|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Letištní terminál
Mika, Václav ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a posouzením nosné ocelové konstrukce letištního terminálu v Praze Ruzyni. Návrh je zpracovaný ve dvou variantách. Terminál má obdélníkový půdorys o rozměrech 79,3 x 98,65 m. Výška budovy v nejvyšším bodě je cca 21,5 m. Letištní terminál je tvořen 9 příčnými vazbami v osové vzdálenosti 9 m. Opláštění střechy a štítových stěn je navrženo ze sendvičových panelů. Čelní stěna je tvořena prosklenou fasádou.
|
|
|
Optimalizace technologie výroby voskových modelů ve firmě Fimes
Žuja, Jaroslav ; Vašťák, Patrik (oponent) ; Horáček, Milan (vedoucí práce)
Tato práce má za úkol zhodnotit v současné době používanou voskovou směs a porovnat ji s vlastnostmi nově zakoupených voskových směsí. Dále má zhodnotit, zdali se na kvalitě projevuje „převařovaná vosková směs‘‘, která se využívá jako směs vtoková. Veškeré testy byly uskutečněny ve slévárně Fimes, a. s. V první části této práce je stručný popis metody vytavitelného modelu. Dále následuje popis voskové směsi po stránce technologické. V experimentální části jsou popsány operace od výroby voskových modelů, přes jejich rozměrovou kontrolu, až do vytavení vosku ze skořepin. Zaznamenány jsou výsledky vytavování a jejich porovnání.
|
|
|
Ocelová konstrukce sportovní haly
Hrabovská, Kristýna ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout a posoudit nosnou ocelovou konstrukci sportovní haly ve Slavkově u Brna. Hala bude využívaná pro běžné míčové kolektivní sporty, odtud plynou požadavky na její rozměry. Stavba má obdélníkový půdorys o rozměrech 61x30 m a výška haly je 12,5 m. Objekt je jednolodní se sedlovou střechou o sklonu 10°. Příčnou vazbu tvoří příhradové rámy kloubově uložené po osové vzdálenosti 6 m. Tuhost objektu zajišťují podélná a příčná ztužidla. Pruty ocelové konstrukce jsou z válcovaných profilů. Opláštění budovy je provedeno z panelů od firmy Kingspan uložených na stěnových paždících a střešních vaznicích. Na budovu je uvažováno stálé zatížení od vlastní tíhy a opláštění a proměnné zatížení od sněhu a větru a jejich kombinace. Materiál použitý v konstrukci je ocel S235.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti uplatnění aditivních technologií při přímé výrobě slévárenských forem
Herzán, Jiří ; Šlajs, Jan (oponent) ; Horáček, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o výrobě slévárenských forem za využití aditivních technologií. Nejprve jsou v práci uvedeny aditivní technologie, které jsou rozděleny podle organizace ASTM (American Society for Testing and Materials). Dále je uvedeno dělení aditivních technologií dle skupenství základního materiálu. Následně jsou popsány tři druhy technologií, kterými je možné zhotovit odlitek metodou rychlého protypování. Poslední kapitolou bakalářské práce je příklad reálné výroby prototypového odlitku ventilátoru ze slitiny hliníku AlSi9Cu3(Fe), který byl odlit do vytištěné slévárenské formy aditivní technologií „3D Sand Printing“ (3D tiskem písku). Na základě získaných dat byly zhodnoceny technické, časové a nákladové parametry výroby ventilátoru. Získané poznatky byly porovnány s technologií formování na tzv. volný model, která je alternativou výroby prototypu. Odlitek ventilátoru byl odlit ve firmě Armatmetal s.r.o. v Olomouci.
|
|
|
Návrh atomárního zdroje uhlíku pro přípravu grafenových vrstev v podmínkách UHV
Horáček, Matěj ; Kolíbal, Miroslav (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem atomárního zdroje uhlíku pro přípravu grafenových vrstev v podmínkách ultravysokého vakua. V první části práce je stručně popsána problematika tvorby epitaxních vrstev, teorie atomárních svazků a teorie sublimace. Druhá část bakalářské práce je věnována grafenovým vrstvám, zejména pak jejich přípravě metodou molekulární svazkové epitaxe. Třetí část práce se stručně zabývá detekcí atomárních svazků uhlíku. Praktická část této bakalářské práce je věnována návrhu a konstrukci vysokoteplotního atomárního zdroje uhlíku. V závěru práce jsou pak diskutovány dosažené výsledky.
|
host ::
RSS.