Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metabolismus mastých kyselin u onemocnění pankreatu
Macášek, Jaroslav ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Stožický, František (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Úvod: Chronická pankreatitida (ChP) je vleklé zánětlivé onemocnění, které vede k destrukci parenchymu slinivky břišní a její náhradě vazivovou tkání. Karcinom pankreatu (KP) je velmi závažné onkologické onemocnění se špatnou prognózou. Obě onemocnění jsou doprovázena změnou složení mastných kyselin (fatty acids, FA). Složení FA v lipidech je ovlivňováno mnoha faktory včetně nutričního stavu, složení přijímané potravy a působením chorobných stavů (zánětlivá a nádorová onemocnění). Předmětem studií zahrnutých v této disertační práci byla analýza složení FA v lipidových třídách plasmy u pacientů s ChP, ChP s diabetes mellitus (DM) typu 3c, KP a DM 2. typu, s cílem zjistit, se kterými klinickými a biochemickými odchylkami jsou změny FA u pacientů asociovány. Materiál a metody: První soubor sestával z 39 pacientů (30/9 M/Ž) s ChP+DM, 39 pacientů (30/9 M/Ž)s chronickou pankreatitidou bez DM, 38 pacientů (30/8 M/Ž) s DM 2. typu a 39 zdravých osob (30/9 M/Ž) párovaných podle věku a pohlaví. Druhý soubor zahrnoval 84 pacienty (47/37 M/Ž) s adenokarcinomem pankreatu a 68 zdravých osob (36/32 M/Ž). Antropometrické a biochemické parametry byly stanoveny rutinními vyšetřovacími metodami. Složení FA v plasmatických lipidech bylo vyšetřeno kapilární plynovou chromatografií. Výsledky: Nejvýraznějšími změnami...
Srovnání příjmu potravy pacientů s metabolickým syndromem s a bez jaterní steatózy/steatohepatidy
Štičková, Zdeňka ; Macášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Úvod: Úkolem této bakalářské práce je porovnat příjem potravy u pacientů s metabolickým syndromem, kteří mají k tomuto onemocnění přidružené buď prosté nealkoholové ztučnění jater (steatóza, angl. zkratka NAFLD - Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) nebo zánětlivou formu v podobě steatohepatitidy (angl. Zkratka NASH- Non-Alcoholic Steatohepatis). Cíle: Hlavním předmětem a cílem bakalářské práce bude sledovat rozdíl ve stravování tří různých skupin pacientů. První dvě skupiny budou tvořit pacienti s metabolickým syndromem se steatózou, ke které jsme přidružili dva pacienty s metabolickým syndromem bez rozvoje steatózy, a metabolickým syndromem se steatohepatitidou. Třetí skupinou jsou zdraví jedinci s normálním BMI i lidé s prostou obezitou bez metabolických poruch. Tato práce se dělí na dvě části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bude zahrnovat definici, příčiny, jednotlivé složky, komplikace a preventivní a léčebná opatření u metabolického syndromu, steatózy a steatohepatitidy. V praktické části je hodnocen jídelníček, jídelní zvyklosti osob s metabolickým syndromem a sledovány rozdíly u nemocných s přítomností a bez přítomnosti steatohepatitidy. Metody: Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníků. Do výzkumu byli zahrnuti pacienti lipidové a hepatologické ambulance IV....
Srovnání příjmu potravy pacientů s metabolickým syndromem s a bez jaterní steatózy/steatohepatidy
Štičková, Zdeňka ; Macášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Úvod: Úkolem této bakalářské práce je porovnat příjem potravy u pacientů s metabolickým syndromem, kteří mají k tomuto onemocnění přidružené buď prosté nealkoholové ztučnění jater (steatóza, angl. zkratka NAFLD - Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) nebo zánětlivou komponentu v podobě steatohepatitidy (angl. zkratka NASH- Non-Alcoholic Steatohepattis). Cíle: Hlavním předmětem a cílem bakalářské práce bude sledovat rozdíl ve stravování čtyř různých skupin pacientů. První dvě skupiny budou tvořit pacienti s metabolickým syndromem se steatózou a metabolickým syndromem se steatohepatitidou. Třetí skupina je složena ze dvou pacientů s metabolickým syndromem bez rozvoje steatózy. Čtvrtou skupinou jsou zdraví jedinci s normálním BMI i lidé s prostou obezitou bez metabolických poruch. Tato práce se dělí na dvě části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se seznámíme s definicí, příčinami, jednotlivými složkami, komplikacemi a s preventivními a léčebnými opatřeními u metabolického syndromu. V další části se zaměřím na patofyziologii jater a na vymezení pojmů nealkoholová steatóza a steatohepatitida. Metody: V praktické části se zaměřím na kvantitativní výzkum formou dotazníků na ambulancích IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam docházejí pacienti, kteří splňují...
