|
|
Predikce terapeutické odpovědi na neoadjuvantní léčbu u nádorů rekta
Pazdírek, Filip ; Hoch, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, Lubomír (oponent) ; Šimša, Jaromír (oponent)
Léčba lokálně pokročilého karcinomu rekta je multimodální. Její součástí je neoadjuvantní radiochemoterapie (NCHRT), která snižuje riziko lokální recidivy. Tato léčba je však doprovázena také vedlejšími účinky. Proto se hledají prediktivní markery umožňující identifikovat skupinu pacientů neodpovídající na léčbu, a tím je uchránit od nepříznivých účinků této léčby. S tímto cílem jsme monitorovali cirkulující nádorovou DNA (ctDNA) jako potenciální biomarker založený na tekuté biopsii. Zkoumali jsme plazmatické změny ctDNA během prvních dnů NCHRT a jejich vztah k časné odpovědi nádoru na léčbu a k celkovému přežití nemocných. U všech pacientů byla ctDNA do konce prvního týdne NCHRT významně snížena nebo zcela eliminována z plazmy, bohužel bez korelace s některým z klinických parametrů. Dynamika změn ctDNA během prvního týdne NCHRT není vhodná k predikci časné léčebné odpovědi u nádoru rekta. Předléčebná pozitivita ctDNA představovala statisticky významný negativní prognostický biomarker pro celkové přežití pacientů. Obecný princip rychlé eliminace ctDNA během počátečních dnů NCHRT je pozoruhodný a měl by být dále studován. Klíčová slova: nádor rekta, neoadjuvantní chemoradioterapie, cirkulující nádorová ctDNA, predikce, prognóza, odpověď, léčba, biomarker
|
|
|
Využití kmenových buněk v jaterní chirurgii
Skalický, Adam ; Skalický, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Klos, Dušan (oponent)
Cíl studie: Ozřejmění bezpečnosti a účinnosti buněčné terapie mezenchymálními kmenovými buňkami po rozsáhlé jaterní resekci na prasečím modelu. Typ studie: Experimentální studie Název a sídlo pracoviště: Chirurgická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Celkem u 18 experimentálních zvířat byla provedena jaterní resekce v rozsahu hemihepatektomie. U 10 prasat byly peroperačně podány mezenchymální kmenové buňky, zbylých 8 prasat bylo zařazeno do skupiny kontrolní. V pravidelných intervalech byly odebírány krevní vzorky k biochemickému a imunohistologickému vyšetření. V týdenních intervalech byla prováděna kontrolní sonografická vyšetření. Experimentální zvířata byla usmrcena 28. pooperační den a vzorky jaterní tkáně byly podrobeny histologickému vyšetření. Výsledky: V žádném ze sledovaných parametrů nebyly shledány statisticky významné změny. Sonografická vyšetření, byť prováděná jedním zkušeným examinátorem, neposkytla validní data, ze kterých by se dala hodnotit jaterní hypertrofie. Závěr: Buněčná terapie mezenchymálními kmenovými buňkami se zdá být bezpečnou metodou. Výsledky naší studie však neprokázaly pozitivní efekt této léčby na jaterní regeneraci po chirurgické resekci. Sonografické volumetrické vyšetření jater shledáváme nevhodným pro posuzování míry jaterní regenerace.
|
|
|
Algoritmy a principy ve vyučování matematice
Pazourek, Karel ; Šír, Zbyněk (vedoucí práce) ; Odvárko, Oldřich (oponent) ; Šimša, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá využitím algoritmů a principů ve vyučování matematice, zejmé- na ve výuce dělitelnosti. Opírá se zejména o výklad dělitelnosti v česky psa- ných učebnicích pro všeobecně vzdělávací školy, které byly vydané po roce 1852. V krátkosti je připomenuta historie školství po roce 1848, stejně tak teorie dě- litelnosti v rozsahu střední školy. Algoritmické postupy z kapitol o dělitelnosti z učebnic jsou posléze analyzovány, vyzdvihují se dva směry aplikace algoritmů. Algoritmy lze využít i ve vzdělávání talentovaných žáků, jak ukazuje matema- tický kurz projektu Talnet. Principy sehrávají roli základních kamenů výkladu, v dělitelnosti je vyzdvižen princip indukce. Přílohou práce je didaktický mate- riál ukazující možnost rozvíjení algoritmu na příkladu Eukleidova algoritmu pro hledání největšího společného dělitele.
