|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Úspěšnost a strategie studentů při práci s mapou a faktory je ovlivňující
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
V dnešní době jsou nám čím dál častěji informace předkládány ve formě rozmanitých grafických materiálů. Mezi stěžejní prostředky vizualizace informací patří kromě grafů či schémat rovněž mapy. Přitom mapy jsou velmi komplexní reprezentací a pro efektivní práci s nimi je nutné porozumět množství konceptů a mít osvojené dovednosti a strategie práce s nimi. Z toho důvodu je důležité, aby v průběhu vzdělávání byla mapám věnována dostatečná pozornost. Pro z tohoto pohledu kvalitní výuku je nicméně nezbytné nejdříve dostatečně porozumět procesu práce s mapou a faktorům, které jej i jeho úspěšnost ovlivňují. Obecným záměrem této disertační práce proto je rozvinout toto porozumění. Konkrétněji si práce klade čtyři hlavní cíle. Jedním z těchto cílů je identifikovat úroveň mapových dovedností českých žáků a studentů při práci s tematickými mapami, které zejména v posledních letech nabývají na popularitě. Avšak běžně obsahují více či méně závažné kartografické nedostatky, které mohou mimo jiné zapříčiňovat vznik mylných představ jak o mapách samotných, tak i o jevech a územích, které znázorňují. Následně je hlavním cílem práce identifikovat a charakterizovat odlišné strategie při řešení úloh vyžadujících práci s tematickou mapou, které se pro žáky ukážou jako obtížné. Jak v případě úrovně mapových dovedností...
|
|
|
Změna postavení a funkcí školních zeměpisných atlasů v době distanční výuky
Ďurkech, Pavol ; Havelková, Lenka (vedoucí práce) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Práce je především zaměřena na proměny, které zapříčinila distanční výuka (vlivem pandemie Covid-19), v postavení školních zeměpisných atlasů oproti ostatním pomůckám ve výuce zeměpisu a na proměny ve využívaných funkcích této pomůcky. Tyto změny jsou zkoumány ve třech obdobích (předpandemickém, pandemickém a postpandemickém). Od zaměření práce se odvíjejí i její jednotlivé cíle. Prvním hlavním cílem práce je porovnat postavení tištěných školních zeměpisných atlasů v době distanční výuky oproti výuce prezenční vzhledem k ostatním učebním pomůckám využívaným ve výuce zeměpisu. Z toho vyplývá i vedlejší cíl, který byl zaměřen na sestavení pořadí hlavních učebních pomůcek využívaných ve výuce zeměpisu v prezenční výuce a následné zachycení jejich možné proměny v distanční výuce a ve výuce postpandemické. Následně jsou zkoumány funkce a využití těchto tištěných školních zeměpisných atlasů ve výše uvedených obdobích. Od toho se odvíjejí další cíle práce, a to stanovení funkcí, které školní zeměpisné atlasy mohou plnit, dále pak charakterizovat možnou proměnu využívaných funkcí školních zeměpisných atlasů a způsobů práce se školními zeměpisnými atlasy v distanční výuce oproti výuce prezenční. A posledním cílem je identifikovat možnou proměnu využívaných funkcí a způsobů práce se školními zeměpisnými...
