|
|
Rybolov v archeologickém kontextu
Semanská, Kamila ; Trojánková, Olga (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje možnostem poznání rybolovu v archeologických kontextech České republiky. Práce shromažďuje dosavadní poznatky k tomuto tématu, především publikované nálezy artefaktů potencionálně dokládající rybolov (například háčky, závaží na sítě, vrše), a nálezy ostatků rybovitých obratlovců z období pravěku a středověku. Katalog čítá přibližně 2 000 nálezů pocházejících z 96 lokalit na území České republiky. Vedle rešerše literatury a tvorby databáze nálezů, byla provedena archeozoologická analýza vybraného souboru rybích kostí datovaného do raného středověku (Tismice, okr. Kolín), kde bylo sledováno především druhové i anatomické zastoupení a tafonomie nálezů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Výživa v dětství ve vztahu k utváření sociálních rolí a zdravotnímu stavu velkomoravské populace
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje rekonstrukci stravy na základě relativních poměrů stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu z kostních a zubních vzorků. Materiálem využitým v této práci je 46 dospělých jedinců, z kosterního souboru od VI. kostela v Mikulčicích z období Velkomoravské říše (9. - 10. stol.). Izotopové hodnoty jsou zpracovávány v souvislosti s utvářením sociálních rolí a zdravotním stavem. U populačního vzorku byl sledován výskyt, případně míra závažnosti vybraných nespecifických stresových ukazatelů a patologií (Cribra orbitalia, zubní kazy, kazivost chrupu, lineární hypoplázie zubní skloviny, opotřebení chrupu, délka stehenních kostí). Na základě výsledků izotopové analýzy bylo zjištěno, že strava této populace byla založena především na terestrických zdrojích potravy a obsahovala jak živočišné proteiny, tak rostlinné složky, které pocházely jak ze skupiny C3, tak C4 rostlin. Významnou součást jídelníčku velkomoravských Slovanů tvořilo proso, které bylo ve větší míře konzumováno v období dětství. Získané údaje podporují hypotézu prosa jako "potraviny starých Slovanů" (Reitsema and Kozlowski, 2013). Byly prokázány významné rozdíly ve složení stravy na základě socio-ekonomické stratifikace obyvatelstva, které se utvářely již v období dětství (vysoce postavení jedinci konzumovali signifikantně...
|
|
|
Archeozoologie Klementina v Praze
Burian, Martin ; Kovačiková, Lenka (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Diplomová práce Archeozoologie Klementina v Praze se zabývá studiem archeozoologického souboru z areálu Klementina v Praze datovaného mezi konec 11. až 15. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje hospodářskému zázemí středověkého města a výživě jeho obyvatel. Další kapitoly se zaměřují na historické souvislosti Klementina a charakteristice výzkumu, který se konal na jeho území v roce 2012 - 2014. Empirická část práce představuje výzkumný materiál, metody jeho zpracování a následné vyhodnocení získaných dat, která jsou diskutována a porovnávána s odbornou literaturou. Cílem práce je přiblížit prostřednictvím analýzy zvířecích kosti výživu obyvatel žijících v místě dnešního Klementina v Praze, a to v různých časových obdobích (od počátku vrcholného až po pozdní středověk). Bylo zjištěno, jak fungovalo hospodářské zázemí na daném území, která zvířata zde byly konzumována. V jednotlivých obdobích byla sledována rostoucí druhová pestrost doložených zvířat. A také byl diskutován dopad příchodu dominikánského konventu na hospodaření po roce 1232.
|
|
|
Výživa a sociální rozdíly v raném středověku Francie: analýza stabilních izotopů lehkých prvků dospělých jedinců merovejského pohřebiště Le-Norroy-le-Veneur (Francie, 5.až 8. století n.l.)
