|
|
Využití Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování speciálními pedagogy Jihočeského kraje
BERANOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá využitím Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování školními speciálními pedagogy, kteří působí na území Jihočeského kraje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem využívají Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování oslovení speciální pedagogové. Výzkum byl proveden kvalitativním výzkumem prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s pěti speciálními pedagogy působícími na území Jihočeského kraje, kteří jsou proškoleni ve Feuersteinově metodě instrumentálního obohacování. Výsledky výzkumu jsou rozděleny do tří částí. První část se věnuje motivaci k vyškolení. Druhá část se zaměřuje na využívání Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování oslovenými speciálními pedagogy v praxi. Třetí a poslední část popisuje jejich pohled na proces školení v této metodě. Výsledky výzkumu ukazují, že Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování nachází své využití u oslovených speciálních pedagogů při práci s žáky s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb, kteří po její aplikaci dosahují znatelných pokroků. Výzkum může inspirovat další speciální pedagogy k vyškolení v této metodě.
|
|
|
Předmatematická gramotnost v prostředí mateřské školy zřízené dle § 16 odstavce 9 zákona č. 561/2004 Sb.
BERANOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je vytvoření manuálu pro rozvoj předmatematických představ u dětí s mentálním postižením, které navštěvují mateřskou školu zřízenou dle § 16 odstavce 9 školského zákona. Teoretická část se zabývá mentálním postižením, charakteristikou vývoje dítěte předškolního věku, charakteristikou dítěte s různými stupni mentálního postižení v předškolním věku, výchovou a vzděláváním dětí s mentálním postižením a předmatematické představy. V praktické části měl být použit kvalitativní výzkum a metoda zúčastněného pozorování. Kvůli epidemii COVID-19 a uzavření mateřských škol nemohl být manuál vyzkoušen v praxi, jak bylo zamýšleno. Manuál byl alespoň doplněn o poznámky speciálního pedagoga pracujícího v mateřské škole zřízené dle § 16 odstavce 9 školského zákona.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci chlopenních vad
Beranová, Veronika ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta po operaci chlopenních vad. Záměrem závěrečné práce bylo zjistit zásady specializované ošetřovatelské péče o pacienta po operaci chlopenních vad, analyzovat stav psaných standardů při poskytování péče o pacienta po operaci chlopenních vad či stavy ošetřovatelských protokolů při specializované ošetřovatelské péči. Záměrem kvalitativního - pozorovacího průzkumu při poskytování specializované ošetřovatelské péče bylo nalezení odpovědi na otázku, zda se v pražských kardiochirurgických centrech výrazně liší specifika ošetřovatelské péče. V teoretické části jsou uvedeny kapitoly charakterizující kardiochirurgická centra, historii chirurgického řešení srdečních chlopní, nejčastější chlopenní vady srdce v dospělosti. Podrobně se v teoretické části věnuji ošetřovatelské péči o pacienta po kardiochirurgickém výkonu, kde nelze opomenout monitoraci fyziologických funkcí, umělou plicní ventilaci, bezprostřední polohu po elektivním kardiochirurgickém výkonu. Dále se věnuji mobilizaci nemocného, dechové rehabilitaci, farmakoterapii, péči o chirurgickou ránu, komunikaci, výživě, bolesti, psychoterapii a možným komplikacím. Také nesmím opomenout kapitolu zahraničních studií, které se věnují problematice pooperačních komplikací a rizikovým faktorům. Empirická...
|
|
| |
|
|
Klastrová politika jako součást regionalní inovační politiky
Beranová, Veronika ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Váchová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá otázkou, zda je klastrová politika realizovaná v Moravskoslezském kraji vhodnou součástí regionální inovační politiky a zda je v jejím kontextu správně zacílena. To znamená, zda se její dopady projevují především v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nebo naopak v oblastech, které mohou hraničit s narušováním hospodářské soutěže (činnost klastrových organizací v oblasti společných nákupů, zastupování společných zájmů apod.), a zda její opatření přispívají k odstraňování inovačních bariér, kterým čelí podniky, pokud nemají dostatečné vazby na další subjekty (např. chybějící partner pro spolupráci, nízká důvěra, chybějící technické vybavení, chybějící know-how), nebo těch inovačních bariér, na které mají být zacíleny jiné nástroje inovační politiky (např. problémy s financováním inovačních projektů). Odpověď na tyto otázky byla získána pomocí dotazníku distribuovaného členům moravskoslezských klastrových organizací. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že členové klastrových organizací vidí největší přínos činnosti své klastrové organizace v oblasti networkingu a informací a v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a pociťují největší zlepšení v případě problémů s chybějícím partnerem pro spolupráci, s chybějícím obchodně-marketingovým know-how a s důvěrou. Na základě studia systému podpory a strukturovaných rozhovorů s klastrovými manažery však byly mimo jiné vysloveny pochybnosti ohledně zajištění dopadu na "přirozené" klastry. Na základě těchto poznatků se jeví jako vhodné podporu klastrů na národní i regionální úrovni v zásadě zachovat, ale je třeba dále zkoumat, zda činnost klastrových organizací skutečně podporuje "přirozené" klastry, jaký je její dopad na inovativnost a konkurenceschopnost podniků a regionu a jaká je finanční efektivita poskytované podpory.
|
host ::
RSS.