|
|
Prostředky sebehodnocení žáka na 2. stupni základní školy
Holanová, Klára ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Problematika sebehodnocení žáků se podle mého názoru stala v dnešní době - především v souvislosti se zavedením školních vzdělávacích programů - velice diskutovaných tématem, které řeší jak odborná veřejnost, tak samotní vyučující. Z toho důvodu jsem se ve své diplomové práci zaměřila na problematiku sebehodnocení žáků z pohledu vyučujících a hlavním cílem práce bylo přinést odpověď na otázku, jaké prostředky mohou vyučující na 2. stupni základních škol uplatňovat v rámci výchovněvzdělávacího procesu se záměrem rozvíjet sebehodnotící schopnosti žáků tak, aby byli sami schopni objektivně posoudit vlastní výkony a na základě těchto hodnotících soudů si klást splnitelné cíle. V teoretické části jsem vycházela ze základního předpokladu, že rozvoj sebehodnotících dovedností žáků je významně ovlivněn kvalitou hodnocení samotných vyučujících. Výklad byl proto věnován funkcím hodnocení, rozdělení typů hodnocení dle forem a dále jsem se zaměřila na ty aspekty hodnocení, které se podílejí na rozvoji sebehodnocení samotných žáků. Konkrétně se jednalo o problematiku výběru vhodné hodnotící metody, nastavení kritérií, jasnosti a srozumitelnosti hodnocení i kladení reálných a odpovídajících cílů. V závěrečné části jsem uvedla výčet sebehodnotících aktivit, které mohou být v rámci výchovně-vzdělávacího procesu využívány.
|
|
|
Podpora zdravotní gramotnosti u seniora
HOLÁNOVÁ, Klára
Teoretická část práce: V diplomové práci je zpracována problematika zdravotní gramotnosti s ohledem na její podporu u seniorů. Zahrnuty jsou oblasti pro vysvětlení této problematiky a možnosti, kterými lze zdravotní gramotnost podporovat. Mluvíme zejména o správné motivaci seniora, dále o edukaci a možnostech vzdělávání pro seniory. Důležitá je také aktivizace, kterou můžeme rozvíjet schopnosti a dovednosti seniora. Cíle: Pro praktickou část práce byl stanovený jeden cíl, ke kterému náleží 5 hypotéz. Cíl: Popsat, jakým způsobem senioři podporují zdravotní gramotnost. Hypotézy: 1. Úroveň podpory zdravotní gramotnosti je ovlivněna zdravotním stavem seniora. 2. Ženy mají větší zájem o získávání informací návštěvou Dnů zdraví než muži. 3. Způsob podpory zdravotní gramotnosti je rozdílný u seniorů do 70 let a seniorů nad 70 let. 4. Senioři s vyšší úrovní podpory zdravotní gramotnosti považují informace o zdraví od odborného zdravotnického personálu za užitečné více než senioři s nižší úrovní podpory zdravotní gramotnosti. 5. Muži využívají Univerzit 3. věku k podpoře zdravotní gramotnosti více než ženy. Metodika: V praktické části této práce byl zvolen kvantitativní výzkum formou strukturovaných rozhovorů. Bylo sestaveno celkem 23 otázek zahrnujících i identifikační údaje. Výzkumný soubor byl tvořen 100 seniory nad 65 let z Jihočeského kraje, kteří na základě oslovení a jejich dobrovolného rozhodnutí zodpověděli stanovené otázky. Získaná data byla dále zpracována a vyhodnocena. Výsledky: Podle výsledků vychází, že ženy i muži mají stejný zájem o Dny zdraví. Úroveň podpory zdravotní gramotnosti nemá u seniorů rozdílný vliv na posouzení užitečnosti informací od odborného zdravotnického personálu a muži využívají Univerzit třetího věku stejně jako ženy. Podpora zdravotní gramotnosti je ovlivněna zdravotním stavem seniora v oblasti vzdělávání, pohybové aktivity a dodržování doporučení od lékaře. Způsob podpory zdravotní gramotnosti je rozdílný u seniorů do 70 let a nad 70 let v oblasti pohybové aktivity, vyhledávání informací a dnů zdraví zaměřených na první pomoc a prevenci úrazů, prevenci onkologických onemocnění, ochranu kůže a zdravé stravování. Závěr: Je důležité informovat seniory o možnostech podpory zdravotní gramotnosti a podávat jim informace k podpoře zdraví a prevenci nemocí. Výstupem z této práce je materiál určený pro seniory obsahující tyto informace.
