|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
|
Water saws and mills in the district of Čadca in the years 1918 - 1950
Hrtus, Martin Dominik ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Janotová, Šárka (oponent)
Predkladaná diplomová práca si kladie za cieľ priblížiť vývoj píl a mlynov na území politického okresu Čadca v období vymedzenom rokmi 1918 (vznik ČSR) až 1950 (ukončenie činnosti väčšiny podnikov). Objektom výskumu sú primárne zariadenia na vodný pohon ale v širšom kontexte aj podniky s inou formou pohonu. Práca približuje ich technický vývoj, proces ich modernizácie, transferu technológii. Zároveň skúma vplyv prírodných a hospodárskych pomerov na tieto formy podnikania v sledovanom období. Konečne si tiež kladie za cieľ zmapovanie objektov bývalých píl a mlynov. Takto získané informácie majú slúžiť na doplnenie vstupov z archívneho výskumu, obzvlášť v otázke technického vybavenia jednotlivých prevádzok. Pramenne práca čerpá z mapových materiálov I. II. a III. vojenského mapovania a archívnych podkladov uložených v Štátnom archíve v Žiline so sídlom v Bytči, pobočka archívu Čadca.
|
|
|
Proměny mlynářského řemesla na Sedlčansku mezi lety 1848 a 1938
Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Doležal, Daniel (oponent)
Cílem disertační práce je na příkladovém regionu soudního okresu Sedlčan v letech 1848-1938 zachytit vývojové trendy proměny mlynářského řemesla v moderní mlynářský průmysl. Mlynářství bylo ovlivněno celou řadou technologických změn, které již byly v minulosti popsány. Zásadní jsou však i dosud opomíjené legislativní změny vycházející z obecného hospodářského a politického klima. Právě ty měly zásadní vliv na postavení mlýnů, ale i mlynářů. Práce je členěna na tři časová období, v nichž je zohledněn rámec stávajícího státního uskupení a následně samotný region Sedlčanska.
|
|
|
Mlýny a mlynáři vysídleného území Neveklovska a Sedlčanska 1. poloviny 20. Století
Kletečková, Lenka ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Mašková Janotová, Šárka (oponent)
(česky) Cílem práce bude zmapovat síť mlýnů a jejich vlastníků v prostoru tzv. vysídleného území Neveklovska a Sedlčanska v době protektorátu Čechy a Morava. Příběhům mlýnů a mlynářů v této tragické době bude předcházet nástin vývoje mlynářského řemesla (mlýnů a mlynářů v předchozím období se zaměřením na 1. polovinu 20. století.) Problematika mlynářství náleží mezi důležité a pozoruhodné otázky diskurzu české národní minulosti. Na Benešovsku včetně Neveklovska a Sedlčanska pracovala celá řada mlýnů rozdílné velikosti a kvalit. Mlýny náležely k významné součásti zdejšího agrokomplexu a byly zajímavým fenoménem krajiny. Zřízení cvičiště SS tragicky zasáhlo do Čechy osídleného prostoru Benešovska. Sedláci a mlynáři museli v krátké době opustit své statky a mlýny a snažit se přežívat v nelehkých podmínkách okupace českých zemí nacistickým Německem. Tato skutečnost bude zkoumána v bakalářské práci se zařazením do kontextu doby a jednajících postav.
|
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
| |
host ::
RSS.