|
|
Kostel před hradbami. Stavba chrámu Božího těla a svaté Barbory v Kutné Hoře do roku 1556.
Czadera, Ondřej ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Pohanka, Viktor (oponent)
Cílem bakalářské práce je vylíčit průběh a souvislosti stavby chrámu Božího Těla a sváté Barbory v Kutné Hoře. Shrnout dosavadní bádání a zejména pak popsat důvody a problémy při vzniku chrámu v kontextu rostoucího horního města Kutná Hora. Dále připomenout unikátnost vzniku Kutné Hory a její farní správy a zároveň unikátnost velmi složitých vztahů města se sedleckým klášterem, původní vrchností pozemku, na němž Kutná Hora vznikla. Nakonec se v práci pokusím zrekonstruovat hospodářské zázemí této stavby, a to zejména strukturu výdajů spojených se stavbou a zároveň i zdroje příjmů pro realizaci tak neobyčejného a velice nákladného podniku. V tomto směru se práce opírá převážně o dochované účetní prameny, doplňkově pak i o zápisy v městských knihách památných a o relevantní listiny. Klíčová slova Kutná Hora, farní správa, stavební účty, chrám svaté Barbory, středověké stavitelství
|
|
|
Donace špitálu svatého Františka "u paty mostu" řádu křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě pražském za vlády Jana Lucemburského
Šteflová, Květa ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o donacích pro špitál svatého Františka řádu křižovníků s červenou hvězdou za vlády Jana Lucemburského. Zaměřuje se na donace královny Elišky, markraběte Karla, a především právě krále Jana. Na základě rozboru těchto písemností se práce snaží o pochopení vztahu panovníka a špitálu, o popsání množství podpory, jaká byla řádu poskytována, stejně jako o sledování formulací, které jsou v listinách použity. Pro širší kontext jsou v krátkosti zmíněny i písemnosti přemyslovských panovníků. Práce také popisuje dosavadní stav bádání a literaturu, která se tématu věnuje.
|
|
|
Kongres v Krakově roku 1364 a česko-polské vztahy za vlády Karla IV.
Benýšek, Vojtěch ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou průběhu a možnými důvody svolání krakovského kongresu v roce 1364, na kterém se sešli polský král Kazimír III., římský císař a český král Karel IV., uherský král Ludvík I. a kyperský král Petr I. z Lusignanu. Vzhledem k tomu, že se česká historiografie dosud událostí podrobněji nezabývala, je cílem práce vyplnit tuto mezeru a poskytnout nejen informace ke kongresu, ale i ucelenější pohled na význam a váhu panovnických setkání ve 14. století obecně. Práce se proto nejprve věnuje tomu, jakou roli měly osobní schůzky panovníků v pozdním středověku a jak zpravidla probíhaly. Dále sleduje česko-polské vztahy a jejich dynamiku. Zároveň se pokouší vymezit základní témata, která určovala vývoj těchto kontaktů v letech 1320-1370. Stěžejní část práce pak tvoří komplexní rozbor samotného kongresu v Krakově. Vychází z popisu mezinárodní politické situace před jednáním, dále je sestaven seznam pravděpodobných účastníků, jsou vysloveny možné důvody svolání a analyzován průběh a důsledky setkání nejen pro česko-polské vztahy. V závěru pak autor bilancuje kongres z hlediska jeho úspěšnosti, nahlíží na něj jako na politicko-společenskou událost a porovnává ho s vybranými summity doby Karla IV. Dospívá k názoru, že i přes počáteční zdánlivý úspěch setkání lze při pohledu na...
|
|
|
Korunní země v politické koncepci Václava IV.
Dufková, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čapský, Martin (oponent) ; Holá, Mlada (oponent)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na jeden z dílčích aspektů vlády českého krále Václava IV., a to na jeho panování nad tzv. vedlejšími zeměmi České koruny. Tato perspektiva doposud stála stranou zájmu historiků. Práce si klade za cíl zhodnotit, jak se král dokázal vyrovnat s rozsáhlým dědictvím po svých předcích, jaké vládní strategie k tomu mohl využít a jaké problémy musel v korunních zemích řešit. Takto zvolená perspektiva umožnila přinést ucelený pohled na jeden z dílčích segmentů Václavovy vlády, což může v budoucnu významně přispět k jejímu celkovému zhodnocení. Z analýzy vyplynulo několik obecných kategorií (mocenská politika, majetkové a lenní záležitosti, finanční politika, hospodaření a obchod, církevní politika, královská správa a panovnická reprezentace), které doložily široký záběr panovníkových povinností a vladařských možností. Na základě provedeného výzkumu je patrné, že Václavova politika a výkon vlády ve vedlejších zemích byly v souladu s politikou jeho předchůdců a král svým způsobem vlády v podstatě nevybočoval ze zažitých zvyklostí, což narušuje tradiční obraz jeho panování v českých zemích. Součástí práce je také katalog písemností, které král vydal pro jednotlivé korunní země, kde se podařilo nashromáždit celkem 611 položek. Jedná se o jeden z prvních pokusů o...
|
|
|
Albrecht Libštejnský z Kolovrat. Politik doby jagellonské.
