|
|
Extrakce a aplikace keratinu z ovčí vlny
Jahnová, Kateřina ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá izolací keratinu z ovčí vlny a použitím tohoto proteinu v kompozitních filmech. Cílem bylo porovnat výtěžnost alkalické hydrolýzy ovčí vlny za užití různých koncentrací hydroxidu sodného. Bylo zjištěno, že nejvíce efektivní byla alkalická hydrolýza použitím 2% (hm.) hydroxidu sodného, která vykazovala 80% úspěšnost v izolaci keratinu. Pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou řadou, diferenční skenovací kalorimetrie a termogravimetrickou analýzou byla potvrzena přítomnost keratinu v izolovaném materiálu z ovčí vlny. Izolovaný keratin byl následně použit jako přídatná látka při přípravě filmů na bázi polyvinyl alkoholu. Mechanické vlastnosti těchto připravených filmů ukázaly, že keratin hrál roli jako aktivní přídatná látka do polyvinyl alkohol kompozitů.
|
|
|
Posvátno a počátky kubismu
Jahnová, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi posvátnem a kubismem Pabla Picassa a Georgese Braquea. Pomocí analýzy obrazů ukazuje, jakým způsobem je posvátno přítomno v hlavních inspiračních zdrojích kubismu, tedy v díle Paula Cézanna a v primitivním umění, a jak se projevuje v rané i pozdějších fázích kubismu. Dále poukazuje na afinitu mezi Husserlovou fenomenologií a kubismem, projevující se především od analytické fáze kubismu dále. Husserlovu fenomenologii chápe v kontextu této práce jako "myšlenku doby". První kapitola se zabývá inspiračními zdroji kubismu, jmenovitě Paulem Cézannem a primitivním uměním. Zkoumá prvky jinakosti a ošklivosti, spjaté převážně s pocitem tremenda. U Cézanna si všímá jeho vztahu ke krajině, který zkoumá v souvislosti s prostorem posvátným. Primitivní umění posloužilo Picassovi jako závorka, díky které dokázal pohlížet na věci nově. Skutečný zlom však nastává se stvořením analytického kubismu, neboť ten je obrazem světa radikálně jiného a nového, světa vycházejícího ze subjektivity svého tvůrce. Kapitola druhá sleduje chronologický vývoj kubismu od analytického období, přes vynález koláže až po období syntetické. Všímá si přitom především afinity mezi kubistickými obrazy a Husserlovou fenomenologií, kterou se snaží dokládat konkrétními příklady. Posvátno je zde zastoupeno...
|
host ::
RSS.