|
|
|
Prostředky sebehodnocení žáka na 2. stupni základní školy
Holanová, Klára ; Kasíková, Hana (oponent) ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce)
Problematika sebehodnocení žáků se podle mého názoru stala v dnešní době - především v souvislosti se zavedením školních vzdělávacích programů - velice diskutovaných tématem, které řeší jak odborná veřejnost, tak samotní vyučující. Z toho důvodu jsem se ve své diplomové práci zaměřila na problematiku sebehodnocení žáků z pohledu vyučujících a hlavním cílem práce bylo přinést odpověď na otázku, jaké prostředky mohou vyučující na 2. stupni základních škol uplatňovat v rámci výchovněvzdělávacího procesu se záměrem rozvíjet sebehodnotící schopnosti žáků tak, aby byli sami schopni objektivně posoudit vlastní výkony a na základě těchto hodnotících soudů si klást splnitelné cíle. V teoretické části jsem vycházela ze základního předpokladu, že rozvoj sebehodnotících dovedností žáků je významně ovlivněn kvalitou hodnocení samotných vyučujících. Výklad byl proto věnován funkcím hodnocení, rozdělení typů hodnocení dle forem a dále jsem se zaměřila na ty aspekty hodnocení, které se podílejí na rozvoji sebehodnocení samotných žáků. Konkrétně se jednalo o problematiku výběru vhodné hodnotící metody, nastavení kritérií, jasnosti a srozumitelnosti hodnocení i kladení reálných a odpovídajících cílů. V závěrečné části jsem uvedla výčet sebehodnotících aktivit, které mohou být v rámci výchovně-vzdělávacího procesu využívány.
|
|
|
Integrace osob se zdravotním postižením do společnosti, jejich uplatnění a pohyb na trhu práce
Holanová, Klára ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Škvmová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce a její empirická část byla postavena na dvou základních hypotézách. První hypotézu "Občané, kterým byl přiznán invalidní důchod a účastní se aktivit pořádaných Svazem tělesně postižených v ČR, jsou motivováni pracovat" se podařilo potvrdit. Podle odpovědí z dotazníků většina dotázaných, tedy konkrétně 67% má zájem pracovat. Vždy záleží na individuální situaci daného člověka. Samotná výše invalidního důchodu nemá velký vliv na rozhodnutí, zda osoby se zdravotním postižením chtějí pracovat nebo n e . K rozhodnutí, zda se tito lidé budou chtít v budoucnost uplatnit na pracovním trhu dochází již v ordinaci posudkového lékaře. Pokud lékař zvolí vhodnou metodu sdělení informací o zdravotním stavu a doporučí individuální plán ucelené rehabilitace je člověk se zdravotním postižením na dobré cestě k opětovnému zapojení do pracovního procesu. Neméně důležitá je i spolupráce s místním Úřadem práce. Stále zažitá praxe nenabízet rekvalifikační kurzy lidem s plným invalidním důchodem se rozhodně musí změnit. Pokud je člověku přiznán plný invalidní důchod je na něj stále pohlíženo jako na osobu práce neschopnou. Zároveň snaha najít práci pro osoby se zdravotním postižením za každou cenu se též míjí s účinkem. Lidé se zdravotním postižením nemusí nutně pracovat, oni se potřebují cítit užiteční, prospěšní...
|
|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest z pohledu sestry
HOLÁNOVÁ, Klára
Teoretická část práce: V teoretické části práce jsou stručně popsány vybrané nejčastěji používané vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest. U každé vyšetřovací metody je popsán průběh vyšetření a také jsou zde zahrnuty potřebné informace pro pacienty, kteří by určené vyšetření měli podstoupit. Jednotlivé vyšetřovací metody obsahují i popsanou náplň práce sestry související s příslušným vyšetřením. Cíle práce: V empirické části jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta po diagnostické cystoskopii, ke kterému byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace mají sestry v oblasti komplikací po diagnostické cystoskopii? Druhým cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům před sonografií ledvin a močového měchýře. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace podávají sestry před sonografií ledvin a močového měchýře? Metodika práce: Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z urologických oddělení vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Sběr dat byl uskutečněn po schválení otázek k rozhovorům hlavní sestrou nemocnice, a také po domluvě s vrchní sestrou příslušného oddělení. Každé dotazované sestře bylo předem vysvětleno, o jaký výzkum se jedná, a také, že jejich odpovědi jsou anonymní a budou použity pouze pro empirickou část bakalářské práce. Z důvodu nesouhlasu sester s nahráváním rozhovorů, byly rozhovory zapisovány ručně a poté přepsány do elektronické podoby. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek zjišťujících identifikační údaje, všeobecnou ošetřovatelskou péči, nejčastěji prováděná vyšetření, problémy pacientů, přípravu a podávání informací před sonografickým vyšetřením a diagnostickým cystoskopickým vyšetřením. Získaná data byla dále zpracována do kategorizačních skupin a analyzována. Výsledky: V empirické části jsme z výsledků výzkumného šetření zjistili, že péče sester o pacienty na urologickém oddělení je spíše průměrná, ale základy v ošetřování pacientů a přípravy pacientů na vyšetření znají. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry neznají přípravu pacientů na sonografické vyšetření ledvin, zde ani jedna sestra neuvedla poučení pacienta o nenadýmavé stravě den před vyšetřením. Péči o pacienty po diagnostické cystoskopii sestry ve většině spíše znají a jsou informované o možných komplikacích spojených s tímto vyšetřením. Závěr: Toto téma bakalářské práce bylo mnou vybráno a psáno z důvodu prohloubení mých vědomostí ohledně této problematiky. Práce také může sloužit jako studijní materiál pro sestry, které o této problematice nemají dostatek informací a chtějí si je prohloubit. Dále může být vhodná pro pacienty, kteří si nebudou jisti vyšetřením, které je čeká.
|
host ::
RSS.