|
|
Malformace/anomálie v ontogenetickém vývoji tasemnic
Aliaskerova, Madina ; Schreiber, Manfred (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Anomálie mohou u tasemnic vzniknout spontánně za přirozených podmínek, a to na morfologické i vývojové úrovni. U dospělých tasemnic se malformace na morfologické úrovni projevují na skolexu a strobile. Jejich podrobný popis můžeme najít u Taenia saginata, Taenia pisiformis, Taenia solium, Dibothriocephalus nihonkaiense, Dibotriocephalus latus, Hymenolepis nana a Hymenolepis microstoma. U larválních stádií tasemnic Taenia crassiceps se malformace vyskytují převážně na skolexu. Morfologické malformace se mohou projevit zmnožením přísavek či změnou vzhledu a počtu háčků, změnou struktury pohlavních orgánů, výskytem bočních segmentů, fenestrací strobily nebo výskytem více rovin souměrnosti. Tyto malformace však mohou vzniknout i cíleným působením záření, teploty nebo anthelmintik. Vývojové anomálie se projevují také spontánním výskytem tasemnic v různých částech těla u různých druhů hostitelů. Existuje spojitost anomálních infekcí s imunitním stavem hostitele. Mezi možné příčiny vzniku anomálií patří poškození neoblastů, absence správné imunitní reakce ze strany hostitele, anthelmintika, dieta hostitele nebo vliv vnějšího prostředí.
|
|
|
Cerebrální toxokaróza u myší
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Toxocara canis je endoparazitický geohelmint psovitých šelem. V životním cyklu využívá paratenického hostitele (i člověka) a při napadení nervové soustavy může způsobit vážné potíže nazývané cerebrální toxokaróza. Přesné mechanismy patogenního působení larev Toxocara canis v nervové soustavě nejsou známy a experimentální studie řeší spíše akutní fázi toxokarózy, proto jsme v předložené diplomové práci charakterizovali průběh cerebrální toxokarózy od akutní až po chronickou fázi u myší. V mozcích myší byly nalezeny larvy parazita během celého sledovaného období. Larvy se ve tkáních vyskytovaly jak jednotlivě, tak ve shlucích. Přítomnost larev byla pozorována v oblastech mozku, které ovlivňují jak pohyb, tak i paměť. Kolem larev ve tkáni nebylo nalezeno žádné viditelné poranění ani zápalová reakce. Histologické vyšetření ale ukázalo u všech myší přítomnost patologií, konkrétně lokální nekrózy, hemorhagie, zesílené stěny cév, infiltráty buněk v tkáni i kolem cév a abnormální angiogeneze. Myši od 9. týdne po infekci vykazovaly neurologické příznaky se zvyšující se četností. Byla sledována i tvorba specifických protilátek. Přítomnost neurologických příznaků nesouvisela se změnami jejich hladin. Hladina protilátek byla vyšší u reinfikovaných myší v porovnání s hladinou protilátek myší s jednorázovou...
|
|
|
Účinek vybraných antiparazitik na motolice Trichobilharzia regenti
Lípová, Pavlína ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Praziquantel se úspěšně používá na léčbu schistosomózy, kterou způsobují lidské druhy rodu Schistosoma. Účinek tohoto léku na ptačí schistosomy není uspokojivě objasněn. Monensin se používá na léčbu kokcidióz a jeho vliv na ptačí schistosomy je neznámý. V diplomové práci jsme zkoumali vliv těchto léčiv na ptačí schistosomu Trichobilharzia regenti. Za in vitro podmínek byl po 6 hodinách inkubace dobře účinná obě léčiva. Praziquantel způsobuje rozsáhlou vakuolizaci celého těla, zatímco při léčbě monensinem k ní dochází pouze v přední části. U schistosomul způsobují vyšší koncentrace praziquantelu depolymeraci myofilament a dochází i k odlučování povrchových membrán. Ani v jednom případě monensin nepoškozoval svalovinu, ale způsoboval oddělování tegumentální vrstvy od bazální membrány. Schistosomuly získané z léčených kachen nedokázala obě léčiva zabít, ale pouze poškodit. Praziquantel způsoboval vakuolizaci tegumentu a odlučování membrán z povrchu. U schistosomul léčených monensinem docházelo pouze k vakuolizaci tegumentu. Ani jedno léčivo nezpůsobovalo poškození svaloviny. Na histologických řezech léčených kachen nebyly pozorovány žádné výraznější změny ve struktuře nervové tkáně oproti kontrolním. Tato práce pomohla objasnit vliv obou léčiv na rané schistosomuly T. regenti, ale v této problematice...
