|
|
Jitex a "tovární město" Písek v letech 1949-1989
Peleška, Ondřej ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Předkládaná práce se v obecné rovině zabývá vztahem textilní továrny Jitex k jihočeskému městu Písek. Autor se zaměří na změny, které byly s implementací, výstavbou a provozem podniku spojeny a zásadně tak ovlivnily město Písek i samotný region. Dynamika této změny bude sledována především ve dvou rovinách, a to v rovině výstavby a v rovině sociální péče o zaměstnance. Cílem této práce bude poukázat na to, že průmyslový podnik byl kromě výroby a vlastního provozu i důležitým veřejně politickým činitelem a aktivně se tak spolupodílel na životě města.
|
|
|
Veřejný život ve Vršovicích ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století.
Popelář, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem veřejného života ve Vršovicích. Téma je -1922, tedy časovým obdobím, ve kterém podstoupily Vršovice svůj nejprudší rozvoj a toto období je zakončeno přičleněním obce k Praze. Cílem jaké faktory měly největší vliv na rozvoj Vršovic v daném období, jakým způsobem se rozvoj obce promítl do veřejného života a jak na tento vývoj reagovala obecní samospráva. Práce nejdříve zkoumá, jak byl vývoj Vršovic zachycen očima extrémních pozorovatelů. Dále bude rozebráno, jaké povahy byly Vršovice, z pohledu skladby obyvatelstva Vršovic, jak se skladba vatelstva měnila v čase, spolu s vatelstvu Vršovic oces růstu a výstavby města včetně vybraných veřejných budov a školství. Tento proces bude dán do spojitosti s růstem populace, se kterým úzce souvisí. toho pohledu bude dále také popsán vývoj spolkového života, který bude úzce spjat se závěrečnou kapitolou o veřejné správě obce a původem místních elit. Klíčová slova: Vršovice, 1869-1922, místní elity, veřejný život, školství, urbanizace
|
|
|
Veřejný život ve Vršovicích ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století.
Popelář, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem veřejného života ve Vršovicích. Téma je -1922, tedy časovým obdobím, ve kterém podstoupily Vršovice svůj nejprudší rozvoj a toto období je zakončeno přičleněním obce k Praze. Cílem jaké faktory měly největší vliv na rozvoj Vršovic v daném období, jakým způsobem se rozvoj obce promítl do veřejného života a jak na tento vývoj reagovala obecní samospráva. Práce nejdříve zkoumá, jak byl vývoj Vršovic zachycen očima extrémních pozorovatelů. Dále bude rozebráno, jaké povahy byly Vršovice, z pohledu skladby obyvatelstva Vršovic, jak se skladba vatelstva měnila v čase, spolu s vatelstvu Vršovic oces růstu a výstavby města včetně vybraných veřejných budov a školství. Tento proces bude dán do spojitosti s růstem populace, se kterým úzce souvisí. toho pohledu bude dále také popsán vývoj spolkového života, který bude úzce spjat se závěrečnou kapitolou o veřejné správě obce a původem místních elit. Klíčová slova: Vršovice, 1869-1922, místní elity, veřejný život, školství, urbanizace
|
|
|
Veřejný život ve Vejprnicích za první republiky
Vedral, Patrik ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vesnicí Vejprnice za první Československé republiky (1918- 1938). Jejím hlavním cílem je podat příspěvek k regionálním dějinám Plzeňska a zároveň zkoumat dělnické prostředí na venkově. Práce popisuje politický, profesní, sociální, demografický, stavební, náboženský, školní a spolkový vývoj v meziválečném období. Zjištěné údaje jsou porovnávány s Plzeňským regionem (okolními městy a vesnicemi) a se zbytkem země. Vejprnice mohou v některých ohledech sloužit jako příklad prvorepublikové venkovské obce. Klíčová slova: Československo, první republika, regionální historie, Plzeňsko, sociální historie
|
|
|
Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsou rozebírány koncepty kolektivní paměti Maurice Halbwachse, Pierra Nory a Jana Assmanna, které autor považuje za podnětné i v rovině utváření kolektivní identity. Část případová je věnována jihočeskému městu Písek a proměnám jeho identity ve druhé polovině 19. století. Podává přehled dostupných pramenů a podrobné životopisy osob, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Pomocí rozboru slovníkových hesel jsou zachyceny základní složky lokální identity a jejich různé podoby, přičemž je sledováno zejména působení modernizace. KLÍČOVÁ SLOVA Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
|
|
|
Právní režim dřevin rostoucích mimo les
Bernášek, Bohumír ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
1 Abstrakt a klíčová slova Právní režim dřevin rostoucích mimo les Klíčová slova:Dřeviny rostoucí mimo les v České republice, dřeviny rostoucí mimo les v Rakousku, vývoj právní úpravy dřevin rostoucích mimo les v České republice. Abstrakt: Tématem diplomové práce je veřejnoprávní ochrana dřevin rostoucích mimo les v právním řádu České a Rakouské republiky. Těžiště práce tkví v české právní úpravě. Zachycen je její vývoj, současná platná úprava a stav, který na úseku ochrany dřevin rostoucích mimo les panuje v rozhodovací činnosti soudů i Ministerstva životního prostředí. Rakouská právní úprava je více vnímána jako inspirace v rovině návrhů de lege ferenda. Ochrana přírody a krajiny spadá v Rakousku do kompetence jednotlivých zemí, a tak není úplně jednotná. Speciální zákony o ochraně stromoví mají pouze ve Vídni a Štýrsku, východiskem komparace je tedy právní řád těchto zemí. Úvodní část práce definuje pojem dřeviny rostoucí mimo les a zabývá se jejich významem pro člověka i jejich místem v přírodních procesech. Estetické a biologické funkce dřevin tvoří pozadí právní úpravy, vedly k definování veřejného zájmu na ochraně dřevin a jsou důležité i pro rozhodování příslušných správních orgánů. Kapitola věnovaná právní úpravě se věnuje historii zákonné ochrany a péče o mimolesní vegetaci v České republice a...
|
|
|
Písek a jeho společenské elity před 1. světovou válkou (1880-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá obecním zrízením a fungováním obcí v Cechách v záveru 19. a na pocátku 20. století a vlivu komunálních elit na jejich chod. Komunální elitu definuje a podrobne rozebírá mechanismus obecních voleb a jeho vliv na její utvárení. V rovine výzkumu se soustredí na jihoceské mesto Písek a konkrétní dopady obecné právní úpravy na prubeh voleb a skutecnou podobou obecního zastupitelstva v tomto meste.
|
host ::
RSS.