|
|
Ocelové interiérové schodiště v polyfunkční budově v Bratislavě
Redecha, Martin ; Horáček, Martin (oponent) ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh a posouzení nosné ocelové konstrukce schodiště v polyfunkční budově v Bratislavě. Schodiště se nachází ve vstupním atriu v otevřeném prostoru mezi 1NP až 3NP o celkovém výškovém rozdílu podlah 6850 mm. Přibližné půdorysné rozměry konstrukce schodiště jsou 5500 x 5100 mm. Konstrukce schodiště byla navržena z uzavřených ocelových profilů SHS 50x4 v oceli S355 J2. Konstrukční systém představuje příhradové nosníky různých tvarů, které jsou navzájem pospojovány vodorovnými a šikmými přehradami. Všechny pruty jsou z uvedeného profilu. Kotvení přestavují kotevní desky o tloušťce 15 mm se 4 chemickými kotvami a závitovými tyčím M12, 8.8. Statický výpočet byl provedeným programem Dlubal RFEM 6.06. Následně byl proveden ruční výpočet a posouzení nejvíce namáhaných prutů vnitřními silami a návrh a vypočet kotvení. K návrhu chemických kotev byl použit také program C-FIX Online 1.1.58.1 fi Fischer.
|
|
|
Stanice lanové dráhy v Peci pod Sněžkou
Kornfeldová, Nathaly Sarah ; Horáček, Martin (oponent) ; Balázs, Ivan (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh a posouzení ocelové nosné konstrukce stanice lanové dráhy v Peci pod Sněžkou. Ocelová konstrukce s půdorysnými rozměry 24 x 48 m a výšce 12,5 m se skládá z 9 příčných vazeb vzájemně vzdálených 6 m. Příhradová konstrukce příčné vazby díky zakřivenému tvaru na jedné straně přechází plynule do příhradového sloupu. Tím vzniká příhradový rám, který je na druhé straně kloubově podepřen šikmým plnostěnným sloupem. V prostřední příčné vazbě je z důvodu potřebného prostoru nutného pro výjezd lanovky plnostěnný sloup vynechán. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna pomocí ztužidel. Konstrukce je navržena z oceli S355.
|
|
|
Průmyslová hala
Čerbák, Jakub ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a posouzení ocelové nosné kontrukce průmyslové haly. Příčná vazba je tvořena rámem s náběhy o rozpětí 30 m a půdorysné délce 72 m. Výška ve středu vazby je 10,3 m a osová vzdálenost těchto vazeb je 6 m. Použítým materiálem je ocel S355. Součástí je posouzení vybraných nosných prvků, detailů a jejich výkresová dokumentace.
|
|
|
Ocelová konstrukce krytého bazénu
Lengyel, Barbara ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je návrh a posouzení nosné ocelové konstrukce krytého bazénu o půdorysných rozměrech 30×84 metrů a s výškou 14 metrů. Hlavní nosná konstrukce je tvořena 15 příčnými vazbami v osových vzdálenostech 6 metrů. Příčná vazba se skládá ze zakřiveného příhradového vazníku, který je na jedné straně kloubově uložen na ocelových sloupech a na opačné straně je připojen neposuvným kloubem k betonové stěně. Hlavní sloupy jsou v příčném směru vetknuté a v podélném směru kloubově uložené, čelní sloupy jsou v obou směrech kloubově uložené. Jednotlivé příčné vazby jsou spojeny vaznicemi a paždíky. Prostorová tuhost je zajištěn systémem podélných a příčných ztužidel.
|
|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Letištní terminál
Mika, Václav ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a posouzením nosné ocelové konstrukce letištního terminálu v Praze Ruzyni. Návrh je zpracovaný ve dvou variantách. Terminál má obdélníkový půdorys o rozměrech 79,3 x 98,65 m. Výška budovy v nejvyšším bodě je cca 21,5 m. Letištní terminál je tvořen 9 příčnými vazbami v osové vzdálenosti 9 m. Opláštění střechy a štítových stěn je navrženo ze sendvičových panelů. Čelní stěna je tvořena prosklenou fasádou.
|
|
|
Optimalizace technologie výroby voskových modelů ve firmě Fimes
Žuja, Jaroslav ; Vašťák, Patrik (oponent) ; Horáček, Milan (vedoucí práce)
Tato práce má za úkol zhodnotit v současné době používanou voskovou směs a porovnat ji s vlastnostmi nově zakoupených voskových směsí. Dále má zhodnotit, zdali se na kvalitě projevuje „převařovaná vosková směs‘‘, která se využívá jako směs vtoková. Veškeré testy byly uskutečněny ve slévárně Fimes, a. s. V první části této práce je stručný popis metody vytavitelného modelu. Dále následuje popis voskové směsi po stránce technologické. V experimentální části jsou popsány operace od výroby voskových modelů, přes jejich rozměrovou kontrolu, až do vytavení vosku ze skořepin. Zaznamenány jsou výsledky vytavování a jejich porovnání.
|
|
|
Ocelová konstrukce sportovní haly
Hrabovská, Kristýna ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout a posoudit nosnou ocelovou konstrukci sportovní haly ve Slavkově u Brna. Hala bude využívaná pro běžné míčové kolektivní sporty, odtud plynou požadavky na její rozměry. Stavba má obdélníkový půdorys o rozměrech 61x30 m a výška haly je 12,5 m. Objekt je jednolodní se sedlovou střechou o sklonu 10°. Příčnou vazbu tvoří příhradové rámy kloubově uložené po osové vzdálenosti 6 m. Tuhost objektu zajišťují podélná a příčná ztužidla. Pruty ocelové konstrukce jsou z válcovaných profilů. Opláštění budovy je provedeno z panelů od firmy Kingspan uložených na stěnových paždících a střešních vaznicích. Na budovu je uvažováno stálé zatížení od vlastní tíhy a opláštění a proměnné zatížení od sněhu a větru a jejich kombinace. Materiál použitý v konstrukci je ocel S235.
|
host ::
RSS.