|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Reschová, Jana (oponent) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
|
Problémy legitimity státního a nadnárodního politického systému v teorii a praxi
Belling, Vojtěch ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Simíček, Vojtěch (oponent) ; Kysela, Jan (oponent)
Problematika legitimity a suverenity představuje v kontextu postupující nadnárodní integrace stále důležitější téma vědeckých a politických debat. V zásadě existují dvě základní teoretické pozice: akceptace konceptu legitimity a suverenity ve smyslu odvoditelnosti vší veřejné moci a pozitivního práva z jednoho abstraktního symbolického centra (jejímž předpokladem je odlišování, ačkoliv nikoli oddělování státu a společnosti), nebo jeho odmítnutí ve jménu plurality moci a "mnohoúrovňového" systému politického řádu, který spočívá právě na této pluralitě. Jakkoli se zastánci pluralismu snaží postulovat do středové pozice mezi integracionisty a etatistické suverenity, představuje jejich teorie ve skutečnosti krajní postoj, který stojí ve zřejmém protikladu k tradičním konceptům politické teorie, jež počítají s určitým pevným bodem v systému norem a politiky, a který představuje zpochybnění základů moderního demokratického ústavního systému. V této práci je zastáván názor, že základní pojmy politické teorie, které vycházejí z určitého ústavního řádu, samy formují a konstituují politický a právní systém. V tomto smyslu může být ústava sama považována za pokus o prosaditelné konstituování politické a společenské skutečnosti. Z toho ovšem vyplývá, že základní pojmy, na nichž ústava spočívá, nemohou být...
|
host ::
RSS.