|
|
Českoslovenští Židé v Izraeli po druhé světové válce
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Následující disertační práce se zaměřuje na židovskou menšinu v Československu, která se rozhodla v poválečném období emigrovat do Izraele. Propojením historicko-sociologického poznání kontextu doby a analýzy narativních rozhovorů s pamětníky zachycuje, jak probíhala emigrace z Československa, odkrývá motivační faktory vedoucí k opuštění země, umožňuje porozumět roli sionistického hnutí, spolků a organizací. Nastiňuje, jak vypadala adaptace v Izraeli a jaké oblasti byly pro pamětníky v nové zemi klíčové. Zachycuje vazbu emigrantů na zemi původu. Klíčová slova židovská menšina, poválečné období, sionistické hnutí, emigrace do Izraele, adaptace v Izraeli
|
|
|
Význam vzdělávání v životních osudech pamětníků šoa
Šafirová, Lucie ; Reichel, Jiří (vedoucí práce) ; Janiš, Kamil (oponent)
Následující diplomová práce se snaží zjistit, jaký význam mělo vzdělávání u pamětníků šoa. Nastiňuje podobu vzdělávání v Československu v letech 1918-1948 a zaměřuje se na vzdělávání židovské menšiny. Výzkumná část práce obsahuje analýzu narativních rozhovorů s pamětníky židovského původu, kteří prožili druhou světovou válku. Skrze studium odborné literatury a analýzu kvalitativních dat zachycuje, jakou roli hrálo vzdělávání v době předválečné, válečné a poválečné. