|
|
Vliv robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka
Houšková, Veronika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce bylo zhodnocení vlivu robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka ve stádě českého strakatého skotu na Rodinné farmě Suchý v období od ledna roku 2014 do prosince roku 2015.
Hypotéza: Robotizované dojení zhoršuje reprodukční ukazatele krav a onemocnění končetin.
Při vyhodnocování mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů dojnic v jednotlivých letech byla potřebná data získávána z kontrolních listů krav zpracovaných při pravidelných kontrolách užitkovosti, prováděných společností Natural spol. s.r.o a vybrané údaje z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu, vypracované Českomoravskou společností chovatelů a.s. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno a vyhodnoceno pomocí programu Microsoft Office Excel a statistického programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Při vlivu pořadí laktace bylo zjištěno u některých ukazatelů jejich silné ovlivnění. Jak u stáje A, tak u stáje B, byla pozorována pozitivní závislost mezi pořadím laktace a produkcí mléka v kg (r= 0,123 stáj A, r= 0,289 stáj B na hladině významnosti P<0,001). Ve stáji A byla mléčná produkce vyšší ve druhé a další laktaci o 1 165 kg oproti první laktaci (6 835kg). V robotizované stáji byla produkce mléka významně vyšší ve druhé laktaci, a to o 2 221kg (7 285kg). Další pozitivní závislost byla zjištěna mezi pořadím laktace a počtem somatických buněk (r= 0,556 stáj A, a r= 0,669 stáj B na hladině významnosti P<0,001). V původní stáji byly naměřeny počty somatických buněk opět vyšší ve druhé a vyšší laktaci, a to 388 x 1000/ ml. Totožný výsledek byl zjištěn i u stáje B s dojícím robotem. Vyšší počet somatických buněk byl vysledován ve druhé a vyšší laktaci (282 x 1000/ ml), tedy nižší hodnota o 138 x 1000/ ml oproti první laktaci. Při sledování vlivu pořadí laktace na kvalitativní ukazatele, byla prokázána negativní závislost pouze u obsahu tuku a obsahu laktózy.
Po vyhodnocení vlivu pořadí počtu laktačních dní, bylo zjištěno pozitivní ovlivnění produkce mléka v kg (r= 0,923 stáj A, a r= 0,885 stáj B na hladině významnosti P<0,001). U obou stáji byla zjištěna nejvyšší užitkovost na vrcholu laktace (24,6 kg u stáje A, 27,19 kg u stáje B). Dále byl zaznamenán kladný vliv počtu laktačních dní na obsah bílkovin v mléce (r= 0,253 u stáje A, a r= 0,100 u stáje B na hladině významnosti P<0,001). Nejvyšší procento bílkovin bylo naměřeno, jak u původní stáje A (3,385%), tak u robotizované stáje B (3,365%) v první laktační fázi 1- 40 dní. Naopak negativně ovlivnil počet laktačních dní obsah tuku, laktózy a somatických buněk v mléce.
V této práci byly hodnoceny též reprodukční ukazatele. V robotizované stáji byly zjištěny lepší hodnoty u mezidobí, servis periody a zabřezávání krav po 1. inseminaci. Oproti tomu ve stáji s tandemovou dojírnou byly dosaženy lepší výsledky u zabřezávání jalovic po 1. inseminaci i zabřezávání jalovic po všech inseminacích, inseminační index a procento zabřeznutí krav po všech inseminacích.
Z výše zmíněných výsledků vyplývá, že hypotézu nelze plně potvrdit či vyvrátit. Lze potvrdit tu část hypotézy, která předpokládá, že robotizované dojení zhoršuje zdravotní stav končetin. Nelze však potvrdit druhou část hypotézy, a to zhoršení reprodukčních ukazatelů. U většiny reprodukčních ukazatelů krav bylo zjištěno výrazné zlepšení u dojení pomocí robota.
|
host ::
RSS.