|
|
Metodika podpory populací samotářských včel v agroekosystémech
Šlachta, Martin ; Erban, T. ; Votavová, A. ; Cudlín, Ondřej ; Cudlín, Pavel ; Halešová, T.
Samotářské včely se podílí na opylování zemědělských plodin. Podle našich\nzjištění se v jarním období u nás jedná o 88 druhů samotářek, především\npískorypek (Andrenidae) a ploskočelek (Halictidae) hnízdících v zemi. Druhy\nhnízdící ve dřevě jsou zastoupené minimálně z důvodu nedostatku příležitostí\nk hnízdění a převážně letní hnízdní aktivity. Patří mezi ně i zednice (Osmia sp.),\nhnízdící na jaře a využívané v zahraničí k opylování ovocných stromů. Cílem\ntéto metodiky je poskytnout pěstitelům návod jak pomocí umělých hnízdišť\nvyužít zednice pro opylování ve svých sadech. Pro tento účel jsme navrhli vzor\nhnízdiště a metodiku chovu zednice rohaté, Osmia cornuta (Latreille, 1805),\nkterá je díky své časně jarní aktivitě vhodnou alternativou za dosud využívaného\nčmeláka zemního. Chov je možné doplnit o podobný druh zednici rezavou, O.\nbicornis (Linnaeus, 1758), s pozdější dobou hnízdní aktivity. Metodika obsahuje\ntaké doporučená opatření na podporu samotářek v krajině a prezentuje nová\nzjištění o diverzitě samotářek a o potravních preferencích zednic.
|
|
|
Metodika hodnocení biotopů AOPK ČR 2017
Seják, J. ; Cudlín, Pavel ; Petříček, V. ; Prokopová, Marcela ; Cudlín, Ondřej ; Holcová, D. ; Kaprová, K. ; Melichar, J. ; Škarková, P.
Metodika hodnocení biotopů AOPK ČR 2017 je novelizace metody hodnocení a oceňování biotopů ČR, vytvořené Českým ekologickým ústavem pro MŽP (Seják, Dejmal a kol., 2003). Principem metodiky je expertní hodnocení typů biotopů České republiky, které využívá vybrané parametry, založené převážně na hodnotách biodiverzity různých úrovní. Peněžní hodnocení je založené na analýze nákladů na revitalizační opatření. Metodu lze využít k hodnocení a peněžnímu ocenění ekologické kvality biotopů a krajinných segmentů s praktickým využitím při kvantifikaci ekologické újmy, ale také při porovnávání různých alternativ návrhů revitalizace krajiny.
|
|
|
Souhrnná výzkumná zpráva o řešení smluvního výzkumu, Vypracování vrstvy poskytování vybraných ekosystémových služeb v zájmovém území měst Liberec a Děčín
Cudlín, Pavel ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Cudlín, Ondřej ; Včeláková, Renata
Většina nástrojů k hodnocení ekosystémových služeb se snaží kvantifikovat služby v krajinném měřítku za použití zjednodušených biofyzikálních modelů nebo ekologických funkcí. Nejčastěji používané klasifikace ekosystémů jsou land use/land cover nebo habitat, jež lze kombinovat s dalšími informacemi, jako je půdní typ nebo biomasa vegetace. Cílem studie bylo kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce na území měst Liberce a Děčína. Pro hodnocení biodiverzity biotopů byl již v roce 2003 pro ČR připraven úplný seznam typů biotopů, který zahrnuje biotopy zpracované v rámci příprav podkladů pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 (Katalog biotopů ČR 2001 a 2010) a podrobnější členění nepřírodních biotopů (Seják et al., 2003, Seják et al., 2017). Pro 21 funkčních skupin typů biotopů byla odhadnuta jejich produkční funkce, včetně produkce kyslíku a schopnost minimalizovat výkyvy teploty (snižovat množství vyzařovaného tepla) a poskytovat tak podpůrné a regulační služby ekosystémů (Seják a kol. 2010). Podle zadání studie, Vypracování vrstvy poskytování vybraných ekosystémových funkcí a služeb v zájmovém území měst Liberec a Děčín, jsou v příloze tabulárně i mapově zpracovány hodnoty biodiverzity stanovené podle metody BVM, roční produkce biomasy, kyslíku a evapotranspirace pro celé katastrální území Liberce, pro modelové území Kunratická a přehrada Harcov a pro katastrální území Děčína.\n
|
|
|
Udržitelné využívání přírodních zdrojů v Krkonošském národním parku v podmínkách klimatické změny