|
|
|
Aplikační úlohy ve výuce: přínosy a omezení na příkladu matematiky a geografie
Freibergová, Anna ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývat aplikačními úlohami v rámci výuky na střední škole na příkladu učebních úloh kombinujících matematické a geografické znalosti a dovednosti. Hlavním cílem je na základě studia literatury diskutovat a identifikovat hlavní přínosy a omezení využití aplikačních úloh ve výuce. Zhodnocen je potenciál kombinace matematiky a geografie při tvorbě aplikačních úloh, tedy atraktivních úloh s praktickým využitím. Dílčím cílem bakalářské práce je na základě teoretického vstupu a získaných poznatků vytvořit příklady aplikačních úloh, které umožní výukové cíle těchto dvou předmětů vhodně a efektivně propojit. Klíčová slova: učební úlohy, aplikační úlohy, matematika, geografie
|
|
|
Žákovské dovednosti práce s leteckými a družicovými snímky
Naiman, Petr ; Havelková, Lenka (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Práce se zabývá dovednostmi práce s leteckými a družicovými snímky u žáků druhého stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Cílem práce je sestavit didaktický test, který bude testovat všechny úrovně dovedností práce se snímky. V první polovině práce jsou čtenáři představeny letecké a družicové snímky a dovednosti práce s leteckými a družicovými snímky. Na rešerši literatury, která popisuje předchozí výzkumy v oblasti dovedností práce se snímky, navazují kapitoly zabývající se sestavením didaktického testu a následným pilotním šetřením, které bylo provedeno na 49 žácích základních škol. Na základě analýzy pilotního šetření byly určeny vlastnosti jednotlivých úloh a test byl upraven do finální podoby. Klíčová slova: družicově snímky, letecké snímky, dovednosti, didaktický test, základní škola
|
|
|
Regulace zakládání hlíz u bramboru: role auxinu
Myslivcová, Jitka ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Lilek brambor (Solanum tuberosum) tvoří podstatnou složku potravy po celém světě. Proces tvorby hlíz, tuberizace, je řízen souhrou vnějších podmínek a vnitřních poměrů v rostlině. Pochopení molekulární podstaty regulace tuberizace včetně vlivu fotoperiody, ukazuje na klíčovou roli mobilních signálů. Mezi signály působící morfogenní změny ve stolonu patří transkripty StBEL5 a POHT1, které jsou translatovány ve stolonu a tvoří heterodimer, jež je schopný regulovat geny s motivem TTGAC, dále FT homolog StSP6A mobilní z listů do stolonu jako protein. Je zřejmé, že se tyto signální dráhy překrývají. Významnou signalizační úlohu mají také fytohormony, mezi jinými i auxiny. Během iniciace hlízy dochází k navýšení hladin IAA v pletivech stolonu, během zrání hlízy naopak k poklesu. Na redistribuci auxinu ve stolonu se pravděpodobně účastní PIN proteiny, iniciace tvorby hlíz se účastní i transportéry LAX a ABCB a členové signální dráhy Aux/IAA a ARF. Ačkoli auxiny mají během morfogenní přeměny stolonu prokazatelně důležitou roli, není jejich přesná úloha v procesu dostatečně vyjasněná. S auxinovou signalizací je propojená tuberigenní signalizace zprostředkovaná BEL5/POTH1 a SP6A, mezi její cílové geny ve stolonu patří i ty, které kódují proteiny účastnící se biosyntézy (YUCCA1), transportu (PIN1/2/4) a...
|
|
|
Hodnocení výkonů žáků v zeměpise na základních školách
Janoušková, Hana ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem hodnocení ve výuce zeměpisu z pohledu učitele. První část práce je zaměřena na teoretické zarámování zkoumané problematiky. Hlavními řešenými koncepty jsou profesní přesvědčení učitele, procesy a výsledky vyučování, předmět hodnocení a funkce a způsoby pedagogického hodnocení. Pro praktickou část práce bylo realizováno kvalitativní výzkumné šetření v podobě polostrukturovaného rozhovoru se 14 učiteli zeměpisu základních škol. Sledovali jsme, jaký je odborný pojmový aparát učitelů zeměpisu v ústní komunikaci zaměřené na hodnocení vyučování. Byla sledována jednak četnost předem stanovených základních pojmů a jednak četnost pojmů, které byly řečeny nad rámec námi stanovených pojmů. Bylo nalezeno pět základních pojmů, se kterými operují všichni respondenti, a to známka, test, znalost, prezentace a zpaměti. Nejvyšší četnost zaujímá pojem známka. Následně byla vytvořena typologie učitelů podle jejich přístupů k hodnocení vyučování (učitel stagnující, učitel přešlapující, učitel poučený a učitel pokročilý). Výzkum podává ucelený přehled o hodnocení výkonů žáků učiteli zeměpisu na základních školách a může být tak přínosem, jelikož doposud nebyly v Česku ani v zahraničí nalezeny žádné podobné studie zabývají se konkrétními podobami hodnocení v zeměpisu.
|
|
|
Vliv kartografické vyjadřovací metody na úroveň mapových dovedností žáků
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá, v českém prostředí aktuální, problematikou mapových dovedností. Na rozdíl od dosavadních realizovaných empirických studií se specificky věnuje dovednostem práce s tematickými mapami a zaměřuje se na žáky středních škol a studenty geograficky zaměřených vysokoškolských oborů. Vzhledem k výrazné různorodosti využívaných vyjadřovacích prostředků na tematických mapách je hlavním cílem této práce především identifikovat a zdůvodnit vliv užité kartografické vyjadřovací metody na úroveň dovednosti práce s těmito důležitými zdroji informací. Pro naplnění tohoto cíle bylo, mimo jiné z důvodu nedostatečného množství odborné literatury zaměřující se na tuto problematiku, nutné se uvedené problematice věnovat nejen v rovině realizovaného/dosaženého kurikula, ale i v rovině zamýšleného/projektového kurikula a využít několika odlišných výzkumných metod. Na rešerši literatury zabývající se tematickou kartografií, mapovými dovednostmi a testováním jejich úrovně proto navázalo vytvoření modelu dílčích mapových dovedností uplatňujících se při práci s tematickými mapami. Ten byl dále využit při tvorbě a interpretaci výsledků didaktického testu. Obdobně byla pro potřeby plošného testování realizována obsahová analýza učebnic zeměpisu a školních zeměpisných atlasů zaměřená na...
|
|
|
Rozvoj mapových dovedností v dějepisu, matematice a biologii
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozvojem mapových dovedností ve výuce dějepisu, matematiky a biologie na druhém stupni základních škol a na středních školách. Mapové dovednosti bývají vnímány především jako dílčí část geografických dovedností, a tak problematika jejich rozvoje mimo zeměpis nebyla dosud dostatečně zkoumána. Úvodní část práce se tak věnuje uplatnění těchto dovedností v každodenním životě a shrnuje poznatky prokazující jejich důležitost ve výuce rozličných předmětů. Následně jsou na základě rešerše pro konkrétně zvolené předměty (dějepis, matematika, biologie) navrženy možnosti rozvoje mapových dovedností. Cílem praktické části práce, která zkoumá rozvoj mapových dovedností v rovině projektového a realizovaného kurikula, je zhodnocení jejich postavení ve výuce na českých školách a taktéž reflexe teoreticky zaměřených kapitol. Jako výzkumné metody jsou využity analýza učebnic a dotazníkové šetření. Klíčová slova: mapa, rozvoj mapových dovedností, dějepis, matematika, biologie, analýza učebnic, dotazníkové šetření
|
|
|
Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik)
Havelková, Lenka ; Žofková, Hana (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent) ; Vysloužilová, Eva (oponent)
HAVELKOVÁ, L. Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik) : Disertační práce. Praha : Univerzita Karlova, 2011. 254 s. Školitelka: PhDr. Hana Žofková, CSc. Klíčová slova: cizojazyčná výuka, jazykový obraz světa, komunikativní kompetence, lidové pranostiky, porovnání pranostik, sociolingvistická kompetence, užití pranostik v cizojazyčné výuce Abstrakt: Disertační práce se zabývá kulturologickými hledisky cizojazyčné výuky, přičemž se podrobněji zaměřuje na lidové pranostiky, jejich kulturologický potenciál, jejich srovnávání a možnosti jejich využití ve výuce ruštině a němčině; práce je tedy věnována problematice, která dosud nebyla podrobněji ani teoreticky, ani prakticky rozpracována. Hlavním cílem práce je zjištění, zda lze lidové pranostiky využít v cizojazyčné výuce v rámci formování komunikativní kompetence, případně jakým způsobem. Práce vychází z obecných vztahů jazyka a kultury, z poznatků o národní kultuře a jejích složkách a z analýzy základních principů moderní lingvodidaktiky. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy a vztahy k příbuzným disciplínám, které jsou pro řešení problematiky klíčové, jakož i pojetí komunikativní kompetence a jejích složek. Je definován obor reálie jako základna pro rozvoj sociolingvistické kompetence,...
|
host ::
RSS.