpretace v Dantově filozofii nevystihují specifičnost umění v...
|
|
|
Perspektivy instituce umění
Lojdová, Šárka ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Perspektivy instituce umění" se zabývá institucionální teorií George Dickieho (dále IT), která definuje umělecké dílo na základě příslušnosti artefaktu k institucionálnímu rámci světa umění. V této práci je věnována pozornost jak historickému vývoji IT- poprvé publikované v článku "Definování umění" v roce 1969 a značným způsobem revidované v knize Kruh umění v roce 1984- tak diskuzi, která se v reakci na IT rozvinula. První kapitola srovnává původní a revidovanou verzi teorie, další kapitoly se vždy zabývají některou z námitek, které byly vůči IT formulovány. IT je problematická v několika ohledech: pojem "instituce", na jehož základě je vystavěna, se zdá být dvojznačný; Dickie nepodává dostatečné vymezení rolí a pravidel, které umožňují fungování světa umění; pojem ocenění popírá Dickieho názory představené v jiných textech, definice předložená v IT je kruhová; a v neposlední řadě, Dickie nedostatečně zohledňuje historickou podmíněnost světa umění. Tyto výhrady jsou srovnávány s IT v jejím originálním znění, aby bylo možné rozhodnout, zda jsou oprávněné nebo založené na dezinterpretaci původních textů. Avšak tato práce si neklade za cíl pouze shrnout diskuzi, která se v reakci na IT rozvinula, ale také pokusit se zodpovědět otázku, zda může být IT koncepcí validní. A tato možnost...
|
|
|
Diskuze o Bulloughově konceptu psychické distance
Lojdová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce Diskuze o Bulloughově konceptu psychické distance je nastínit diskuzi, která se rozvinula na základě koncepce psychické distance Edwarda Bullougha a pokusit se prokázat její relevanci pro kontemplaci estetického objektu. S ohledem na tento záměr první část práce shrnuje hlavní myšlenky Bulloughova konceptu, zaměřuje se na vymezení pojmu, aspekty, kterými je určen (antinomii, variabilitu a konsistenci), způsob zaujetí distance a možnosti její ztráty, její status jako estetického principu (distinkci mezi příjemným a krásným, formulaci anti- realistického charakteru umění prostřednictvím jejích pojmů,).Druhá část práce se zabývá reflexí Bulloughovy psychické distance u vybraných autorů, Sheily Dawsonové, Allana Casebiera, Oswalda Hanflinga a George Dickieho a shrnuje hlavní momenty jejich úvah. Casebier a Hanfling rozlišují několik druhů distance. Dawsonová prostřednictvím pojmu konceptuální forma zpřesňuje Bulloughova stanoviska a potvrzuje platnost koncepce. Dickie existenci distance odmítá a nahrazuje ho pojmem zaměření pozornosti.
|
host ::
RSS.