|
|
Augustinův spis De sermone domini in monte a patristická exegeze Kázání na hoře a na rovině
Kaška, Pavel ; Brož, Jaroslav (oponent)
Rigorózní práce představuje teze budoucí disertační práce, která se zabývá spisem De sermone domini in monte svatého Augustina a ostatními dochovanými patristickými texty zabývajícími se Kázání na hoře případně Kázání na rovině nebo jejich částí. Snaží se o srovnání různých pohledů na tyto stěžejní evangelijní úseky. Vzhledem k tomu, že Augustinův spis jako jediný je věnovaný plně Kázání na hoře, snaží se ukázat jeho výjmečnost i jeho zařazení do Augustinova díla. Rigorózní práce shrnuje cíle, metody a vymezení, které povedou k disertační práci. Dále nastiňuje osnovu budoucí disertační práce a některé výsledky a zpracování, která již proběhla, a představuje sekundární literaturu i prameny k tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Život a pontifikát Řehoře Velikého
Kaška, Pavel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce se zabývá osobností významného papeže Řehoře Velikého (540-604), jehož život a především pontifikát se staly vzorem pro mnohé z jeho nástupců i celkové směřování římské církve. Navzdory nezpochybnitelné autoritě tohoto papeže nepanuje úplná shoda ani o jeho významu v dějinách církve ani o některých jeho krocích. Cílem této práce bude co možná nejvěrněji zachytit jeho život, koncepci církve a politickou činnost. V práci nepůjde o zhodnocení Řehořovy teologické koncepce, jako spíše o zachycení jeho politických a organizačně-právních přístupů k naplňování představ o výkonu papežského úřadu. Práce bude vycházet především z pramenů, které Řehoř sám zanechal, z nichž bude primárně zohledněna jeho korespondence. Dále budou využity i jiné dobové prameny a rovněž sekundární literatura. Metoda zpracování práce bude spočívat v logickém rozboru pramenů, komparací s literaturou sekundární a následném shrnutí a zhodnocení.
|
|
|
První, Druhý a Třetí lateránský koncil
Kaška, Pavel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou tří lateránských koncilů uznaných katolickou církví za ekumenické. Jmenovitě je to První lateránský koncil (1123), Druhý lateránský koncil (1139) a Třetí lateránský koncil (1179). Rozbor se týká především koncilních kánonů a s nimi spojenými tématy. Hlavním pojítkem práce je církevní reforma započatá v 11. století a vrcholící právě v této době, která silně ovlivňuje tyto koncily. S touto reformou je spojena celá řada témat a otázek, které koncily řeší. Především jsou to otázky simonie, zásahů laiků do církevních záležitostí, papežské volby, biskupské pravomoci, celibátu, důstojnosti kléru, a také míru a pořádku v tehdejší společnosti. Vzhledem k novému pojetí ekumenických koncilů 2. tisíciletí je věnován zvláštní prostor otázce ekumenicity i autority těchto koncilů. Metoda práce je založena na logické analýze kánonů doplněné o poznatky ze sekundární literatury. Klíčová slova: ekumenický koncil, 12. století, dějiny koncilů, První lateránský koncil, Druhý lateránský koncil, Třetí lateránský koncil, církevní reforma, svoboda církve, simonie, intrusie, investitura, biskupská pravomoc, celibát, papežská volba, papežské schizma, papežský primát, ekumenicita, církevní právo, hereze, židé, saracéni, Boží příměří (Treuga Dei), exkomunikace, klatba, chudoba kléru, úkol...
|
host ::
RSS.