|
| |
|
|
"Nekrolog dietrichštejnské knihovny": Osud mikulovské zámecké knihovny mezi dvěma světovými válkami
Kaucká, Kristýna ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Diplomová práce mapuje netradiční osud zámecké knihovny v Mikulově. Tato knihovna rodiny Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly byla v období československé první republiky rozprodávána prostřednictvím aukcí (1933, 1934). Část jejího rukopisného fondu se tehdy dostala do sbírek nynější Moravské zemské knihovny v Brně a některé staré tisky také do dalších československých paměťových institucí. Práce se zaměří na postavení šlechtického rodu, konkrétně Dietrichsteinů, jež souviselo s právním institutem fideikomisu, jeho zrušení v období první republiky vedlo k rozprodeji knihovny v Mikulově. Dále se bude soustředit na komparaci s dalšími prodeji zámeckých knihoven v meziválečném období. Z knihovny bylo prodáno přes 200 000 svazků většinou starých a vzácných knih. Klíčová slova: fideikomis - Mikulov - Dietrichstein - šlechtické knihovny - dějiny knihoven
|
|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
Život aristokrata na šlechtickém sídle v 19. století na příkladě Fürstenbergů
Kaucká, Kristýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce pojednává na příkladě křivoklátsko-lánské linie Fürstenbergů o životě příslušníků aristokracie Rakouského císařství v 19. století. Práce se zaměřuje na důležité momenty a mezníky v životě šlechtického rodu (výběr vhodného životního partnera na sňatkovém "trhu" rakouské aristokracie, strategii zachování rodu atd.). V době hlubokých společenských změn, kdy došlo ke ztrátě tradičních pozic šlechty, se jeví otázka výběru podle základního klíče rovnorodosti jako jedna z možností, jak zajistit existenci této elitní skupiny do budoucnosti. Práce se věnuje i okolnostem přestavby hradu Křivoklát po požáru roku 1826, do jehož obnovy promlouvala i tehdy začínající památková péče. Snaží se sledovat kontext dobového myšlení a názorů na architekturu. Stranou nezůstává ani národnostní otázka, se kterou úzce souvisí postavení německého šlechtického rodu v národnostně vypjaté společnosti 19. století. Jedním z cílů bádání je i postihnout změny ve společnosti, které se odehrály po roce 1848. Likvidace vrchnostenských poměrů, ke které došlo po zrušení poddanství, s sebou nesla i kumulaci kapitálu v rukou šlechty, která se tak mohla věnovat podnikatelským aktivitám. To se práce snaží rekonstruovat na příkladě stavby koněspřežky z Prahy do Lán. Zrušení poddanství ale neznamenalo, že by se...
|
|
| |
|
|
První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice
Kaucká, Kristýna ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tématem disertační práce je analýza první pozemkové reformy na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice. Cílem je porozumět jak přerozdělování půdního fondu v období první Československé republiky, tak jeho důsledkům. Toho bude docíleno komparativní analýzou procesů, které proběhly na uvedených velkostatcích. Prvním kritériem komparativní analýzy je chování Státního pozemkového úřadu (SPÚ) k majitelům velkostatků - Metternichovi na Plasku, Fürstenbergovi na Křivoklátsku a Sternbergovi na Radnicku. Mezi kritéria disertační práce patří i hospodářské a sociální dopady pozemkové reformy na území bývalých velkostatků. Cílem komparativní analýzy je hledání shod a rozdílů v přístupu velkostatkářů k vyjednávání s SPÚ, které budou dále interpretovány v kontextu vývoje československého politického a hospodářského systému. Klíčová slova: pozemková reforma, Křivoklát, Plasy, Radnice, velkostatek
|
|
| |
host ::
RSS.