|
| |
|
|
Age Estimation from Retinal Images: Different Image Preprocessing Approaches
Kadlec, Vojtěch
Human age is considered an important biometricparameter that is often difficult to determine. Previous studieshave shown that the non-specific general anatomical and physiologicalcharacteristics seen on fundus images are all likely signs ofageing. This paper focuses on age estimation from retinal imageswith different image preprocessing approaches together withproposed image detail enhancement method. Convolution neuralnetwork framework is based on the ResNet-34 architecturetogether with the Consistent Rank Logits algorithm estimatingage as an ordinal variable. The best model achieved a meanabsolute error of 3.47 years, outperforming existing modelsestimating age from retinal images.
|
|
|
Odhad věku ze snímků sítnice
Kadlec, Vojtěch ; Jakubíček, Roman (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Lidský věk je považován za důležitý biometrický údaj parametr, který bývá obtížné určit. Předchozí studie ukázaly, že některé nespecifické anatomické a fyziologické jevy jsou charakteristické pro proces stárnutí. Tato bakalářská práce se věnuje odhadu věku ze snímků sítnice. V první části se práce věnuje sítnice lidského oka jako takové včetně fyziologických a patologických změn v průběhu stárnutí. Dále jsou popsány principy neuronových sítí a principy klasifikace věku z obrazových dat. Praktická část se věnuje samotné implementaci algoritmu. Ten využívá konvoluční neuronovou síť založenou na architektuře ResNet-34 a algoritmu Consistent Rank Logits predikující věk jako ordinální proměnnou. Nejlepší model dosáhl průměrné absolutní chyby 3.42 roku, čímž překonal stávající modely odhadující věk ze snímků sítnice. Veškeré algoritmy jsou implementovány v programovacím jazyce Python s využitím knihovny Pytorch.
|
|
| |
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Transfer technologií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Žížalová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice technologického transferu a spolupráce univerzit s aplikační sférou. Jejím cílem je odhalení bariér a faktorů, které ovlivňují technologický transfer a identifikování prostorového vzorce spolupráce. Teorii regionálních inovačních systémů, koncepty trojité šroubovice, znalostních základen a modelů učení ověřuje na případové studii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a to prostřednictvím řízených rozhovorů s představiteli výzkumných týmů působících na této instituci. Výsledky rozhovorů ukazují na význam lokálních specifik, jež mají vliv na charakter spolupráce. Na druhé straně je zřejmé, že bariéry, které stojí proti efektivnímu technologickému transferu, mají, alespoň ve srovnání s výzkumnými institucemi v Jihomoravském kraji, národní charakter. Ze srovnání s Jihomoravským krajem lze usuzovat, že existence institucí podporujících technologický transfer a spolupráci akademické a aplikované sféry mají pozitivní vliv na fungování přenosu poznatků do praxe. Klíčová slova: technologický transfer, spolupráce, osobní kontakty
|
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Advokát a klient - vzájemná práva a povinnosti
Kadlec, Vojtěch ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo charakterizovat specifický právní poměr vznikající mezi klientem a advokátem. Tento právní poměr určuje do značné míry postavení advokáta v právním systému České republiky, a proto jistě zasluhuje pozornost. Základním pramenem pro zpracování této práce je zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je interpretován v jednotlivých kapitolách ve vzájemných souvislostech s jinými zákony, podzákonnými i stavovskými předpisy. Po stručném úvodu do problematiky se věnuji jednotlivým důvodům, na základě kterých může vzniknout právní poměr mezi advokátem a klientem. Důvod vzniku je určující pro vymezení vzájemných práv obou subjektů. U vzniku právního poměru se zmíním o odmítnutí a vypovězení právního poměru. Další kapitola práce se zabývá etikou v advokacii, kterou je třeba mít na paměti při výkladu jednotlivých práv a povinností. Etika do značné míry charakterizuje advokátní profesi. Kapitoly pátá a šestá jsou vlastním jádrem práce, když vykládají jednotlivá práva, ze kterých je právní poměr mezi advokátem a klientem složen. Systematicky jsem rozdělil souhrn práv a povinností dle subjektu, který má povinnost splnění povinnosti zajistit. V kapitole páté se věnuji povinnostem advokáta. Tyto povinnosti jsou specifickými povinnostmi modifikujícími obecné...
|
host ::
RSS.