|
|
Vliv anatomie dolní končetiny na rozvoj neúrazových bolestí kolenního kloubu
Palouš, Vojtěch ; Kautzner, Jakub (vedoucí práce) ; Zahradník, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na měření vybraných parametrů dolní končetiny ve vztahu k neúrazové bolesti kolenního kloubu. V teoretické části jsou popsány základní poznatky o anatomii, kineziologii a biomechanice dolní končetiny. Jsou zde take zmíněny jednotlivé neúrazové patologie kolenního kloubu a možnosti jejich vyšetření. Metodika: V praktické části byly měřeny tři parametry související s funkcí kolenního kloubu na vzorku 28 sportujících probandů: úhly rotace kyčelního kloubu, Q úhel a úhel zánoží. Z nich 11 vykazovalo patologii popsanou v teoretické části. Měření bylo prováděno digitální fotografickou goniometrií, jednotlivé úhly byly měřeny z fotografií v grafickém programu Adobe Illustrator. Výsledky: Práce nepotvrzuje vstupní hypotézu, to jest statistickou odchylku vybraných parametrů u nemocných pacientů od zdravých. Analýza sebraných dat odhalila statisticky významné korelace jednak mezi velikostí úhlu zánoží a rozsahem vnitřní rotace v kyčelním kloubo a jednak velikostí Q úhlu a rozsahem vnější rotace v kyčelním kloubu. Závěr: Práce naznačuje souvislost mezi jednotlivými parametry dolní končetiny ve vztahu k funkci kolenního kloubu. V této práci jsou použity běžné metody používáné v klinické praxi rozšířené o současné teoretické i praktické poznatky.
|
|
|
Skeletální adaptace na bipední lokomoci a jejich možný vliv na poranění kolenního kloubu
Karban, Tomáš ; Kautzner, Jakub (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je popis změn lokomočního vzorce u předků člověka, které vedly k habituální bipedii. Dále jsou zkoumány skeletání adaptace a změny funkce určitých částí těla, které byly ovlivněny bipedií. Práce sezaměřuje na adaptace, které mohou svou změnou ovlivňovat fungování kolenního kloubu, ať už přímo změnou anatomických struktur v oblasti kolena, tak nepřímo například zvýšením nápětí svalů a šlach v důsledku přenosu hmotnosti na dolní končetinu. Dané adaptace jsou pak kritériem pro hodnocení jejich možného vlivu na vznik typických poranění kolenního kloubu u moderního člověka. Klíčová slova Bipedie, lokomoce, člověk, šimpanz, poranění, kolenní kloub, koleno, adaptace, evoluce, anatomie
|
|
|
Evoluční vývoj kolenního kloubu ve vztahu k jeho stabilitě a poraněním
Karban, Tomáš ; Kautzner, Jakub (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
4 Abstrakt Kolenní kloub (articulatio genus) představuje z anatomického hlediska nejsložitější kloub v lidském těle. Jde o složený, šarnýrový kloub, gynglimus, který hraje zásadní roli v pohybu dolní končetiny. Souvisí s přenášením tělesné hmotnosti v horizontální směru (chůze a běh) i ve vertikálním směru (skákání). Zároveň je kloubem největším, který je charakteristický třemi kostmi: stehenní kosti (femurem), holenní kosti (tibií) a čéškou (patellou). Největším zásahem evolučního vývoje člověka na kolenní kloub je přechod ze čtyřnohé chůze na chůzi dvounohou (bipedalismus). Základní tvar kolenního kloubu je u lidí a šimpanzů velmi podobný, avšak u šimpanzů se nesetkáváme s poraněními typickými pro člověka. Rozdíl je v ůhlu kolena při bipedální lokomoci, kde šimpanzi udržují těžiště těla před boky a koleno svažuje od kyčle dopředu přibližně v úhlu 70ř k horizontále. Naproti tomu u kráčejících lidí je úhel kolena ve střední poloze 170ř, čímž na koleno působí daleko větší síly a je náchylnější k poraněním. Kolenní kloub tedy vývojově neodpovídá nárokům moderního člověka, který ho zatěžuje nadměrně, a to jak sportovními výkony, tak např. vlivem hmotnosti těla na kolenní kloub následkem obezity. K tomuto přetěžování u lidoopů nedochází, neboť jejich pohybové stereotypy kopírují anatomické uspořádání kolenního...
|
|
|
Biomechanické a klinické porovnání různých technik rekonstrukce předního zkříženého vazu kolena
Kautzner, Jakub ; Havlas, Vojtěch (vedoucí práce) ; Podškubka, Aleš (oponent) ; Skála-Rosenbaum, Jiří (oponent)
Cíl: Dizertační práce byla rozdělena do dvou částí: klinické studie a biomechanického experimentu. Cílem klinické studie bylo porovnání výsledků PZV kolena za použití štěpů z ligamentum patellae a hamstringů u ženské populace. V experimentální části jsme ověřovali hypotézu, že interakce mezi štěpem a fixačním materiálem zásadně ovlivňuje biomechanické vlastnosti štěpu. Metoda: V klinické části jsme zhodnotili 150 pacientek po náhradě PZV v průběhu 2 let po operaci. Hodnotili jsme klinické výsledky dle Tegner-Lysholmova skóre, stabilitu kolenního kloubu, výskyt bolesti kolena po operaci a četnost nežádoucích komplikací léčby. Experimentální část byla založena na hodnocení biomechanických vlastností štěpu z hamstringů při in-vitro trhacích zkouškách padajícím závažím za použití laserové měřící techniky. Hodnotili jsme míru ovlivnění vlastností štěpu při porušení jeho struktury fixačním materiálem. Výsledky: Hodnota Tegner-Lysholmova skóre byla zlepšena u obou sledovaných skupin pacientek. Mezi oběma skupinami však nebyl statisticky významný rozdíl ve 2 letech od operace. V experimentální studii jsme potvrdili hypotézu, že porušení štěpu může zásadně ovlivnit jeho biomechanické vlastnosti. Závěr: Není patrný významný rozdíl ve stabilitě kolenního kloubu a funkčním skóre při použití dvou základních...
|
host ::
RSS.