|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
|
|
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
|
|
|
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
|
|
|
Jak se podařila navrhovaná změna drogové politiky Barackem Obamou
Štěpař, Roman ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Téma mé bakalářské práce se zabývá transformací americké protidrogové politiky během administrace Baracka Obamy a následné hodnocení jeho úspěchu. Cílem mé práce je popsat změny v protidrogové politice za posledních sedm let a objektivně zhodnotit, zda jsou v souladu s původním záměrem Obamovy administrativy v roce 2010. Rozhodl jsem se hodnotit strategii Obamy na základě dvou kritérií. Zaprvé, zda se Bílému domu podařilo prosadit změny v drogové politice, a za druhé, zda tato změna přinesla očekávané výsledky. Prezident Obama kladl velký důraz na změnu přístupu v boji s drogami od tvrdých represí ke prevenci a nápravě. Drogová závislost se začala chápat jako duševní nemoc, ne jako trestný čin. S Obamacare jsou drogově závislí schopni najít si zadarmo odbornou pomoc. Navíc byly zahájeny podpůrné programy pro místní komunity, aby se zabránilo šíření drogového problému mezi mladými lidmi. Ale tato změna v protidrogové politice nevedla k takovým výsledkům, které si Obamova administrativa představovala. Počet uživatelů drog se zvýšil. Poprvé v historii Spojených států zemřelo více lidí kvůli drogám než střelbě. Během posledních tří let vzrostla také epidemie opioidů, kterou Obama vůbec nezachytil. Úspěšnost jeho politiky je proto smíšená.
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
|
| |
|
|
Minutemen: New Racism on the U.S.-Mexican Border?
Divišová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Hnutí "minutemanů" působící na americko-mexické hranici deklarovalo, že jeho cílem je zabránit vstupu ilegálních imigrantů do Spojených států. Cílem této práce je zjistit, zda byla činnost hnutí motivována novým rasismem vůči těmto převážně mexickým imigrantům. Studie přitom vychází z předpokladu, že starý (zjevný) rasismus už není společensky přijatelný, avšak byl nahrazen novým typem rasismu, který se vyznačuje nápadně "barvoslepou" rétorikou. Tato rétorika byla typická právě pro hnutí "minutemanů", a dá se tedy předpokládat, že v sobě mohla skrývat nový rasový předsudek. Rétorika hnutí přitom kladla přehnaný důraz na ilegalitu imigrantů, kterou stavěla do opozice vůči právnímu státu, jež se hnutí údajně snažilo bránit. Nový rasismus není postaven na rase definované biologicky, ale bílou i černou rasu chápe jako společenské konstrukty. To umožňuje zachování dichotomie mezi bílou a černou rasou ve společnosti, a tím i pokračující diskriminaci vůči "nebílým" rasám, která tuto dichotomii doprovází. K odhalení možného rasového předsudku práce provádí kritickou analýzu diskurzu "minutemanů". Výsledky této analýzy ukazují, že zvláštní důraz, který hnutí klade na pojem "právo a pořádek" je silně zavádějící a zdánlivě "barvoslepá" argumentace hnutí vykazuje prvky skrytého, nového rasového předsudku.
|
|
|
Sekuritizace imigrace v Arizoně
Divišová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce odpovídala na otázku, zdali bylo téma imigrace (obzvláště hispánské) v roce 2010 v Arizoně sekuritizované - tedy prezentované jako existenční hrozba pro arizonskou, potažmo americkou společnost a její identitu. Práce vycházela z domněnky, že ve státě s 30% hispánskou menšinou a velmi vysokým počtem ilegálních přechodů přes hranice jsou podmínky pro sekuritizaci příznivé. Analýza projevů politiků i názorů deníku Arizona Daily Star tuto hypotézu nepotvrdila. Jako slabá existenční hrozba byla však, zejména republikány, chápána imigrace ilegální. Ta byla ovšem častěji prezentována jako téma "pouze" extrémně politizované, žádající si určité navýšení zdrojů na boj proti ní. Demokraté a editorialisté deníku Arizona Daily Star byli neutrálnější, imigraci se někdy naopak přímo pokoušeli desekuritizovat. Podpora zákona SB 1070 ze strany Arizoňanů a Američanů se dá pravděpodobně vysvětlit jejich frustrací nad nečinností federální vlády, neboť imigraci podle dalších průzkumů obecně podporují. Protože (hispánská) imigrace není sekuritizována, také etnická složka americké identity se nezdá být pro Arizoňany/Američany klíčovou. Americká identita by tak mohla být chápána spíše jako víra v určité abstraktní hodnoty. Ty se však v chápání demokratů a republikánů liší, a proto se liší i jejich...
|
host ::
RSS.