Jakubínský, Jiří ; Cudlín, Ondřej ; Plch, Radek ; Purkyt, Jan ; Hellerová, S. ; Cudlín, Pavel
Míra antropogenního ovlivnění přírodních hodnot Krkonošského národního parku (dále KRNAP) byla v rámci představené studie analyzována prostřednictvím metodologického rámce DPSIR, jež spočívá v řešení řetězce kauzálních vztahů mezi hybnými silami vývoje (angl. „Driving forces“), vyvolanými tlaky („Pressures“), následným stavem ekosystému či analyzovaného území („State“) a vlastními dopady na strukturu a funkce ekosystému („Impacts“), (někdy dotaženými až na dopady na poskytování zisků pro společnost), které obvykle vedou také k určitým odezvám společnosti („Responses“) na tento stav (OECD, 1993, De Stefano, 2010). Na základě aplikace uvedeného konceptu na čtveřici vybraných odvětví lidské činnosti bylo možné posoudit, zda je dlouhodobé využívání přírodních zdrojů horských ekosystémů Krkonoš udržitelné, a to i v podmínkách změny klimatu. Zodpovězení této otázky představuje i cíl předloženého příspěvku. Za uvedená odvětví lidských aktivit, které se na využívání přírodních zdrojů horských lesů a subalpínských luk nejvíce podílejí, byla považována (1) sídlení struktura a turismus, (2) lesnictví, (3) zemědělství a (4) vodní hospodářství. Pro zajištění relevantních informací za jednotlivá řešená odvětví bylo využito velmi široké spektrum datových zdrojů, získaných rešeršemi odborné literatury, existujících databází i dalších informací, poskytnutých ze strany Správy KRNAP.\n
|
|
|
Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Holá, Š. ; Cienciala, E. ; Cudlín, Pavel
Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině.
|
|
|
Forest regeneration within the treeline ecotone in the Giant Mountains under climate change
Cudlín, Ondřej ; Chumanová-Vávrová, Eva ; Edwards-Jonášová, Magda ; Heřman, Michal ; Štěpánek, Petr ; Cudlín, Pavel
Natural regeneration of mountain spruce forests began in the Giant Mountains 25 years ago after a reduction\nof severe and long-enduring air pollution. This process has been influenced by climatic change.\nThe aim of our contribution was to present background data for the potential elevational shift of spruce\nregeneration under conditions of climate change. These upslope shifts may also depend on constraints\nsuch as climate extremes, unfavourable soil conditions, absence of ectomycorrhizal symbionts, and lack of\nmicrosites suitable for seedlings. Since 2014, we have studied the main driving factors affecting Norway\nspruce regeneration, and in particular soil conditions, ectomycorrhizal symbionts, ground vegetation cover,\nand forest health, in six transects across the treeline ecotone located on a NW-to-NE transect through\nthe Giant Mountains. Microclimatic measurements showed that the mean difference in growing season\ntemperature between the montane spruce forests and forests at the treeline was −0.54°C. The model\nHADGEM2 predicted that in 20 years the temperature at the treeline will be similar to the current one at\nmontane elevations. The difference in prevailing soil types between the montane spruce forests and forests\nat the current treeline (i.e. podzol vs. ranker type) could be an important factor limiting success of the\nupslope spreading of spruce. Furthermore, areas covered by microsites favourable for natural spruce regeneration,\nespecially spruce litter patches, decaying wood, mosses, and Avenella flexuosa stands, were\nshown to decrease with increasing elevation. It is likely that spruce will move upslope in response to climate\nchange, but the process is likely to be slow or even blocked for some periods, especially by unfavourable\nsoil conditions and climatic extremes.
|
|
|
Modelování změn ekosystémových služeb
Cudlín, Pavel ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Jakubínský, Jiří ; Štěrbová, Lenka ; Cudlín, Ondřej ; Plch, Radek ; Seják, J. ; Včeláková, Renata ; Brom, J.
