Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mikroplasty a jejich vliv na metabolismus živočišných buněk
Fiedlerová, Gabriela ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Mikroplasty jsou drobné částice o velikosti menší než 5 mm, které se nacházejí v různých prostředí, včetně moří, řek a půdy. Tyto částice mohou být záměrně vyráběny jako například součást kosmetických produktů nebo vznikají rozpadem větších plastových předmětů. Mikroplasty představují vážné ohrožení pro životní prostředí i živočichy a v rámci potravního řetězce se nakonec mohou dostat i do těla člověka. Tato práce se věnuje kritickému a syntetickému přehledu literatury zabývající se vlivem mikroplastů na metabolismus živočišných buněk. Práce rovněž bere ohled na experimentální podmínky, při kterých byla data získána. Zejména jsou kriticky hodnoceny faktory jako tvar, velikost a stárnutí testovaných mikroplastů, což jsou aspekty v literatuře často opomíjené. Současné poznatky poukazují na to, že se mikroplasty v tělech živočichů akumulují a mohou způsobovat mechanické i metabolické poškození v podobě zánětu, narušení energetického metabolismu, metabolismu proteinů, aminokyselin a lipidů. Za nejzávažnější dopady mikroplastů lze považovat tvorbu kyslíkových radikálů, neurotoxicitu, narušení gametogeneze a vývoje potomků.
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L.
Fiedlerová, Gabriela ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L. Souhrn Cílem této diplomové práce bylo sledovat vliv abiotických elicitorů chloridu rtuťnatého a chloridu kademnatého na produkci flavonoidů, a u elicitoru chloridu rtuťnatého také isoflavonoidů, u explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8). Kultury byly kultivovány na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2,4−dichlorfenoxyoctové kyseliny (2 mg.l-1 ) a 6−benzylaminopurinu (2 mg.l-1 ) při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky dle Českého lékopisu 2005. Obsah isoflavonoidů byl stanoven metodou HPLC. Z výsledků je zřejmé, že u obou použitých abiotických elicitorů má nejvýznamnější pozitivní efekt na produkci flavonoidů explantátovou kulturou Trifolium pratense L. (varieta DO−8) koncentrace elicitoru 10 μmol. Nejvyšší obsah flavonoidů (0,576 %) byl zaznamenán při elicitaci chloridem kademnatým o koncentraci 10 μmol při době působení 48 hodin, kdy došlo ke statisticky významnému zvýšení obsahu flavonoidů o 294 % oproti kontrole. Metodou HPLC byl stanoven obsah isoflavonoidů při elicitaci explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8) chloridem rtuťnatým. Nejsilnější elicitační účinek měla koncentrace elicitoru 0,1 μmol při době působení 48 hodin....
Genista tinctoria L. in vitro - ovlivnění produkce sekundárních látek
Fiedlerová, Gabriela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Genista tinctoria L. in vitro - ovlivnění produkce sekundárních látek Mgr. Gabriela Fiedlerová Souhrn Cílem této práce bylo studium vlivu abiotického elicitoru − ultrazvuku působícího v různých časových intervalech na produkci sekundárních metabolitů − isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Kultura byla kultivována v živném Schenk−Hildebrandtovu médiu s přídavkem růstových regulátorů (kys. 2,4−dichlorfenoxyoctová v koncentraci 0,5 mg/l a kinetin v koncentraci 0,1 mg/l) při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Jako elicitor byl použit ultrazvuk (o hustotě výkonu 0,1 W/cm3 a stálé frekvenci 35 kHz) po dobu 1, 2, 3, 4 a 5 minut. Vzorky byly odebírány ihned a dále pak po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách po expozici ultrazvukem. Obsah isoflavonoidů (genistinu, daidzeinu, genisteinu, formononetinu a biochaninu A) byl stanoven pomocí HPLC. Z výsledků je zřejmé, že ultrazvuk jako elicitor zvyšoval produkci genistinu a daidzeinu u suspenzní kultury Genista tinctoria L.. Nejvyšší obsah genistinu (0,08 %) byl zaznamenán při elicitaci ultrazvukem po dobu 3 minut a odběru po 72 hodinách po expozici ultrazvuku a stejné hodnoty bylo dosaženo při elicitaci po dobu 4 minut a odběru po 12 hodinách po expozici ultrazvuku. Největší zvýšení produkce daidzeinu, o 400 % oproti kontrole,...
Genista tinctoria L. in vitro - ovlivnění produkce sekundárních látek
Fiedlerová, Gabriela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Genista tinctoria L. in vitro - ovlivnění produkce sekundárních látek Mgr. Gabriela Fiedlerová Souhrn Cílem této práce bylo studium vlivu abiotického elicitoru − ultrazvuku působícího v různých časových intervalech na produkci sekundárních metabolitů − isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Kultura byla kultivována v živném Schenk−Hildebrandtovu médiu s přídavkem růstových regulátorů (kys. 2,4−dichlorfenoxyoctová v koncentraci 0,5 mg/l a kinetin v koncentraci 0,1 mg/l) při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Jako elicitor byl použit ultrazvuk (o hustotě výkonu 0,1 W/cm3 a stálé frekvenci 35 kHz) po dobu 1, 2, 3, 4 a 5 minut. Vzorky byly odebírány ihned a dále pak po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách po expozici ultrazvukem. Obsah isoflavonoidů (genistinu, daidzeinu, genisteinu, formononetinu a biochaninu A) byl stanoven pomocí HPLC. Z výsledků je zřejmé, že ultrazvuk jako elicitor zvyšoval produkci genistinu a daidzeinu u suspenzní kultury Genista tinctoria L.. Nejvyšší obsah genistinu (0,08 %) byl zaznamenán při elicitaci ultrazvukem po dobu 3 minut a odběru po 72 hodinách po expozici ultrazvuku a stejné hodnoty bylo dosaženo při elicitaci po dobu 4 minut a odběru po 12 hodinách po expozici ultrazvuku. Největší zvýšení produkce daidzeinu, o 400 % oproti kontrole,...
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L.
Fiedlerová, Gabriela ; Siatka, Tomáš (oponent) ; Kašparová, Marie (vedoucí práce)
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L. Souhrn Cílem této diplomové práce bylo sledovat vliv abiotických elicitorů chloridu rtuťnatého a chloridu kademnatého na produkci flavonoidů, a u elicitoru chloridu rtuťnatého také isoflavonoidů, u explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8). Kultury byly kultivovány na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2,4−dichlorfenoxyoctové kyseliny (2 mg.l-1 ) a 6−benzylaminopurinu (2 mg.l-1 ) při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky dle Českého lékopisu 2005. Obsah isoflavonoidů byl stanoven metodou HPLC. Z výsledků je zřejmé, že u obou použitých abiotických elicitorů má nejvýznamnější pozitivní efekt na produkci flavonoidů explantátovou kulturou Trifolium pratense L. (varieta DO−8) koncentrace elicitoru 10 μmol. Nejvyšší obsah flavonoidů (0,576 %) byl zaznamenán při elicitaci chloridem kademnatým o koncentraci 10 μmol při době působení 48 hodin, kdy došlo ke statisticky významnému zvýšení obsahu flavonoidů o 294 % oproti kontrole. Metodou HPLC byl stanoven obsah isoflavonoidů při elicitaci explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8) chloridem rtuťnatým. Nejsilnější elicitační účinek měla koncentrace elicitoru 0,1 μmol při době působení 48 hodin....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.