|
|
Zneužití vnitřní informace dle Nařízení EU o zneužívání trhu
Blažek, Václav ; Martiník, Pavel (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Zneužití vnitřní informace dle nařízení MAR Abstrakt Zneužití vnitřních informací se progresivně s rozvojem informačních technologií a rostoucí popularitou investic ze strany retailových investorů stává stále aktuálnějším tématem. Na finančních trzích dochází ke kontinuálnímu nárustu emitentů, současně s tím se také zvyšuje celkové množství finančních prostředků, které do finančních trhů investují retailový investoři. Dochází tak k odpovídajícímu nárustu prostředků ať již spravovaných prostřednictvím aktivně spravovaných fondů či ze strany amatérských investorů. S tím však přirozeně i roste poptávka po informacích a tím i početnější snaha o překonání průměrných výsledků trhu jako celku a tím i aktuálnost problematiky zneužití vnitřních informací. Tato práce si proto klade za cíl poskytnout obecnější formou náhled do ekonomické a tím i teoretické roviny zákazu obchodování na základě vnitřních informací. Toto téma je ale třeba zejména z praktických důvodů spojit s povinnostmi, které jsou na nositele vnitřních informací, zejména emitenty a jiné poradenské společnosti, které emitentům poskytují služby kladeny. Jelikož jsou to právě oni, kdo mají nejvyšší podíl na tom, zda tato regulace bude efektivní ve své podstatě, či nikoli. Proto si tato práce dává za cíl také danou teorii zhodnotit a identifikovat případné...
|
|
|
Galština a její stopy ve francouzštině
Frantalová, Anna ; Blažek, Václav (vedoucí práce) ; Vacula, Richard (oponent)
Bakalářská práce Galština a její stopy v dnešní francouzštině se zabývá tématem galštiny jakožto jedním z jazyků, kterým se v minulosti hovořilo na území dnešní Francie a který relativně významným způsobem ovlivnil současnou podobu francouzštiny, resp. v ní zanechal své stopy. Hlavním cílem této práce je vytvoření uceleného deskriptivního díla, které bude jako první v českém jazyce pojednávat o galštině a které bude dále upozorňovat na její vlivy na současnou podobu francouzského jazyka, čímž otevírá prostor pro další podrobné bádání. První část práce se tak věnuje galštině v obecné rovině, tedy jejímu historickému vymezení, sociolingvistickým vlivům ve vztahu k latině, reflexi dostupných hmotných i literárních pramenů studia tohoto jazyka a celkovému dobovému kontextu a dále také pozici galštiny ve vztahu ke keltským jazykům a její základní charakteristice z pohledu lingvistiky. Druhá část práce je zaměřena na podobu galštiny v jednotlivých oblastech studia jazyka, věnuje se tedy galské fonetice a fonologii, morfologii, syntax a v neposlední řadě slovní zásobě. Každá z těchto částí je doplněna o reflexi stop galštiny v dnešní francouzštině.
|
|
|
Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva
Štěříková, Hana ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Resumé Disertační práce Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva se skládá ze tří hlavních částí. První z nich zasazuje téma do kontextu dosavadního výzkumu, který uspořádává jak chronologicky, tak i podle ideologických vlivů, které měly zásadní dopad na prezentované vědecké výsledky ve sporech o varjagy a počátky východoslovanských dějin. Nedostatečná objektivita se silně projevuje nejen v pracích historických, ale i filologických a v lingvistických tématech, neboť jazykověda hrála ve sporech pouze roli pomocné vědy, jež měla přinášet vhodné argumenty pro podporu prosazovaných teorií. Druhá část analyzuje historiografické dílo švédského diplomata Petra Petreia z počátku 17. století a přispívá do sporů o prvního normanistu. Textová analýza ukazuje, že Petreius byl především zručný kompilátor, nelze ho však považovat za zakladatele normanské teorie. Jeho dílo rovněž neobsahuje žádné ideologické propojení s politikou Švédské říše ve velmocenském období. Ve třetí části je provedena historicko-sémantická analýza staroruských pojmů ябедник, тиун а гридь a od nich utvořených sémantických hnízd. Popisuje jejich zastoupení v historických zdrojích, vývoj jejich morfologie i sémantiky až do současnosti a opravuje výklad etymologie. Pracuje s prameny hlavně právního a úředního charakteru z oblasti...
|
|
|
Aplikace kladistické metodologie na studium kulturně přenášených znaků: příklad indoevropských a bantuských jazyků
Rexová, Kateřina ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent) ; Blažek, Václav (oponent)
Souhrn Disertačnípráceje za\oženananižeuvedenýchrukopisech: Cl,norsrrc ANALySISoF LANGUAcnS:INro-EuRopn,q.N CLASSIFICATION BASED ON LEXICOSTATISTICAL DATA RexováK, FryntaD,Zrzaý J (2003) CladisticsI9: I20-l27 V této práci jsme aplikovali kladistickou metodologii pro rekonstrukci fylogeneze indoevropské (IE) jazykové rodiny s použitímlexikostatistických dat (200 významů,84 jazykových variet, chetitský jazyk byl pouŽit jako outgroup). Použili jsme tři odlišnézpůsobykódování. Výsledkem jsou stromy,kteréukazují (a) přítomnost čtyř skupin, viz balto-slovanská větev, románsko- germánsko-keltská větev' arménsko-řeckáskupina a indo-íránská skupina (poslední dvě jsou pravděpodobně parafyletické);(b) nestabilnípozici albánskéhojazyka; (c) nestabilnípozici bazá|níIE diferenciace; ale (d) pravděpodobnou balto-slovansko-indo- íránskou (,,satemovou..) a románsko-germánsko-keltsko (+albánskou) větev (superclades). Výsledky jsme srovnali s fenetickým lexikostatistickým přístupem. Tato práce svědčío tom, žefylogeneze základní slovní zásoby má pŤevážněcharakter větvení a žev základni slovní zásobě skutečnědocház;ík řídkému jazykovémuvypůjčoviíníslov. V práci jsou na závěr diskutoviíny rtzné scénaře IE diferenciace postavenéna archeologických a genetických datech.
