|
|
Postoj porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
BÁRTOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá postojem porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro práci byly definovány dva cíle. Prvním cílem bylo sledovat zájem porodních asistentek o zařazení vybraných metod do své praxe a druhým cílem bylo ověřit zájem porodních asistentek o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem. Výzkumné šetření bylo vedeno na základě kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován elektronickou formou. Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, z čehož bylo 195 žen a 1 muž. Největší zastoupení měla věková skupina mezi 25 a 36 lety. 75 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 11,2 % respondentů vystudovalo vyšší odbornou školu a 13,8 % respondentů uvedlo jako nejvyšší ukončené vzdělání střední školu. Výzkumné šetření prokázalo, že porodní asistentky mají zájem o zařazení metod do své praxe a o mezioborovou spolupráci s fyzioterapeutem. Porodní asistentky mladší 35 let vykazovaly vyšší zájem o navyšování vzdělání než porodní asistentky starší. Mezi věkem a používáním jednotlivých metod nebyla výzkumným šetřením prokázána korelace. Výsledky prokázaly, že 94 % respondentů považovalo multidisciplinární spolupráci za důležitou. 79,6 % respondentů mělo o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem zájem. Fyzioterapeuti, kteří působili na pracovištích respondentů, nejvíce řešili vertikalizaci a péči o jizvu u žen po císařském řezu a u žen po gynekologických operacích. Sami respondenti nejvíce využívali nácvik vstávání přes bok (93,9 %), vertikalizaci (86,7 %) a nácvik dýchání (79,6 %). Respondenti uváděli, že je největší posílení zapojení porodní asistentky do rehabilitační péče pociťují v péči o porodní poranění a jizvu (115x). Výsledky mohou být prezentovány na odborných konferencích pro porodní asistentky.
|
|
| |
|
|
Aspekty Plánování budoucí péče u seniorů
Bártová, Anna ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Cílem předkládané práce je představit aspekty plánování budoucí péče u seniorů. Tedy procesu, v jehož rámci si mohou jedinci probrat a zdokumentovat přání a preference týkající se péče o jejich osobu v době, kdy už se k tomu oni sami nebudou moci vyslovit. V rámci teoretické části práce bude představen kontext plánování. Představen bude samotný koncept Plánování budoucí péče, neboli Advance care planning. Pozornost bude věnována také historické proměně vnímání smrti a umírání většinovou společností a roli vítězné medicíny pro okamžiky závěru života. Následující kapitola se věnuje představení paliativní péče, tomu, jakou roli má v péči o pacienta v závěru života, jaký může být její vztah k tzv. vítězné medicíně, o jaký typ pacientů se stará a jaké mohou být jejich potřeby. Navazující kapitoly se pak věnují hlavním aktérům v plánování, tedy zdravotníkům, rodinným příslušníkům či sociálním pracovníkům. Poslední kapitola pak představí hlavní komponentu konceptu, rozhovor o budoucí péči. V praktické části práce se prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů věnuji samotným aspektům plánování. Tedy základním hodnotám, potřebám, strachům a obavám spojeným s péčí, přáním a preferencí, a představám o posledním rozloučení. Klíčová slova: Plánování budoucí péče, smrt, umírání, senioři, sociální práce
|
|
|
Prekarita práce peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
Bártová, Anna ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Cílem předkládané práce je představit problematické aspekty práce peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví, tedy v psychiatrických nemocnicích, sociálních služeb a volnočasových klubech. V rámci teoretické části bude představen kontext, ze kterého pozice vzrůstá a pochází - tedy koncept duševního onemocnění a stigmatizace duševního onemocnění, stejně jako projekt deinstitucionalizace systému péče o duševní zdraví. Teoretickou část práce pak uzavírá představení samotné pozice peer konzultanta. V praktické části se pak prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zabývám samotnými problematickými aspekty - tedy náplní práce peer konzultanta, zkušenostmi s kolegy a klienty, požadavky na pozici, tématem budoucnosti a pracovního postupu, a na závěr také problematikou legislativního ukotvení této pozice. Klíčová slova: duševní onemocnění, stigmatizace, peer konzultant, peer lektor, sociální služby, psychiatrická péče, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, deinstitucionalizace
|
|
|
Pojetí pozice peer konzultanta v kontextu zaměstnávání osob s duševním onemocněním a analýza jejího využití v České republice
Bártová, Anna ; Diviák, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Cílem předkládané práce je zmapovat využití služeb peer konzultantů mezi organizacemi působící v oblasti péče o duševní zdraví. Struktura práce je následující - První kapitola nabízí hlubší uvedení do problematiky duševního onemocnění. Druhá představuje jednotlivé možnosti zaměstnání osob s duševním onemocněním a aspekty bariér vstupu na volný pracovní trh. Ve třetí kapitole je podrobněji představena pozice peer pracovníka, především pak jedna z jeho variant, tedy pozice peer konzultanta, benefity, a negativa této pozice a její srovnání s jinými možnostmi zaměstnání osob s duševním onemocněním na volném trhu práce. Poslední, tedy čtvrtá kapitola, je pak praktickou částí, jež se zabývá využíváním služeb peer konzultantů v České republice v současnosti a srovnáním s předešlými výsledky šetření. Klíčová slova: duševní onemocnění, osoba s duševním onemocněním, možnosti zaměstnání, volný trh práce, peer pracovník, peer konzultant, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
|
|
|
Komunikace tuzemských hudebních klubů a organizací na sociálních sítích a její proměny
Bártová, Anna-Marie ; Postler, Milan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Karolína (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit komunikaci tuzemských hudebních klubů a organizací na sociálních sítích a její vnímání uživateli na Facebooku. První kapitola se zabývá marketingem, marketingovým a komunikačním mixem a jejich nástroji se zaměřením na online komunikaci, především na sociální sítě a jejich využití v komerční sféře. Druhá kapitola představuje zkoumané hudební kluby a organizace a analyzuje jejich komunikaci v rámci on-line prostředí pomocí SWOT analýzy a komparace. Hlavní část práce je zaměřena na vnímání komunikace vybraných subjektů na Facebooku pomocí dotazníkového šetření. Následně je šetření vyhodnoceno a na jeho základě jsou stanoveny návrhy a doporučení do budoucna.
|
|
| |
host ::
RSS.