|
|
Využití amplifikovaného akordeonu v soudobé hudbě
Zabelau, Raman ; HOŘÍNKA, Slavomír (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou amplifikace akordeonu, srovnáním různých tvůrčích a technických přístupů: způsobů snímání, různých vnitřních mikrofonních systémů a kontextů v rámci odlišných skladatelských koncepcí. Zhodnocení dosažených výsledků práce mi doufám umožní navrhnout a následně zkonstruovat nový vnitřní mikrofonní systém určený pro živou produkci.
|
|
| |
|
|
Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
|
|
|
Smyčcové kvarteto a orchestr. Srovnání různých tvůrčích koncepcí
Wiesner, Martin ; HOŘÍNKA, Slavomír (vedoucí práce) ; MRKVIČKA, Luboš (oponent)
Tato bakálářská práce pojednává o problematice spojení smyčcového kvarteta a orchestru. Na základě rozboru dvou vybraných skladeb pro toto obsazení zkoumá různé kompoziční přístupy. Analýze byla podrobena skladba Mortona Feldmana - String Quartet and Orchestra, a skladba Wolfganga Rihma - "CONCERTO" Dithyrambe. Analýza jednotlivých skladeb se zaměřuje na různé aspekty jako jsou forma, volba tónového materiálu, metrum, rytmika a dynamický průběh.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bas jako projev periodicity v hudbě
Esterle, Vojtěch ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci je nejprve definována funkce basu jako základu harmonické hierarchie. Dále jsou sledovány různé podoby basu v jednotlivých epochách hudebních dějin a jejich vztah k dobovým pojetím harmonie. Následně je nastolen problém potlačení basu v avantgardní hudbě
20. století, jeho nový návrat je nalezen v hudebním minimalismu a spektralismu. Práce je založena na myšlence příbuznosti principů, které zakládají harmonické a rytmické hierarchie, díky které může být basová funkce zastoupena na úrovni rytmické pulsace.
|
|
|
Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem.
Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
|
|
| |
|
|
Estetika novodobé diatonické hudební řeči
Janošík, Michal ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Hořínka, Slavomír (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Tato práce se pokouší o řešení některých otázek souvisejících s estetikou a strukturou diatonického hudebního jazyka v kontextu novodobé artificiální tvorby. Ve čtyřech odlišně zaměřených oddílech zkoumá různé aspekty diatonické kompozice a jejího využití zejména v oblasti tzv. minimální hudby. Kapitola Hudební prostředky a jejich působení shrnuje estetické názory na vývoj a další směřování současného hudebního jazyka. Zabývá se kinestetickým aspektem hudby a jejím přímým působením na posluchače prostřednictvím zvukové frekvence, dynamiky, barvy, tempa, repetitivity či monotonie, disonance a konsonance apod. Shrnuje praktické poznatky z hudební praxe, a to z hlediska různých žánrů i stylových období. Následně pak poukazuje na možnosti využití jednotlivých hudebních prostředků v rámci novodobé hudební faktury. Kapitola Diatonika rozebírá a teoreticky vysvětluje strukturu pentatonického, diatonického, chromatického i pandiatonického tónového systému a zamýšlí se nad uplatněním diatoniky na poli minimální hudby. Kapitola Diatonika ve vlastní tvorbě řeší konkrétní kompoziční problémy dané využitím diatoniky ve vlastních skladbách. Kapitola Interpretace minimalistické hudby nakonec rozebírá praktické zkušenosti s interpretací minimalistických skladeb a poukazuje na její specifika.
|
host ::
RSS.