|
|
| |
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
|
|
|
Modulace imunitních reakcí myší vybranými helminty
Pavlíková, Veronika ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
V současné době je atraktivním tématem využití helmintů v alternativní terapii imunitně zprostředkovaných onemocnění. Jejich terapeutický potenciál je zdůvodňován schopností modulovat imunitní systém hostitele. K otestování tohoto potenciálu jsme zvolili motolici Schistosoma mansoni, charakteristickou svým významným imunomodulačním vlivem na hostitele, ale současně i vysokou mírou patogenity. Z důvodu vysoké patogenity jsme se snažili porovnat efektivitu imunomodulace u klasické infekce s imunomodulačními účinky alternativních interakcí S. mansoni s myším hostitelem. Vyzkoušeli jsme infekce nízkou infekční dávkou, neproduktivní infekce, imunostimulace živými a usmrcenými vajíčky (antigeny) a restimulace živými a usmrcenými vajíčky. Stimulace vajíčky byla z krátkodobého hlediska nejefektivnější v potlačení zánětlivé imunitní odpovědi. Dlouhodobě byla efektivní slabá infekce S. mansoni. Využití pouhých antigenů z vajíček ovlivnilo imunitní systém velmi slabě a neproduktivní infekce neměla vůbec žádný efekt. Indukce experimentální kolitidy a rozdíly v jejím následném rozvoji u různých modelů naše závěry částečně potvrzují.
|
|
|
BIRD SCHISTOSOMES: development of schistosomula with focus on Trichobilharzia spp
Chanová, Marta ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Špakulová, Marta (oponent) ; Haas, Wilfried (oponent)
{ ) I SEZNAMVLASTNiCHPUBLIKACi: cHANovA M, vuoNc s, HOMK P- (2007): Trichobilhunia szidatii the rung phase of migration within avian and mmmaliin hosts.Pamitol Res. 100(6): 1243- 1247(IFt.s) cHANovA M.' HoRAKP. (2007): Terminal phase ofbird schistosomiasiscaused by Tichobilhunia regezri (schistosomatidae) in ducks (Anu pktltrhynclros f. domstie). Folia pd6itol 54(2): 105 - 1070F r.o) cHANovA M, BULANToVAJ, MASLo p, HoRiK p (2009): In vito cultivation of erly shistosomula of nasal and visceral bird *histosomes (Trichobilhuziu spp., Schistommatidae). pmsitol Res 104(6):l44s - 14520F 1.5) zAviR V1/sledky pr6ce rozSiiuji dosavadni poaatky o biologii schistosomul ptaiich schistosom. Byly zji5tdni detailni infomace o rlivoji dvou modeloqich druhri rodu Trichobilhania repreantujicich viscer6lni a nm6lni schistosomy. Nejvi;amdjii vlsledky pr6ce: In vilro kultiryaee ' Schistosomuly trmsfomovmd in vivo \ziskmd z tkrini ptadiho hostitele) pieZivaji a dospivaji v podmir/rlieh in vitro v kultivadnim m6diu (RpMI 1620) s ptadimi erytrocyty pfi 37"C a 5o/oCO2. . RPMI 1620 medim se neosvEddilo pro in vitro tramfomrci a n6sledn51.vlvoj ptadich schistosom_ SCM 169, m6dim pro kultivaci lidsklch schistoso4 doplndni kachnimi erytrocl,ty a piisluinj'mi mtimykotiky a antibiotiky,je pro vjvoj rilich schistosomul vhodnd. ' Vlivojovd...
|
|
|
Larvální toxokaróza a CNS
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Toxocara spp. je obligátní endoparazitický červ trávicí soustavy psovitých a kočkovitých šelem. Během svého životního cyklu se larvy tohoto parazita mohou dostat i do člověka, v jehož tkáních enkapsulují. Způsobí-li přítomnost larev toxokary v těle klinické projevy, poté mluvíme o larvální toxokaróze. Tu lze rozdělit na několik forem, přičemž tato bakalářská práce se zaměřuje na neurotoxokarózu, která je zapříčiněna larvami toxokary v nervové soustavě. V práci jsou shrnuty základní informace o toxokaře, jejím životním cyklu a hostitelích a dále o jejím rozšíření ve světě (epidemiologie), diagnostice, modelových zvířatech a nakonec bližší zaměření na klinické projevy neurotoxokarózy. Klíčová slova: larvální toxokaróza, neurotoxokaróza, Toxocara canis, migrace, paratenický hostitel, definitivní hostitel
|
|
|
Recent diagnostic challenges in schistosmiasis
Liberdová, Jana ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Schistosomóza je závažné onemocnění celosvětového lékařského a veterinárního významu. Tuto nemoc způsobují dvou hostitelské motolice rodu Schistosoma. Více než 250 miliónů lidí je v současnosti nakaženo a 700 milionů lidí tato zanedbávaná tropická nemoc denně ohrožuje. Schistosomóza je rozšířená hlavně v subsaharské Africe, a to zejména u chudých obyvatel žijících ve špatných podmínkách s omezeným přístupem k čisté vodě. Celosvětová kontrola této nemoci je zařizována hlavně pomocí preventivních terapeutických kampaní jednoho léku. Měnící se epidemiologická situace společně s obecnou povahou této parazitózy (dlouhodobý vývoj s několika fázemi, multiorgánová patogeneze s komplikovanými projevy) činí její diagnostiku problematickou. Současné diagnostické standardy mohou být ve spoustě situací nespolehlivé a jejich univerzální využití by se mělo přehodnotit. Pro diagnostiku schistosomóz platí, že výběr konkrétní metodiky by se měl provádět na základě nároků jednotlivých diagnostických situací. Tato práce shrnuje současné přístupy a výzvy v diagnostice schistosomóz. Klíčová slova: schistosomóza, diagnostika, opomíjené nemoci, celosvětová kontrola, eliminace
|
host ::
RSS.