|
|
Molekulárně-genetická analýza karcinomů štítné žlázy u dětských a dospívajících pacientů
Bulanová, Barbora ; Kuklíková, Vlasta (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Vícha, Aleš (oponent)
U dětských a dospívajících pacientů se uzly ve štítné žláze objevují vzácně, ale je u nich větší riziko malignity než u dospělých pacientů. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu, jejíž incidence stále narůstá. I když existuje několik typů karcinomů štítné žlázy, z 90 % případů se u dětských a dospívajících pacientů jedná o papilární karcinom štítné žlázy (PTC). Cílem práce bylo zanalyzovat rozsáhlý soubor PTC od dětských a dospívajících pacientů, zjistit jejich genetickou příčinu a nálezy korelovat s klinicko-patologickými daty. Dalším cílem bylo charakterizovat nejčastější nálezy a porovnat je se souborem dospělých pacientů pozitivních na tutéž mutaci. Posledním cílem bylo zoptimalizovat vhodnou metodiku pro detekci nejčastějších nálezů u dětských a dospívajících pacientů pro rutinní využití. Vzorky nádorové tkáně štítné žlázy byly vyšetřeny pomocí molekulárně genetických metod, převážně za využití masivně paralelního sekvenování a analýzy real-time PCR. Zjistili jsme, že nejčastější příčinou PTC dětských a dospívajících pacientů jsou fúzní geny, které jsme detekovali v 56 % pacientů. Celkem bylo identifikováno 20 různých typů fúzních genů, z nichž některé nebyly dosud v literatuře popsány. Fúzní geny zahrnovaly onkogeny RET, NTRK, BRAF, ALK, MET. Dalšími genetickými...
|
|
|
Úloha sestry v managementu bolesti po velkých ortopedických operacích
LUDVÍKOVÁ, Marie
Téma diplomové práce je Úloha sestry v managementu bolesti po velkých ortopedických operacích. V práci je obsaženo téma bolest, její dělení, jaká je úloha sestry při anamnéze bolesti a hodnocení bolesti, jaká je role sestry v léčbě pooperační bolesti. Dále téma aloplastika velkých kloubů a anesteziologie, druhy anestezie. Před začátkem výzkumu byly stanoveny tyto 3 hlavní cíle: Zmapovat úlohu sestry při řízení pooperační analgezie po velkých ortopedických operacích, Zhodnotit vliv typu anestezie při operačním výkonu na intenzitu pooperační bolesti a následnou spotřebu analgetik a Zmapovat využitelnost epidurálních katétrů v péči o bolest u pacientů po velkých ortopedických operacích. Na základě stanovených cílů byla stanovena výzkumná otázka: Jaká je úloha sestry při řízení pooperační analgezie po velkých ortopedických operacích? Tento výzkum probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujících na ortopedických oddělení, stanice JIP. Kvantitativní část výzkumu probíhala pomocí dvou dotazníků, kterými se ověřovaly hypotézy, týkajících se toho, zda existuje rozdíl v intenzitě pooperační bolesti a následné spotřebě analgetik v souvislosti s typem použité anestezie a zda je bolest lépe řízena u pacientů po velkých ortopedických operacích, kteří mají zavedený epidurální katétr. První dotazník byl vyplňován sestrami pracujících na ortopedickém oddělení, stanice JIP, ovšem byl zaměřen na sběr dat o pacientech, proto k vyplňování potřebovaly ošetřovatelskou dokumentaci pacientů. Druhý dotazník sbíral data od sester pracujících na ortopedických odděleních, stanice JIP a standardních lůžek.
|
|
|
Nádorové markery v diagnostice a monitorování léčby se zaměřením na dětskou onkologii
Votava, Tomáš ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Šafarčík, Kristian (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Sumerauer, David (oponent)
Souhrn Úvod: Leukémie a lymfomy tvoří většinu nádorových onemocnění v dětském věku. V průběhu posledních 20 let došlo k výraznému pokroku v oblasti terapie a zlepšila se tak prognóza těchto pacientů. Zůstává však otevřena otázka, zda existují spolehlivé laboratorní markery, které pomohou rozlišit tato onemocnění od benigních chorob a zda lze pomocí těchto vyšetření předpovědět prognózu pacienta, nebo zda mohou tyto markery včas odhalit počínající relaps základního onemocnění. V případě použití biochemických a radioimunologických metod se tak nabízí alternativa k molekulárně genetickým metodám. Soubor a metody: V této studii jsme monitorovali hladiny thymidin kinázy (TK) a beta(2)-microglobulinu (2MG) u dětských pacientů s leukémiemi (58 dětí) a s lymfomy (14 dětí). Kontrolní skupinu tvořilo 45 zdravých dětí a pro diferenciálně diagnostické účely 109 pacientů s benigními onemocněními patřícími do diferenciálně diagnostické skupiny leukémií nebo lymfomů (lymfadenopatie, infekce a autoimunní onemocnění). Snažili jsme se vyhodnotit klinický význam sledovaných markerů. Výsledky: Naše pozorování prokázala, že hladiny TK i 2MG byly při diagnóze leukémie výrazně zvýšeny (mediany TK - 409 U/l, 2MG - 1,96 mg/l). Zvýšení obou sledovaných parametrů bylo oproti skupině s benigními onemocněními statisticky signifikantní...