|
|
| |
|
|
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě
Vyčítal, Ondřej ; Liška, Václav (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent)
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě Úvod: V rámci cytotoxické imunitní reakce proti kolorektálnímu karcinomu (KRCa) mají důležitou úlohu tumor infiltrující lymfocyty (TIL) včetně přirozených zabíječů. Efektorovou molekulou cytotoxické reakce je granzym B, přičemž jeho přirozený inhibitor je serpin B9. Cíle: Autoři hodnotili vztah mezi známými klinickými a histopatologickými faktory KRCa a imunohistochemickými parametry TIL za účelem zhodnocení vlivu na metastazování do regionálních lymfatických uzlin. Dalším cílem byla selekce pacientů s vysokým rizikem krátkého celkového přežití (OS) a časné recidivy (krátké bezpříznakové přežití-DFI) po radikální chirurgické terapii. Metody: Soubor obsahoval 63 pacientů ve skupině klasifikované do stadia II dle Union Internationale Contre le Cancer (UICC) a 89 pacientů ve skupině UICC III, kteří byli elektivně radikálně operováni pro KRCa. Lokalizace TIL byla stanovena na peritumorální (PTL), intratumorální (ITL), intrastromální (ISL) a Crohn-like. Bylo provedeno imunohistologické stanovení TIL a jejich parametrů (CD4, CD8, CD25, FoxP3), CD57+ buněk a granzymu B. U nádorových buněk autoři stanovili vybrané imunohistochemické parametry (CD56 a serpin B9). Dále bylo doplněno stanovení...
|
|
|
Fotodynamická terapie xenotransplantovaných lidských tumorů
Sutoris, Karol ; Gürlich, Robert (vedoucí práce) ; Mysliveček, Jaromír (oponent) ; Šimša, Jaromír (oponent)
SUTORIS, Karol. Fotodynamická terapie xenotransplantovaných lidských tumorů. [Photodynamic therapy of xenotransplanted human tumours]. Praha, 2015. 168 s. Dizertační práce. Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Chirurgická klinika 3. LF UK a FNKV. Vedoucí práce GÜRLICH, Robert. Jazyk čeština. V současné době jsou onkologické indikace fotodynamické terapie (photodynamic therapy - PDT) omezeny především na paliaci a jako doplněk konvenčních, zejména onkochirurgických postupů s cílem zlepšení kvality života a prodloužení přežívání nemocných. V naši studii jsme in vivo na nu/nu myších prokázali efektivitu PDT na xenotransplantované lidské linii karcinomu prsu (MDA-MB-231) a dvou biologicky odlišných liniích karcinomu prostaty (LNCaP, PC-3). Klíčovým aspektem v našem experimentu je použití nově vyvinutého fotosenzitizéru - ftalocyaninu hydroxyhlinitého (AlOH-Pc) ve formě lipozomálního gelu určenému k lokotopické aplikaci. Výsledkem je kompletní remise tumorů u 90 % myší se xenoštěpy karcinomu prsu a u 100 % myší s oběma typy karcinomu prostaty. Nový preparát na rozdíl od starších použitých preparátů disponuje minimálním drug-light intervalem, nezpůsobuje fotosenzitivitu a není ani orgánově toxický. V kontrastu se všemi současnými možnostmi onkologické terapie je PDT schopná selektivní...
|
|
|
Prediktivní a prognostické faktory nádoru žaludku
Šmíd, David ; Skalický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kala, Zdeněk (oponent) ; Šimša, Jaromír (oponent)
Prediktivní a prognostické faktory nádoru žaludku Šmíd D. Chirurgická klinika FN Plzeň a LF UK v Plzni. Úvod: Karcinom žaludku patří dlouhodobě mezi nádory s nejhorší prognózou. Bohužel většina nemocných přichází v pokročilém stádiu onemocnění a jsou tedy léčeni paliativně. Nemocní se stejným typem nádoru a ve stejném stádium onemocnění a podanou stejnou chemoterapií mají různé přežití, což může být zapříčiněno různou expresí vybraných genů, které zasahují do mechanismu účinku cytostatika. Stanovení těchto genů či mikroRNA, které tyto geny regulují, by mohlo být využito jako prediktivní faktor pro předpověď efektu podané chemoterapie. Stanovení některých mikroRNA, případně v kombinaci s vhodnými plazmatickými faktory by mohlo být využito jako prognostický faktor nemocných s karcinomem žaludku. Také je zde možnost využití této kombinace pro časný záchyt probíhající kancerogeneze. Cíl: Cílem je ověřit možnost využití genové exprese vybraných genů a některých mikroRNA v nádorové tkáni jako prognostický faktor, a nebo jako prediktor pro léčebný efekt chemoterapie u nemocných s karcinomem žaludku. Metodika: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 1258 nemocných s karcinomem žaludku, kteří prošli naším pracovištěm během 14 let. Vybrali jsme soubor 54 nemocných, kteří nepodstoupili resekční výkon a byla jim podána...
