|
|
Efekt zkušeností a květních vlastností na projev preferencí a věrnosti u Eristalis tenax
Haveldová, Alice ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Vnitrodruhový přenos pylu je klíčový pro zajištění úspěšného opylení a následného rozmnožení mnoha druhů rostlin. Existují mechanismy, kterými lze podíl pylu přeneseného mezi jedinci stejného druhu zvýšit na úkor podílu přeneseného mezi druhy. Mezi mechanismy přímo ovlivnitelné rostlinami prostřednictvím podoby květů (jejich jednotlivých znaků), patří preference a věrnost opylovačů. Čím více opylovač daný druh preferuje nebo mu vykazuje věrnost, tím roste podíl vnitrodruhového přenosu pylu. Projev preferencí a věrnosti zpravidla není v čase ustálený, nýbrž se může během života opylovače měnit na základě zkušeností s květy, které navštíví. Velmi málo studií se u opylovačů zabývalo efektem zkušeností na preference, a především na věrnost k více květním znakům u pestřenek (Syrphidae, Diptera), které představují významnou skupinu opylovačů. V této práci jsem zjišťovala míru preferencí a věrnosti u včelice trubcové Eristalis tenax (Syrphidae) v závislosti na dvou květních znacích - barvě a velikosti, a také v závislosti na míře zkušeností. Činila jsem tak pomocí sledování návštěv a přeletů na kombinacích umělých květů. Jedinci byli dvojího původu: naivní (odchovaní v laboratorních podmínkách, bez předchozích zkušeností s návštěvou květů) a zkušení (odchycení ve volné přírodě se zkušeností s návštěvou...
|
|
|
Ability to Discriminate Floral Morphotypes by Hoverflies
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Atraktivita květů pro opylovače je zprostředkována několika květními znaky. Schopnost rozlišovat květiny na základě těchto květních vlastností je velmi důležitá pro reprodukci květin a výživu a následně i reprodukci opylovačů. Na modelovém organismu Eristalis tenax jsme v laboratorních podmínkách testovali tři květní znaky - barvu, velikost a tvar a jejich kombinace na umělých květech vytištěných na 3D tiskárně. Zjistili jsme, že nejdůležitějším květním znakem byla barva následovaná velikostí a že efekt barvy byl zesílen efektem velikosti, ale pouze u preferované barvy. To naznačuje, že preference pro květinové vlastnosti jsou nějakým způsobem strukturované. Vliv symetrie jsme nenašli. Následně jsme v terénu pozorovali nenaivní pestřenky a čmeláky na jednodruhové patchi rostliny čertkusu lučního (Succisa pratensis). Zajímala nás role ostatních květních znaků v momentě, kdy se barva a velikost neliší. Nejdůležitějšími charakteristikami potom byla výška a efektivní počet kvítků v květenství. Pestřenky měly obecně delší návštěvy než čmeláci a navštěvovaly více květů. Na druhou stranu čmeláci dělali kratší a efektivnější návštěvy, což pravděpodobně souvisí s jejich eusocialitou. Klíčová slova: Syrphidae, Apidae, Eristalis tenax, Bombus spp., symetrie květu, velikost květu, barva květu, opylování
|
|
|
Efektivita přenosu pylu vybranými funkčními skupinami opylovačů a možnost rostlin ji ovlivňovat
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Jednotlivé funkční skupiny opylovačů se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou velmi liší v efektivitě přenosu pylových zrn a ve své důležitosti pro konkrétní druhy kvetoucích rostlin, které se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou taktéž výrazně liší. Abych mohl provést srovnání efektivity přenosu pylových zrn jednotlivých funkčních skupin opylovačů a rozhodnout, které funkční skupiny jsou nejefektivnější a které naopak nejméně efektivní v přenosu pylu, stanovil jsem pomocí stěrů pylových zrn z těl opylovačů jejich přenosové kapacity. Aby bylo srovnání přenosových kapacit funkčních skupin přesnější, vzal jsem v potaz vliv poslední kvetoucí rostliny, kterou opylovač navštívil. Dále jsem zjistil poměry konspecifického a heterospecifického pylu na tělech jednotlivých funkčních skupin opylovačů, abych odhadl jejich efektivitu přenosu pylu. Zároveň jsem porovnal spektra druhů pylových zrn přenášených na jejich tělech, abych zjistil, jak se u jednotlivých funkčních skupin opylovačů liší. Ze získaných výsledků lze vyvodit, že se jednotlivé funkční skupiny opylovačů mezi sebou liší v efektivitě přenosu pylu. Nejvíce pylových zrn na svých tělech nosí včely medonosné a skupina samotářských včel. Naopak nejnižší přenosové kapacity mají motýli a malí dvoukřídlí. Poslední navštívená rostlina má...