|
|
|
Studium metastatických procesů a odpovědi na léčebnou terapii u primokultur izolovaných z kolorektálního karcinomu a metastáz do lymfatických uzlin
Krbal, Lukáš ; Šteiner, Ivo (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Němejcová, Kristýna (oponent)
Studium metastatických procesů a odpovědi na léčebnou terapii u primokultur izolovaných z kolorektálního karcinomu a metastáz do lymfatických uzlin Kolorektální karcinom je jedno z nejčastějších maligních onemocnění v České republice. I přes zavedení primárního populačního screeningu k odhalení premaligních lézí nejeví incidence ani mortalita na toto onemocnění výrazněji klesající tendenci. Stále velké procento pacientů přichází v pozdním (metastatickém) stádiu onemocnění. Izolace primárních buněčných kultur kolorektálního karcinomu je metoda, při které se získá poměrně rychle velký počet nádorových buněk v podmínkách "in vitro". Při nízkém počtu pasáží si buňky ponechávají většinu vlastnosti buněk "in vivo". Proto jsou ideálním modelem pro studium účinnosti chemoterapeutik a chemorezistence, ale i markerů podílejících se na kancerogenezi a metastazování kolorektálního karcinomu. Celkově byly získány resekáty od 60-ti pacientů s adenokarcinomem tlustého střeva. Naším záměrem bylo odebrat z každého resekátu jeden vzorek z primárního tumoru a jeden vzorek z lymfatické uzliny. Z primárních nádorů bylo získáno 26 primokultur s úspěšností 45% (26/58); z odebraných lymfatických uzlin bylo získáno 17 primokultur s úspěšností 47% (17/36). Téměř polovina odebraných lymfatických uzlin však nebyla...
|
|
| |
|
|
The clinical relevance of biomarkers for aggression assessment and prognosis in non-small cell lung cancer
Pražáková, Markéta ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Molino, Rafael (oponent)
Cíl: Cílem dizertační práce bylo sledování biologické aktivity nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) pomocí širokého spektra parametrů: klasických nádorových markerů, matrix metaloproteináz (MMPs) a jejich tkáňových inhibitorů (TIMPs), pro-zánětlivých a pro-angiogenních cytokinů, růstových faktorů a adhezivních molekul, a stanovit biomarkery, které mohou zlepšit diagnostiku a prognozu nemocných s NSCLC. Metodika: Celkem bylo sledováno 22 biomarkerů: 8 standardních nádorových markerů (cytokeratiny Cyfra 21-1, TPA, TPS a MonoTotal, CEA, SCC, TK, Chromogranin A) a 14 potenciálně klinicky užitečných biomarkerů, vhodných pro sledování biologické aktivity nádoru - pro-zánětlivé cytokiny IL-6, IL-8, MCP-1, pro- angiogenní cytokiny VEGF, matrix metaloproteinasy MMP-1, MMP-2, MMP-7, MMP- 9 a jejich inhibitory TIMP-1 a TIMP-2, adhezivní molekuly ICAM-1, VCAM-1, růstový faktor IGF-1 a PAI-1 stimulující růst nádoru a angiogenezi. S ohledem na hodnocení klinického významu těchto markerů u NSCLC byly systematicky sledovány jejich hladiny v séru nebo plazmě ve skupině 93 pacientů s NSCLC v době primární diagnozy před zahájením léčby a dále v průběhu follow up pomocí imunoanalytických metod a multiplexové analýzy. V kontrolní skupině bylo 20 pacientů s benigním onemocněním plic. Výsledky: Výsledky získané z...
|
|
|
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...