|
|
|
Výpočtové problémy elementární teorie čísel
Widž, Jiří ; Porubský, Štefan (vedoucí práce) ; Staněk, Jakub (oponent) ; Šimša, Jaromír (oponent)
Název práce: Výpočtové problémy elementární teorie čísel Autor: Mgr. Jiří Widž Katedra: Katedra didaktiky matematiky MFF UK Vedoucí rigorózní práce: Prof. RNDr. Štefan Porubský, DrSc. Ústav informatiky Akademie věd České republiky, v. v. i. Abstrakt: Ústředním pojmem předložené práce je pojem řetězových zlomků. V práci jsou podány historické souvislosti vzniku tohoto pojmu jako jednoho z nejstarších matematických prostředků. Technika řetězových zlomků patří do klasických partií matematiky a jejich obecná teorie je značně vrstevnatá a v učebnicích vyložená v závislosti od předpokládaného záměru použití. V předložené práci shrneme základy obecné teorie konvergence řetězových zlomků s důrazem na teorii jednoduchých řetězových zlomků a jejich nejčastější aplikace. Poukážeme na možnosti rozšíření pojmu řetězového zlomku na další struktury jako jsou např. Gaussova celá čísla nebo polynomiální řetězové zlomky. V části o maticových řetězových zlomcích ukážeme i na možnosti jeho rozšíření na nekomutativní algebraické struktury. V práci uvedeme použití aparátu řetězových zlomků na řešení diofantických a algebraických rovnic, na krácení zlomků, faktorizaci celých čísel, určení typu kalendáře i jako na prostředek jednoduchého útoku na kryptologický RSA systém, atd. Výklad provázíme konkrétními příklady. Poslední část...
|
|
|
Optimalizace předooperační a operační léčby karcinomu jícnu a ezfago-gatstrické junkce: využití PET/CT v diagnostice a hodnocení efektivity předoperační chemoterapie a technika konstrukce anastomozy jako faktor pooperačních komplikací po ezofagektomii
Haruštiak, Tomáš ; Stolz, Alan (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Vrba, Radek (oponent)
Klíčová slova: adenokarcinom jícnu a ezofagogastrické junkce, neoadjuvantní chemoterapie, PET/CT, histopatologická odpověď, technika ezofagogastrické anastomózy, leak anastomózy, striktura anastomózy Tato disertační práce se zabývá možnostmi optimalizace předoperační a operační léčby adenokarcinomu jícnu a ezofagogastrické junkce (AEG). Dřívější práce ukazují, že z předoperační chemoterapie lokálně pokročilého AEG profitují pacienti s dobrou histopatologickou odpovědí, tzv. respondeři. Primárním cílem první části této dizeratční práce bylo prospektivně ověřit, zda je možné využít pozitronovou emisní tomografii (PET/CT) k časné identifikaci histopatologických non-responderů, kteří by mohli být ušetřeni neúčinné neoadjuvantní léčby. Naše práce neprokázala, že by časná metabolická odpověď, vyjádřená procentuálním rozdílem v konzumpci glukózy na PET/CT před (PET1) a 12 až 22 dní po začátku 1. cyklu chemoterapie (PET2), korelovala s histopatologickou odpovědí v resekčním preparátu v celém zkoumaném souboru 90 pacientů. Post hoc explorativní analýzou byla nalezena korelace metabolické a histopatologické odpovědi u podskupiny pacientů, kterí měli PET2 do 16. dne po začátku léčby, tato hypotéza však vyžaduje prospektivní validaci. Z naší studie vyplývá, že PET/CT po 1. cyklu chemoterapie zatím nelze použít...
|
|
|
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě
Vyčítal, Ondřej ; Liška, Václav (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent)
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě Úvod: V rámci cytotoxické imunitní reakce proti kolorektálnímu karcinomu (KRCa) mají důležitou úlohu tumor infiltrující lymfocyty (TIL) včetně přirozených zabíječů. Efektorovou molekulou cytotoxické reakce je granzym B, přičemž jeho přirozený inhibitor je serpin B9. Cíle: Autoři hodnotili vztah mezi známými klinickými a histopatologickými faktory KRCa a imunohistochemickými parametry TIL za účelem zhodnocení vlivu na metastazování do regionálních lymfatických uzlin. Dalším cílem byla selekce pacientů s vysokým rizikem krátkého celkového přežití (OS) a časné recidivy (krátké bezpříznakové přežití-DFI) po radikální chirurgické terapii. Metody: Soubor obsahoval 63 pacientů ve skupině klasifikované do stadia II dle Union Internationale Contre le Cancer (UICC) a 89 pacientů ve skupině UICC III, kteří byli elektivně radikálně operováni pro KRCa. Lokalizace TIL byla stanovena na peritumorální (PTL), intratumorální (ITL), intrastromální (ISL) a Crohn-like. Bylo provedeno imunohistologické stanovení TIL a jejich parametrů (CD4, CD8, CD25, FoxP3), CD57+ buněk a granzymu B. U nádorových buněk autoři stanovili vybrané imunohistochemické parametry (CD56 a serpin B9). Dále bylo doplněno stanovení...
|
host ::
RSS.