|
|
|
Vliv mikroklimatických podmínek na opylení Vaccinium myrtillus
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Červenková, Zita (oponent)
Klimatická změna ovlivňuje fenologii a rozšíření rostlin i živočichů a způsobuje nesoulad v interakcích opylovačů a kvetoucích rostlin. Výrazně se tyto změny projevují v extrémních podmínkách, jaké panují na horách nebo na začátku vegetační sezóny. Borůvka Vaccinium myrtillus je významný druh temperátu a boreálu, obývající, a často i dominující v takových prostředích, kde se klimatická změna již projevuje. V našich zeměpisných šířkách kvete v dubnu a květnu na úplném začátku vegetační sezóny. Bez návštěvy opylovače se z květu borůvky téměř nikdy nevytvoří plod. Díky zkoumání úspěšnosti dozrávání plodů lze pozorovat, jestli byl květ opylen, a tedy i jaká je kvalita opylení v daných podmínkách. Pomocí pokusů na horském vřesovišti v CHKO Brdy jsem zjišťovala, jak se liší kvalita opylení v různých mikroklimatických podmínkách. Porovnávala jsem úspěšnost vytvoření plodů borůvky z označených květů a množství semen v plodech. Největší úspěšnost vytvoření plodů byla na konci období kvetení, kdy jsem zaznamenala vyšší počet opylovačů. Oproti tomu borůvky kvetly intenzivněji na začátku období kvetení. Přesto vzniklo z květů označených v té době méně plodů. Množství opylovačů bylo vyšší v pozdní fázi kvetení, na začátku jich bylo výrazně méně přestože borůvky kvetly intenzivněji. Pozorovala jsem korelaci mezi...
|
|
|
Příčiny omezení reprodukční úspěšnosti rostlin nedostatkem pylu a zdrojů
Kalousková, Petra ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Produkce semen u rostlin závisí na mnoha faktorech: jejich životní strategii, prostředí, ve kterém rostou a dalších faktorech, jako jsou biotické interakce. Bezprostřední příčinou omezení produkce semen je však nedostatek partnerů nebo zdrojů potřebných k tvorbě semen. Cílem této bakalářské práce je shrnout a analyzovat mechanizmy působení a relativní význam jednotlivých příčin omezení tvorby semen u rostlin. Většina rostlin je alespoň v některých sezónách nebo na některých lokalitách omezena dostupností pylu, ve zbytku situací bývá omezena dostupností zdrojů. Omezení dostupností pylu může být kvantitativní (nízká depozice pylu) či kvalitativní (deponovaného pylu je dostatek, ale je nekvalitní). Existující teoretické modely příčin omezení dostupností pylu a zdrojů proti sobě staví využití zdrojů rostliny buď k lákání opylovačů (zvětšením květů, zvýšením nabízených odměn) a zvyšování šance na setkání se s opylovači (změnou fenologie či prodloužením kvetení), nebo k produkci semen. Omezení dostupností pylu může být někdy pouze zdánlivé, kdy po přidání dodatečného pylu dojde k navýšení produkce semen za cenu snížení reprodukčního úsilí v dalších letech. Nejvýraznější vlastností opylení, která se promítá často do střídání omezení produkce semen nedostatkem pylu a nedostatkem zdrojů, je však jeho...
|
|
|
Vliv intensity obhospodařování zemědělské půdy na diverzitu a abundanci opylovačů
Tomsová, Lucie ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černá, Kristýna (oponent)
Intenzifikace zemědělství je jedním z hlavních důvodů snižování biodiverzity a ekosystémových služeb v zemědělské krajině. Mezi tyto služby patří opylování, které na jedné straně přispívá k zachování biodiversity rostlin v kulturní krajině a na druhé straně je přímo prospěšné produkci potravin, zejména ovoce a zelenina. Jako jedním z možných řešení udržení dostatečné míry opylování v zemědělské krajině je snížení intenzity obhospodařování alespoň na částech zemědělské půdy. Další možností je vyřadit určitou rozlohu obhospodařované půdy z produkce výměnou za dotace pro zemědělce, kteří s takovým postupem souhlasí. Výsledkem jsou provozované programy ekologického zemědělství a agroenvironmentálních opatření v rámci Evropské unie. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou v současnosti aplikována opatření na snížení intensity hospodaření v krajině dostatečně účinná v ochraně planých rostlin, opylovačů a jejich vzájemných vztahů. A pokud ano, tak jestli je tomu tak vlivem intenzity obdělávání zemědělské půdy nebo prostřednictvím květní nabídky. Dále bylo zkoumáno, zda a jak se k efektu ekologického zemědělství přidává také struktura krajiny. Kvalitativně byly porovnávány výsledky ze studií zabývající se tímto tématem. Současné studie ukazují, že ekologické zemědělství má ve většině případů pozitivní vliv...
|
|
|
Čertkus luční a vliv herbivorů
Janovský, Zdeněk ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Zdeněk Janovský Čertkus luční a vliv herbivorů V předkládané diplomové práci jsem se pokusil vyšetřit míru vlivu tří skupin herbivorů - (i) spásačů listových růžic; (ii) býložravců spásajících lodyhy; a (iii) predispersních predátorů semen - na zdatnost jednotlivců čertkusu lučního (Succisa pratensis Moench). Efekty folivorie a spásání lodyh byly zkoumány pomocí opakovaného sledování individuálně značených rostlin na 6 lokalitách v letech 2006 až 2009. Vliv predátorů semen byl zkoumán v odděleném experimentu. Spásači lodyh a predátoři semen mají přímý negativní vliv, ale vliv spásačů lodyh v dlouhodobé perspektivě je kompensován vyšší četností kvetení postižených jedinců. Naopak folivoři přes krátkodobý positivní vliv (snížená mortalita, zvýšená tvorba bočních růžic) mají dlouhodobý mírně negativní vliv na reprodukční úsilí rostlin. Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je ovlivnění velikosti rostlin již v roce, kdy folivor rostlinu napadl. Vliv predátorů semen je velmi variabilní, podíl zničených semen však obvykle roste s rostoucí velikostí rostliny. Byl navržen konceptuální model možného působení jednotlivých herbivorů, jakož i možnosti, jak jej otestovat a překlenout stávající nedostatky v metodice. Nejvýznamnější skupinou herbivorů se jeví predátoři semen, naopak nejmenší význam má zřejmě spásání...
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
host ::
RSS.