|
|
Role investigativní žurnalistiky v demokratické společnosti na příkladu Güntera Wallraffa
Hubeňáková, Monika ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem investigativní žurnalistiky v demokratické společnosti, a to na příkladu Güntera Wallraffa, průkopníka německých investigativních žurnalistů. Jeho práce a metody jsou kontroverzní a zpochybňované, a proto jsem se zaměřila na to, jaké etické a legální překážky jeho dvě vybraná díla musela překonat. Zvolila jsem dvě reportáže - Informationen aus dem Hinterland a Ganz unten, ze sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století a sledovala jsem, čím byla tato díla důležitá pro dobu, ve které vznikla, jaké změny přinesla a v čem byla problematická. Obě reportáže byly natočeny skrytou kamerou, a proto nebyly nejprve veřejností přijímány, po rozhodnutí Spolkového ústavního soudu však byla metoda rešerše za pomocí skryté kamery, pokud vede k odhalování nesprávností, právně uznána. Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem pracovala s dobovými archivními články a sekundární literaturou. Konkrétní informace z článků jsem propojila s poznatky ze sekundární literatury. Rekonstruovala jsem spojující linku mezi oběma díly, pojícím motivem celé práce byla žurnalistika jako čtvrtá moc ve státě, která zajišťuje dodržování lidských práv a svobod a podílí se tak na udržování demokratické společnosti.
|
|
|
Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu
Hubeňáková, Monika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
- Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu Cílem práce je odpovědět na to, zda lze při srovnání vybraných děl české a německé literatury pro děti najít společné či rozdílné znaky. Výzkumná otázka, kterou si v této práci kladu, zní: Jaké společné a rozdílné znaky lze najít při porovnání německé a české literatury pro děti doby nové věcnosti? Základními metodami používanými v práci jsou metody analytická a komparativní. Nejprve jednotlivé knihy analyzuji z hlediska již v úvodu stanovených kritérií. V bakalářské práci nejprve popisuji hnutí nové věcnosti v obecnější rovině, kontext doby od konce první světové války po Výmarskou republiku. Následující část pojednává o kultuře Výmarské republiky, době tzv. zlatých dvacátých let a rozvoji masové kultury. Dále je definován styl nové věcnosti, její formování, typické znaky, témata, kterými se zabývá, působení v rozličných oblastech umění a její vztah k avantgardám. Do první kapitoly je také zahrnut český historický kontext, doba První republiky. Poté následuje definování literatury určené dětem a mládeži a její funkce. Následně jsou od německého spisovatele Ericha Kästnera knihy Emil a detektivové a Kulička a Toník a od českého autora Jaroslava...
|
host ::
RSS.