|
|
Teorie biografie a historická věda
Sixta, Václav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lach, Jiří (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na roli biografie v současné historické kultuře a na možnosti její konceptualizace z pozice historické vědy. Historické životopisy jsou tradiční a úspěšnou formou psaní o dějinách přítomnou jak v akademickém prostředí, tak v populární kultuře. Kromě toho se tímto tématem zabývá také pole "teorie biografie", které se snaží přinášet teoretickou reflexi životopisného psaní. Cílem práce je analyzovat současný stav historické biografické produkce a nabídnout odpovídající konceptualizaci tohoto fenoménu. Disertační práce se postupně věnuje třem badatelským polím. Nejprve popisuje a reflektuje klíčová témata dosavadní teorie biografie. Ve střední části se práce věnuje výzkumu současné životopisné produkce. Zkoumanými materiály jsou tedy nejprve odborné texty napsané pod hlavičkou "teorie biografie" a poté paratexty, které obklopují jednotlivé životopisy. V části věnované současné biografické produkci se zaměřuji na biografie, které vzbudily celospolečenskou debatu, na pravidelnou produkci životopisných edic a také formou sondy na případ edice Odkazy pokrokových osobností naší minulosti z let 1961-1991. Obě tyto části přestavují nezbytné zdroje pro závěrečnou část, která předkládá pojem "biografického archivu" jako možný způsob konceptuálního uchopení životopisného...
|
|
|
Jaroslav Průšek a československá sinologie. Mezi politikou, vědou a fascinací.
Zádrapová, Anna ; Jiroušek, Bohumil (vedoucí práce) ; Lach, Jiří (oponent) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Jaroslav Průšek a československá sinologie. Mezi politikou, vědou a fascinací. Abstrakt Práce se zabývá počátky československé sinologie v souvislosti s politickou a společenskou situací poválečné doby a klade si otázku, které faktory hrály v tomto procesu rozhodující roli. Výzkum se soustředí na několik hlavních oblastí: Jaroslava Průška, zakladatele československé sinologie, coby individuálního aktéra, v jehož osobnosti se potkával angažovaný přístup ke společenskému dění s vědeckou poctivostí založenou na přímém kontaktu se studovanou kulturou (zejména jejím jazykem a literárními texty), a jeho vklad do budování sinologie jako akademického oboru. To bylo nutně explicitně vevázáno do dobové politické situace, která za spolupráce všech loajálních aktérů určovala podobu vědecké práce jak ideově, tak institucionálně a personálně. Prostřednictvím diskurzivní analýzy dobových textů, především Průškových, sledujeme jak kontinuity diachronní, tedy vývoj Průškova uvažování o Číně od doby jeho studií ve dvacátých letech, přes jeho pobyt v Číně a Japonsku v letech třicátých a specifické období války, až k období poválečnému (a poúnorovému), tak synchronní: tedy vazby na dobovou mentalitu tvořenou sdílenými hodnotami. Dále analyzujeme konkrétní náplň dobových představ o vědě, hlavně o její popularizaci využívané jako...
|
host ::
RSS.