|
|
Dynamická kognitivní struktura jako základ metody v teologii
Regner, Jan ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Altrichter, Michal (oponent) ; Vokoun, Jaroslav (oponent)
Cílem dizertace je zodpovědět otázku, nakolik systematizace procesu lidského poznání může být základem pro teologickou metodu v postmoderní době. Hlavním předmětem bádání je především takzvaná "dynamická kognitivní struktura", kterou ve svém díle představil kanadský myslitel Bernard Lonergan. Záměrem této studie je přitom analyzovat jeho epistemologii v kontextu "zobecněné empirické metody" a prozkoumat relevanci této metody pro současnou teologii. Práce se také zaměřila na otázku, nakolik může teologická epistemologie stát na čistě rozumovém poznání a nakolik vyžaduje, aby byla kryta autentickým duchovním životem existenciálního subjektu. Klíčová slova: transcendentální teologie, kognitivní struktura, metoda v teologii, Bernard Lonergan, autenticita
|
|
|
Spiritualita přítomnosti: k významu díla R. Voillauma
Jajtner, Tomáš ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Altrichter, Michal (oponent) ; Červenková, Denisa (oponent)
v eském jazyce P edlo ená diserta ní práce Spiritualita p ítomnosti: k významu díla R. Voillauma se zabývá ivotem a dílem R. Voillauma (1905-2003). P edstavuje jeho dílo jako spiritualitu p ítomnosti, p esn ji jako spiritualitu dvojí p ítomnosti: p ítomnosti Bohu a lidem. Po úvodní ásti, která se v nuje jeho ivotu, historickému kontextu a nárysu jeho díla, pokra uje rozborem jeho kni ního díla. Hlavním tématem je relecture Foucauldovy spirituality Nazareta ve sv tle zmín ného konceptu p ítomnosti: ona skrytá a tichá p ítomnost v srdci mas tak poukazuje nejen k významu spirituality skrytého ivota , ale také k hlubokému p íklonu k situaci sou asného lov ka, k hledání autentického k es anského ivota jako ivota p ítomnosti , který se tv r ím a nekonformním zp sobem sna í zp ístupnit bohatství víry dne nímu lov ku. V záv ru zasazuje foucauldovskou spiritualitu jejím je Voillaume hlavním vykladatelem do kontextu katolické spirituality a Voillaumovu spiritualitu p ítomnosti hodnotí ve sv tle biblické teologie. Teoreticky kombinuje personalistický a systematický p ístup. Voillaumovo dílo chápe jako významný projev moderní katolické spirituality a jako výzvu situaci k es an a církve dnes.
|
|
|
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
host ::
RSS.