|
|
|
Morfologie a funkční charakteristiky lidských gamet - možnosti klinického uplatnění
Čedíková, Miroslava ; Králíčková, Milena (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Hubičková Heringová, Lucie (oponent)
Snížená plodnost je rostoucím problémem celé populace fertilního věku. V současné době postihuje 10 - 15% párů, asi 10% z nich nedokážeme zatím pomoci žádnou z metod asistované reprodukce. Na významu tak získává snaha o identifikaci nových prognostických markerů, které by napomohly ke zvýšení efektivity léčby neplodnosti. První část práce je zaměřena na studium hladin vybraných hormonů a markerů oxidačního stresu ve folikulární tekutině u žen trpících neplodností v porovnání se zdravými a plodnými dárkyněmi oocytů. Stanovována byla hladina prolaktinu, volného T3 a T4 hormonu, homocysteinu, malonyldialdehydu, glutathionperoxidázy a celkové antioxidační kapacity. Navazující část práce je věnována rozdílu těchto parametrů u žen s normálním body mass indexem (BMI) s ženami trpícími nadváhou. Druhá polovina práce je zaměřena na mužský faktor neplodnosti a věnuje se stanovení respirační aktivity mitochondrií spermií s normální a sníženou pohyblivostí a možnostmi jejího ovlivnění pomocí propolisu. Respirační aktivitu spermií jsme měřili na dvoukanálovém oxygrafu Oroboros. Výsledky analýz prokázaly statisticky signifikantně vyšší hladiny prolaktinu a volného T4 hormonu ve folikulární tekutině u žen s poruchou plodnosti oproti skupině zdravých plodných dárkyň oocytů. U homocysteinu tomu bylo naopak, studie...
|
|
|
Nové trendy v buněčné a molekulární biologii karcinomů hlavy a krku
Fík, Zdeněk ; Chovanec, Martin (vedoucí práce) ; Komínek, Pavel (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku jsou i přes pokroky medicíny v posledních desetiletích výzvou na poli onkologické léčby. Studium molekulární biologie umožňuje blíže charakterizovat vlastnosti nádorů a předpovědět prognózu pro postižené pacienty. Současně je vyvíjeno a klinicky testováno několik léků z kategorie cílené terapie. Experimentální práce spočívala jak v in vitro, tak v in situ pokusech prováděných na základě spolupráce mezi několika pracovišti 1.LF UK, Akademie věd ČR, ÚHKT a Fakultou veterinární medicíny Ludwig-Maximilianovy univerzity. Galektinu-1 je významným induktorem vzniku myofibroblastů/nádorově asociovaných fibroblastů. Tyto fibroblasty jsou, díky své schopnosti indukovat invazivní chování nádorových buněk, považovány za nositele špatné prognózy onemocnění. Galektin-9 naopak není v karcinomu exprimován a v případě dysplastické tkáně, prokázané například aberantní expresi keratinu 14 a 19, dochází též k aberantní expresi gal-9. Kromě využití galektinů jako prognostických znaků je studován též jejich význam terapeutický. Prezentovaná práce s mutovanými variantami galektinu-2 ukázala možnosti ovlivnění jak farmakodynamiky, tak farmakokinetiky upravených galektinů. Výsledky ukázaly prodloužení biologického rozpadu PEGylovaného galektinu na úkor jeho schopnosti tlumit proliferaci...
|
|
|
Histomorfologické změny chrupavkových tkání za patologických stavů i po transplantaci u lidí a v experimentu
Kaňa, Radim ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Úvod Při rekonstrukčních operacích nosního skeletu se používají autologní transplantáty chrupavkové tkáně z ušních boltců. V naší experimentální studii jsme studovali buněčné změny v transplantované lidské ušní chrupavce na zvířecím modelu za různých experimentálních podmínek. Morfologické změny jsme v těchto modelových situacích blíže specifikovali imunohistochemicky se zaměřením na expresi jednotlivých izoforem aktinu a S- 100 proteinu. Tyto poznatky byly porovnávány s nálezy v normální, artroticky změněné a transplantované lidské kloubní chrupavce. Cíle Cílem bylo zjištění reakce chrupavkové tkáně na traumatizaci a přenesení na ektopické místo těla při její transplantaci. Dalším cílem bylo vyšetření histologických změn a exprese chondrocytárních markerů (α-SMA a S-100 proteinu) v intaktní, arteficiálně traumatizované nebo v živném médiu kultivované lidské ušní chrupavce transplantované imunodeficitním myším, jakož i v chrupavce vytvořené po implantaci různých typů trojrozměrných nosičů (scaffoldů) osídlených kultivovanými lidskými ušními chondrocyty myším a v ušní chrupavce transplantované do nosního skeletu pacientů. Cílem bylo i použití zavedených výzkumných postupů k vyšetření normální, artrotické a posttraumaticky změněné kloubní chrupavky a kultury kloubních chondrocytů na nosiči z esteru...
|
host ::
RSS.