Předložená souhrnná výzkumná zpráva představuje řešení, dosažená pracovníky Ústavu výzkumu globální změny ve spolupráci s Katedrou geoinformatiky University Palackého v Olomouci. Z hlavních aktivit lze jmenovat Podrobné mapování biotopů, zemědělských i nezemědělských ploch pro území Kopaninského potoka a okolí Vadčic dle postupů uvedených v Seják a kol. (2003) a Seják a kol. (2010), Výpočet indikátorů fragmentace území a ekologické stability pro území Kopanického potoka, Modelové hodnocení změn využití území z hlediska optimalizace plnění vybraných produkčních ekosystémových funkcí a poskytování vybraných produkčních a regulačních ekosystémových služeb, včetně finančního vyjádření a Vyhodnocení vazeb funkčního využití částí území z hlediska optimálního souladu územně plánovacího procesu rozvoje malých sídel a environmentálních (ochrana přírody, ochrana půdy a vody) požadavků na krajinu.
|
|
|
Modely a nástroje GIS pro hodnocení biodiverzity v povodí Dřevnice
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Štěrbová, L. ; Cudlín, Pavel
Pro stanovení změn biodiverzity v povodí Dřevnice jsme využili vybrané GIS nástroje. Nejprve jsme\nvytvořili mapu krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z mapování biotopů\nNATURA 2000 a více antropicky ovlivněné biotopy z mapování Corine Land Cover. Vývoj změny využití\nkrajiny jsme zjišťovali pomocí modelu Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na\nzákladě série dat krajinného pokryvu z několika historických období. Pro zjištění stávajícího stavu biotopů\njsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké\npřirozenosti biotopů. Pak jsme využili model Globio 3, který pracuje s 5 základními hybnými silami\n(přirozenost biotopů, přítomnost infrastruktur, vzdálenost od sídel, depozice dusíku a změna klimatických\ncharakteristik v podmínkách klimatické změny). Model Globio 3 používá pro každou vrstvu s jednou\nhybnou silou indikátor MSA (průměrný počet druhů na plochu). S ohledem na podmínky ČR a veřejně\nnedostupnou celorepublikovou databázi Nálezových dat ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit\nindikátor na MHV (průměrná hodnota biotopu na plochu), zohledňující míru ohroženosti podle\npřirozenosti biotopu podle metodiky BVM. Výstupem je GIS vrstva, znázorňující klasifikaci dopadu všech\npěti hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují\nobecnou ochranu přírody s ohledem na klimatickou změnu. Na předchozí mapový podklad navazuje\nvrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých\nbiotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany chráněných území,\nhodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM) a penalizaci za případnou degradaci\ncenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany, abundanci a distribuci zájmových druhů (v naší modifikaci\ncenných a zachovalých biotopů). Souběžně se snaží o prostorovou kompaktnost návrhu.
|
|
|
Comparison of forestry reclamation and spontaneous succession from plant diversity, production, and economic perspectives
Cudlín, Ondřej ; Faigl, T. ; Plch, Radek ; Cudlín, Pavel
The aim of our study was to determine whether the values of plant community diversity, the volume of wood, and the partial economic efficiency of plots left to spontaneous succession have yet reached similar values as those recorded on forestry reclaimed plots. Six forestry reclaimed plots and six plots with spontaneous succession were established at the Great Podkrušnohorská spoil heap and selected tree biometric characteristics were measured. Plots’ economic efficiency was calculated as the difference between the costs to level the spoil heap as well as establish and manage the forest reclamation and the theoretical profit from wood. The numbers of tree species, numbers of individuals, wood volume, and Simpson diversity index values did not differ significantly between plots with spontaneous succession and reclaimed plots. The economic efficiencies of both types of plots were too burdened with high initial investments for levelling, which can theoretically be returned within 300 years for reclamation plots and 180 years for succession plots. According to our results and those of some other authors, values for diversity and wood production are similar or higher on plots resulting from spontaneous succession in comparison to values on reclaimed plots. For this reason, both types of management should be used to establish a new suitable mosaic of ecosystems in the post-mining landscape.
|
|
|
Valutation of ecosystem services provided by habitat on the basis of biodiversity characteristics and the rate and sustainability of selected ecosystem functions
Cudlín, Pavel ; Prokopová, Marcela ; Cudlín, O.
Increasing human impacts on ecosystems result in a continuous decrease in biodiversity; scientists try to estimate the consequences in ecosystem functioning and ecosystem service (ES) provision. A suitable space framework to study this relationship could be the habitat and its relative value expressed by the monetary valuation of a selected fi nal ES. A cross connection of the methods for ecosystem functioning assessment with biodiversity valuation of habitats would enable an estimation of the role of biodiversity in ES provision. It is necessary to identify not only present functioning, described by eff ect traits, but also its sustainability under global environmental change conditions, described by response traits. Th is approach could reveal the resilience and adaptation potential of present habitats to environmental change and subsequently potential changes in ES provision.
|
host ::
RSS.