|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
Stavovské divadlo a společnost 1798-1888
Zimmerhaklová, Hana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Blümlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá Stavovským divadlem v Praze a jeho společenskými vazbami v letech 1798 - 1888. Nevýrazněji se interakce mezi divadlem a společností projevuje v oblasti programové skladby, proto se práce soustředí především na analýzu repertoáru. Tyto sondy pak mohou napomoci pochopit mentalitu diváka a její proměnu ve sledovaném čase. Aby mohlo být takto k problému přistoupeno, je nutné pracovat s patřičnými teoretickými koncepty, které osvětlují vytváření vzájemného působení mezi jevištěm a hledištěm. Tato východiska byla nalezena v oblasti sociologie a kulturálních studií. Práce je rozdělena do čtyř schématicky podobně rozložených kapitol, v nichž je nejprve usilováno o specifikování některých vlivů na utvá ření programové skladby. V tomto ohledu se jako zásadní jeví role divadelních ředitelů, kterým divadlo bylo svěřováno do nájmu. Z toho důvodu je osobnostem ředitelů věnována podstatná část. Dalšími důležitými statěmi jsou poté rozbory repertoáru v jednotlivých obdobích. Tyto části upozorňují na různá žánrová pole a jejich sociální přesahy. V prvé polovině 19. století se sekáváme se zásadním fenoménem - tragédií a veselohrou z měšťanského prostředí. Tyto útvary vypovídají o některých prvcích nově vznikající občanské společnosti. Ve druhé polovině tohoto věku pak můžeme sledovat modifikaci a...
|
|
|
Propagandistické kampaně v Československu v letech 1948-1953
Kourová, Pavlína ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Propagandistické kampaně v Československu v letech 1948-1953 AUTOR: Pavlína Kourová KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu ŠKOLITEL: Prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc. ABSTRAKT: Tématem disertační práce jsou propagandistické kampaně komunistického režimu v Československu v letech 1948-1953. Cílem bylo především na základě archivního výzkumu popsat, jak tyto kampaně probíhaly, jak a kým byly organizovány, jakým způsobem se na nich podílely stranické a státní orgány, média a jak se do nich zapojila široká veřejnost. Jelikož propagandistických kampaní probíhalo v Československu ve zvoleném období velké množství, pozornost byla zaměřena na šest různorodých kampaní, jež reprezentativně postihují zvolené téma: kampaně provázející oslavy sedmdesátých narozenin J. V. Stalina, proces s Miladou Horákovou a spol., boj s "americkým broukem" (mandelinkou bramborovou), Lánskou akci (masový nábor mladých lidí do hornictví), pokus o zavedení tradice nadílky dědy Mráze a proces s Rudolfem Slánským a spol. Všechny tyto kampaně byly organizovány vrcholnými státními nebo stranickými orgány, ačkoliv byly nezřídka prezentovány jako spontánní aktivity. Kampaně byly cíleny na všechny vrstvy obyvatelstva, včetně dětí, a je zde patrná snaha o zapojení všech občanů Československa, tedy jakýsi pokus o totální účast celé...
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
Stavovské divadlo a společnost 1798-1888
Zimmerhaklová, Hana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Blümlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá Stavovským divadlem v Praze a jeho společenskými vazbami v letech 1798 - 1888. Nevýrazněji se interakce mezi divadlem a společností projevuje v oblasti programové skladby, proto se práce soustředí především na analýzu repertoáru. Tyto sondy pak mohou napomoci pochopit mentalitu diváka a její proměnu ve sledovaném čase. Aby mohlo být takto k problému přistoupeno, je nutné pracovat s patřičnými teoretickými koncepty, které osvětlují vytváření vzájemného působení mezi jevištěm a hledištěm. Tato východiska byla nalezena v oblasti sociologie a kulturálních studií. Práce je rozdělena do čtyř schématicky podobně rozložených kapitol, v nichž je nejprve usilováno o specifikování některých vlivů na utvá ření programové skladby. V tomto ohledu se jako zásadní jeví role divadelních ředitelů, kterým divadlo bylo svěřováno do nájmu. Z toho důvodu je osobnostem ředitelů věnována podstatná část. Dalšími důležitými statěmi jsou poté rozbory repertoáru v jednotlivých obdobích. Tyto části upozorňují na různá žánrová pole a jejich sociální přesahy. V prvé polovině 19. století se sekáváme se zásadním fenoménem - tragédií a veselohrou z měšťanského prostředí. Tyto útvary vypovídají o některých prvcích nově vznikající občanské společnosti. Ve druhé polovině tohoto věku pak můžeme sledovat modifikaci a...
|
host ::
RSS.