Metabolismus mastých kyselin u onemocnění pankreatu
Macášek, Jaroslav ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Stožický, František (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Úvod: Chronická pankreatitida (ChP) je vleklé zánětlivé onemocnění, které vede k destrukci parenchymu slinivky břišní a její náhradě vazivovou tkání. Karcinom pankreatu (KP) je velmi závažné onkologické onemocnění se špatnou prognózou. Obě onemocnění jsou doprovázena změnou složení mastných kyselin (fatty acids, FA). Složení FA v lipidech je ovlivňováno mnoha faktory včetně nutričního stavu, složení přijímané potravy a působením chorobných stavů (zánětlivá a nádorová onemocnění). Předmětem studií zahrnutých v této disertační práci byla analýza složení FA v lipidových třídách plasmy u pacientů s ChP, ChP s diabetes mellitus (DM) typu 3c, KP a DM 2. typu, s cílem zjistit, se kterými klinickými a biochemickými odchylkami jsou změny FA u pacientů asociovány. Materiál a metody: První soubor sestával z 39 pacientů (30/9 M/Ž) s ChP+DM, 39 pacientů (30/9 M/Ž)s chronickou pankreatitidou bez DM, 38 pacientů (30/8 M/Ž) s DM 2. typu a 39 zdravých osob (30/9 M/Ž) párovaných podle věku a pohlaví. Druhý soubor zahrnoval 84 pacienty (47/37 M/Ž) s adenokarcinomem pankreatu a 68 zdravých osob (36/32 M/Ž). Antropometrické a biochemické parametry byly stanoveny rutinními vyšetřovacími metodami. Složení FA v plasmatických lipidech bylo vyšetřeno kapilární plynovou chromatografií. Výsledky: Nejvýraznějšími změnami...
Enterální a parenterální výživa v prevenci realimentačního syndromu
Papoušek, Jan ; Novák, František (vedoucí práce) ; Macášek, Jaroslav (oponent)
U těžce podvyživených jedinců, jejichž energetický příjem potravou byl po delší dobu nízký, může vlivem náhlého znovuobnovení výživy dojít k rychlým poklesům sérových koncentrací minerálů, což může být životu ohrožující stav. Tento jev se nazývá realimentační syndrom (RFS) a je především patrný při podání umělé výživy v úvodu realimentace. V prevenci vzniku RFS je nezbytné správně nastavit počáteční výživu, pečlivě monitorovat zdravotní stav pacienta a sledovat vývoj minerálních látek v séru, především fosforu, kalia a magnezia. Vhodná je suplementace karenčních mikronutrientů, především vitaminu B1. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na praktické postupy v úvodu realimentace a sleduji vývoj zdravotního stavu pacientů v prvních pěti dnech živení. Cílem práce bylo vypracovat postup realimentace u osob s vysokým rizikem vzniku realimentačního syndromu a ověřit jeho použití v klinické praxi. V rámci výzkumu byli na základě předem stanovených kritérií vybráni tři vhodní pacienti v různých klinických stavech. Ošetřující lékaři měli k dispozici doporučený postup realimentace, který zohledňoval tíži malnutrice a sloužil jako pomůcka pro indikaci konkrétních přípravků. Ve všech třech případech byla tolerována pouze parenterální výživa a bylo možné přesně definovat složení všech živin a sledovat denní příjem. V...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.