|
| |
|
|
Vliv různých způsobů skladování na stabilitu anthokyanů v plodech borůvek (Vaccinium myrtillus L.)
Martanová, Anna ; Kotíková, Zora (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem různých způsobů skladování na stabilitu anthokyanů v plodech borůvek. V teoretické části práce byla na základě nastudované literatury popsána brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.), anthokyanová barviva a jejich stabilita, je zde také zpracován přehled nejpoužívanějších metod jejich stanovení v rostlinných materiálech. V metodické části práce jsou popsány metody stanovení obsahu
a míry degradace anthokyanů v borůvkách při různých způsobech skladování. Anthokyanová barviva obsažená v borůvkách byla podrobena kyselé hydrolýze, jejich obsah byl vyjádřen ve formě volných aglykonů (anthokyanidinů). Při první analýze bylo provedeno měření obsahu anthokyanidinů v čerstvých borůvkách, dále proběhla příprava vzorků do různých variant skladování. Byly testovány tři varianty skladování, vzorky usušené při 80 °C, vzorky lyofilizované a mražené. V průběhu osmiměsíčního skladování bylo provedeno pět dalších měření míry degradace anthokyanů v čase. Vzorky byly analyzovány vždy ve třech paralelních opakováních. Pro analýzu byl použit hmotnostní spektrometr 3200 QTRAP s trojitým kvadrupólem s ESI ionizací spojený s kapalinovým chromatografem typu UHPLC. Hodnoty byly následně zprůměrovány a vyhodnoceny pomocí grafů a tabulek. Výsledky diplomové práce ukázaly, že nejšetrnější variantou uchování vzorku byla lyofilizace, a to zejména pro první dva měsíce skladování. V tomto období množství anthokyanů v této variantě téměř nekleslo. Varianta mražení byla také vhodnou metodou pro uchování vzorku. Mražení bylo vyhodnoceno jako výhodná metoda uchování vzorku spíše pro dlouhodobější skladování, jelikož hodnoty klesaly v závislosti na čase pozvolněji a při posledním odběru vykazovaly vyšší hodnoty než varianta borůvek lyofilizovaných. Varianta borůvek sušených byla oproti předchozím variantám nejméně stabilní. K rapidnímu poklesu všech anthokyanů došlo již samotným sušením, v závislosti na čase hodnoty klesaly i nadále. Ve variantě sušení byl jako nejstabilnější anthokyanidin vyhodnocen petunidin, naopak jako nejméně stabilní byly vyhodnoceny kyanidin a delfinidin. Ve variantách mražení a lyofilizace byl jako nejstabilnější vyhodnocen delfinidin, jako nejméně stabilní petunidin ve variantě mražení a kyanidin ve variantě lyofilizace.
|
|
|
Vliv stresového faktoru sucha na obsah glykoalkaloidů brambor (Solanum tuberosum L.)
Matoušková, Vendula ; Kotíková, Zora (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Brambory jsou významná a nezastupitelná plodina. Důležité jsou jak z hlediska jejich použití, tak jejich příznivého nutričního složení. Dále jsou význačným zdrojem vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Mimo látek zdraví prospěšných obsahují brambory i látky škodlivé. Jsou to látky cizorodé nebo přirozeně se vyskytující, kam patří toxické glykoalkaloidy. Glykoalkaloidy jsou sekundární metabolity rostlin. Glykoalkaloidy brambor mají v rostlině ochrannou funkci, zvýší svoji syntézu za stresových podmínek např. při napadení škůdci, mechanickém poškození nebo za zvýšeného světla a tepla. V bramborách bylo zjištěno několik glykoalkaloidů. Hlavní, které tvoří 95 % jejich obsahu, jsou alfa-chaconin a alfa-solanin. Jejich toxicita spočívá v inhibici acetylcholinesterázy a porušováním buněčných membrán. V hlíze bramboru je jejich obsah rozložen nerovnoměrně. Obsah glykoalkaloidů brambor je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou například stanoviště, ročník, odrůda, způsob pěstování a skladování. V České republice je maximální přípustný limit glykoalkaloidů stanoven legislativou na 200 mg/kg čerstvé hmoty brambor. V běžně pěstovaných odrůdách jejich množství zdaleka nedosahuje stanovenému hygienickému limitu. Metody stanovení glykoalkaloidů v bramboru jsou hlavně chromatografické. Nejčastěji se používá HPLC (vysoce účinná kapalinová chromatografie). V provedeném pokusu se stanovil obsah majoritních glykoalkaloidů alfa-chaconinu a alfa-solaninu u čtyř odlišných odrůd - Milva, Marabel, Laura a Valfi. Zkoumal se stres suchem na jejich obsah za předpokladu jejich kumulace v porovnání s dvěma dalšími variantami - závlaha zaléváním a kapková závlaha. Obsahy glykoalkaloidů byly změřeny metodou UHPLC/MS/MS. Ze získaných výsledků se dospělo k závěru, že obsah glykoalkaloidů je odrůdově závislý. Stres suchem nejspíš může zvyšovat jejich obsah. V našem pokusu se to jednoznačně neprokázalo. Důležitý je výběr odrůdy za podmínek teplého a suchého ročníku pěstování. Vhodné pro tyto podmínky se ukázaly odrůdy Milva a Marabel. Za předpokladu dodržení obecných zásad pro pěstování, skladování a kulinární úpravy, nepředstavují glykoalkaloidy pro konzumenta riziko.
|
|
|
Influence of Cadmium on its Metabolism and Changes of Content of Nutritionally Important Compounds in Spring Barley
Paznocht, L. ; Vodičková, H. ; Phuong, L. M. ; Nováková, Kateřina ; Zámečníková, B. ; Kotíková, Z. ; Miholová, D. ; Navrátil, Tomáš
Very important agriculture products are cereals, which significantly contributes to securing of human nutrient needs. Cadmium is a toxic heavy metal, which is readily taken up and accumulated by plants in spite of its harmful effects. This metal cause a stress for the plants and results in many morphological, anatomical, physiological and biochemical changes. The effect of cadmium on the plant metabolism and changes in the content of nutritionally important compounds (protein and some metals – Fe, Zn, Cu, Mn content) was investigated. Results shown, that cadmium was effectively retained in the roots and content of studied compounds was influenced by present of cadmium in nutrient medium. In all the parts of cadmium-treated seedlings decrease in the iron content and increase in the zinc content (except of the first leaves) and decrease in the manganese content was found. The copper content in the root tissue increased by 112.1 %, on the other hand a significant decrease (by 44.4 % and 40.9 % respectively) in the first and the second leaves was observed. In the experimental varieties with cadmium in the concentration of 10-5 mol L-1, the content of soluble proteins was determined statistically higher in the root and basal parts than in the controlled varieties.
|
host ::
RSS.