Vytlačil, Zdeněk ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Diplomová práce měla za cíl charakterizovat stravu merovejského populačního vzorku a prověřit, zda patrné rozdíly v pohřební výbavě merovejských hrobů a proměna tohoto pohřebního ritu v průběhu 6. a 7. století byly odraženy i ve výživě zemřelých. Struktura stravy byla posouzena pomocí analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N) kosterního kolagenu 74 dospělých osob, nalezených na raně středověkém pohřebišti v le-Norroy-le- Veneur ve Francii. Výsledky ukázaly, že jejich potrava byla založena primárně na C3 rostlinách, doplněná o živočišné proteiny v míře podobné dalším soudobým lokalitám. Nebyl prokázán významný příspěvek C4 rostlin (např. proso), mořských proteinů a rovněž ani závislost δ15 N na statusu, pohlaví a datování. Osoby s bohatou pohřební výbavou však měly statisticky významně vyšší δ13 C než osoby chudé. Kromě toho též v průběhu využívání pohřebiště došlo v celé populaci k poklesu průměru izotopových hodnot uhlíku o 0,33 ‰, nezávisle na sociálním statusu nebo pohlaví. Výsledky naznačují, že potravní diferenciace vycházející ze sociální stratifikace byla teprve v počátcích svého formování, pomalu následující postupný růst moci merovejské aristokracie, a stravu ovlivnila i další nezávislá změna ve společnosti, pravděpodobně bez spojitosti s probíhající christianizací.
|
|
|
Archeozoologická analýza unětické kultury: aplikace alternativních technik
Trojánková, Olga ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Práce shrnuje výsledky komplexního zpracování archeozoologického inventáře sídliště únětické kultury ve Vlíněvsi (starší doba bronzová, střední Čechy). Bylo analyzováno celkem 5325 kosterních pozůstatků, 903 bylo určeno a použito k dalším analýzám. Byla zhodnocena taxonomická skladba souboru se zřetelnou dominancí domácích savců, ostatní skupiny (celkem 7 druhů divokých savců) byly zastoupeny jen nižším podílem nálezů. Aplikace analýzy zubního mikrobrusu a analýzy stabilních izotopů, u nás poprvé použitá u nálezů fauny v kontextu poneolitického úseku pravěku, specifikovala charakter potravní základny chovaných zvířat na travnatá společenstva, vyloučila významnější podíl C4 rostlin a lesní pastvu. Vysoký porážkový věk turů a bimodalita porážkové křivky ovce s kohoutkovou výškou odpovídající plemenům rozšiřovaným v průběhu doby bronzové s ohledem na produkci vlny dokládají tendence ke kombinovanému využívání domácích zvířat, se zvýšeným zřetelem kladeným na sekundární produkci - mléko a vlnu. Předložené výsledky jsou v této souvislosti významné tím, že naznačují tyto skutečnosti již pro úsek starší doby bronzové. V souladu s poměry na jiných nalezištích únětické kultury, ukazují výsledky předložené práce, že se lov divokých zvířat jako zdroj živočišné potravy oproti využívání domácích zvířat...
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Výživa středověkého města ve světle archeozoologických pramenů
Winklerová, Dagmar ; Kyselý, René (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce nabízí formou literární rešerše přehled o možnostech výpovědi české archeozoologie a archeobotaniky v otázce výživy středověkých městských populací. V první část uvádí souhrnný přehled dosud publikovaných poznatků z archeologických výzkumů středověkých měst. Následně se na příkladě dvou vybraných lokalit pokouší o detailnější vhled do sledované problematiky. V závěrečné fázi se potom zamýšlí nad možnostmi a mezemi vzájemného srovnání a zkoumá potenciál environmentálního studia při pátrání po dokladech různých forem městského zásobování. Klíčová slova Archeobotanika, archeozoologie, vrcholný středověk, středověká města, strava, Most, Chrudim
|
|
|
Archeozoologie neolitu Čech
KOVAČIKOVÁ, Lenka
Archeozoologická analýza souborů zvířecích kostí a zubů z neolitických nalezišť (kultura s lineární a vypíchanou keramikou, cca 5500-4200 BC) v Čechách, je jedním z přístupů, jak přiblížit život prvních zemědělců z období mladší doby kamenné na našem území. Prostřednictvím studia zvířecích kostí a zubů můžeme lépe postihnout význam domestikovaných zvířat a lovených druhů v hospodářské ekonomii, definovat strategie chovu hlavních domestikantů a zaměřit se na rekonstrukce přírodního prostředí a sezonality rození mláďat (v předkládané práci na příkladu skotu), a to s využitím analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku obsažených v zubní sklovině zvířat. K dosažení výše uvedených cílů byly využívány, kromě standardních archeozoologických metod a analýzy stabilních izotopů i specifičtější postupy jako např. determinace poškozeného osteologického materiálu s využitím ELISA testů.
|
host ::
RSS.