Dvořák, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje osobě Albrecht II. Libštejnského z Kolovrat, českému šlechtici, který působil v době vlády českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského. Práce se zaměřuje jak Albrechtovy politické a společenské strategie v rámci české stavovské společnosti, tak na jeho působení na dvoře krále Vladislava II. Pozornost je věnována především jeho činnosti v úřadu nejvyššího kancléře Českého království a událostem s ním spojeným. Pro lepší porozumění celé problematiky se práce snaží zaměřit i na jeho rodinné a majetkové zázemí, a také sociální vazby. Zároveň se pokouší propojit Albrechtovu společensko-politickou kariéru s jeho majetkovými a reprezentačními ambicemi. Klíčová slova Albrecht II. Libštejnský z Kolovrat; Vladislava II. Jagellonský; nejvyšší kancléř; česká šlechta; přelom 15. a 16. století
|
|
|
Jan Volek. Poslední syn krále z rodu Přemyslovců
Rais, Josef ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje významné osobnosti českých dějin první poloviny 14. století, Janu Volkovi (kol. 1290-1351), nemanželskému synu krále Václava II. Tematicky navazuje na autorovu bakalářskou práci, která se zabývala vybranými aspekty ze života a z aktivit tohoto Přemyslovce do roku 1334. Cílem této práce je zhodnotit a analyzovat Volkovy aktivity v roli olomouckého biskupa, a to jak uvnitř diecéze, tak i mimo ni. V kontextu tohoto cíle se práce zaměřuje i na působení Jana Volka v oblasti reprezentace a mecenášství. Zvláštní důraz je kladen na založení benediktinského kláštera v Pustiměři. Dalším tématem práce je pokus o zasazení Jana Volka do kontextu dalších Přemyslovců působících v první polovině 14. století. Speciální pozornost je kladena na vztah mezi Janem Volkem a Eliškou Přemyslovnou a Mikulášem II. Opavským. Klíčová slova: Jan Volek; královský levoboček; Přemyslovci; olomoucké biskupství; Olomouc; 14. století; Jan Lucemburský; Mikuláš II. Opavský; Karel IV.; klášter Pustiměř; hrad Melice; Eliška Přemyslovna.
|
|
|
Židé ve středověké Praze za vlády Karla IV.
Švihel, Jakub ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Cílem práce je přiblížit roli Židů v Praze za panování Karla IV. Za použití městské knihy soudní Starého Města pražského jako hlavního pramene jsem se pokusil načrtnout význam židovských finančníků v první polovině 14. století v hlavním městě zemí Koruny české. Součástí práce je zamyšlení nad vývojem židovského osídlení v českých zemích s ohledem na významné události ovlivňující postavení a život Židů na území Svaté Říše římské, konkrétně na vlnu pogromů z let 1346-49.
|
|
|
Král z vůle českých stavů. Nástup Vladislava Jagellonského na český královský trůn.
Rejzek, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat nástup Vladislava II. Jagellonského na český královský trůn roku 1471. Ačkoliv starší bádání tomuto tématu již věnovalo pozornost, většinou se zaměřilo pouze na Vladislavovo zvolení v Kutné Hoře a opomenulo následný proces jeho nastolení. Ve své práci jsem se proto zaměřil nejen na rozbor událostí z března až května 1471, ale svou pozornost jsem věnoval i následujícím měsícům. Teprve během nich totiž byla ukončena vyjednávání mezi českými stavy a polským královským dvorem a došlo k provedení nezbytných rituálů, které z Vladislava Jagellonského učinily českého krále.
|
|
|
Východní politika Jana Lucemburského: Český král a jeho vztahy s Řádem německých rytířů
Šimeček, Vojtěch ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Východní politika Jana Lucemburského: Český král a jeho vztahy s Řádem německých rytířů se zabývá diplomatickými vztahy českého krále Jana Lucemburského s Řádem německých rytířů v Prusích v kontextu směřování Janovy politiky vůči zemím, ležícím za východními hranicemi Českého království. Obsah práce je vymezen lety 1320, kdy došlo k prvnímu většímu zásahu českého krále do východních záležitostí a rokem 1346, kdy Jan Lucemburský zemřel. Práce navazuje tematicky na bakalářskou práci Křížové výpravy Jana Lucemburského do Pobaltí. Vychází zejména z poznatků starší německé, české, ale i soudobé historiografie a komparace jejích hypotéz a závěrů s přihlédnutím k analýze pramenů. Jejím cílem je revidovat dosavadní poznání v oblasti Janova východního působení, zejména jeho neochvějné spojenectví s Řádem německých rytířů.
|
|
|
Alžběta Pomořanská - manželka, panovnice, matka
Lisnerová, Natálie ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Alžbětě Pomořanské, čtvrté a poslední manželce českého krále a římského císaře Karla IV. Na její osobě zkoumá postavení královny a císařovny ve středověké společnosti v obecných souvislostech. Sňatkem s Karlem IV. byla Alžbětě svěřena určitá role, kterou jako manželka panovníka měla sehrát, z této pozice plynuly různé úkoly, které měla splnit. Nabyla titulů svého manžela a sdílela s ním panovnické postavení, a jako žena musela splnit svůj primární úkol, přivést na svět dědice. Alžběta byla mladou nevěstou a stárnoucího císaře přežila o celých 15 let, kdy se z výsluní přemístila do pozice císařovny- vdovy. Práce si pokládá otázky, jaké úkoly Alžbětina role obnášela a zda je plnila podle očekávání. Podle těchto kritérií je práce rozčleněna na jednotlivé tematické okruhy - sňatek s Karlem IV., úloha panovnice, matky a nakonec vdovy, jež jsou řazeny více méně chronologicky s tím, že některé části mají časový přesah na celé období jejího života. Hlavními časovými milníky jsou: datum Alžbětina narození (1346 či 1347), její sňatek s Karlem IV. (1363), císařova smrt (1378) a skon císařovny (1393). Klíčová slova Alžběta Pomořanská, Karel IV., Lucemburkové, sňatková politika, císařský majestát, vdovský úděl
|
host ::
RSS.