|
|
|
K problému archaismu a inovace ve východoíránských jazycích
Novák, Ľubomír ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Durkin-Meisterernst, Desmond (oponent)
K problému archaismu a inovace ve východoíránských jazycích Předkládaná disertace si klade za cíl přinést nové informace ohledně klasifikace východoíránských jazyků. Místo obecně akceptovaných dvou východoíránských větví (severní a jižní) se zdá, že by bylo vhodnější tyto jazyky rozdělit minimálně na pět skupin. Možnou šestou skupinu pak může tvořit avestština, spolu s ní případně i chórezmština. Hlavním tématem předkládané práce však byl záměr sledovat archaismy a inovace ve východoíránských jazycích. Důkladné zpracování této problematiky by si zasloužilo řadu odborných studií, proto bylo dané téma zúženo zejména na sledování historického vývoje sogdštiny a jaghnóbštiny - dvou blízce příbuzných východoíránských jazyků. Vzájemná blízkost sogdského a jaghnóbského jazyka byla zpozorována krátce po objevení prvních sogdských textů z Čínského Turkestánu začátkem 20. století. Jaghnóbština byla dokonce po dlouhou dobu považována za moderního pokračovatele sogdštiny. Rozborem fonologie, gramatiky i lexika obou jazyků jsem se pokusil najít odpověď na otázku vzájemného vztahu těchto jazyků. Z diachronního pohledu můžeme považovat rozdíly mezi oběma jazyky jen jako nářeční odlišnosti, je zde však jeden jev, který způsobil rozdílný vývoj v obou jazycích - působení tzv. rytmického zákona v sogdštině, ke...
|
|
|
Latinské a románské prvky v albánštině
Gramelová, Lucie ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent) ; Blažek, Václav (oponent)
V albánštině nacházíme přes osm set latinských a románských výpůjček. Předložená chronologická stratifikace výpůjček je následující: 1) latinské výpůjčky, 2) balkanorománské výpůjčky, 3) výpůjčky z období Via Egnatia a 4) benátské výpůjčky. Při chronologickém určování slov je rozhodující jednak jejich fonetický vývoj, jednak sémantické hledisko. Mnohé výpůjčky prošly dramatickým fonetickým vývojem, který je obecně charakteristický zejména neutralizacemi a synkopami. Do nejstarší latinské fáze náleží zejména výpůjčky z oblasti náboženství, řemesel, stavitelství či dopravy, do fáze balkanorománské pak mnohá slova z oblasti fauny a flóry, výrazy z oblasti pastevectví či názvy částí těla. Z pozdějších období jsou to především některá slova kulturní, také výrazy z oblasti námořní plavby či některé předměty denní potřeby. Studium latinských výpůjček nabízí nový pohled na etnogenezi Albánců a otázku jejich ilyrského původu. Konfrontací s dalšími vědními obory (zejména historií, archeologií, zoologií) docházíme k závěru, že Albánci se s latinou setkali poprvé v severní oblasti Balkánského poloostrova a později v době slovanské expanze na Balkáně byli v intenzivním kontaktu s romanizovanými Vlachy v horách středního Balkánu.
|
|
|
Galština a její stopy ve francouzštině
Frantalová, Anna ; Blažek, Václav (vedoucí práce) ; Vacula, Richard (oponent)
Bakalářská práce Galština a její stopy v dnešní francouzštině se zabývá tématem galštiny jakožto jedním z jazyků, kterým se v minulosti hovořilo na území dnešní Francie a který relativně významným způsobem ovlivnil současnou podobu francouzštiny, resp. v ní zanechal své stopy. Hlavním cílem této práce je vytvoření uceleného deskriptivního díla, které bude jako první v českém jazyce pojednávat o galštině a které bude dále upozorňovat na její vlivy na současnou podobu francouzského jazyka, čímž otevírá prostor pro další podrobné bádání. První část práce se tak věnuje galštině v obecné rovině, tedy jejímu historickému vymezení, sociolingvistickým vlivům ve vztahu k latině, reflexi dostupných hmotných i literárních pramenů studia tohoto jazyka a celkovému dobovému kontextu a dále také pozici galštiny ve vztahu ke keltským jazykům a její základní charakteristice z pohledu lingvistiky. Druhá část práce je zaměřena na podobu galštiny v jednotlivých oblastech studia jazyka, věnuje se tedy galské fonetice a fonologii, morfologii, syntax a v neposlední řadě slovní zásobě. Každá z těchto částí je doplněna o reflexi stop galštiny v dnešní francouzštině.
|
host ::
RSS.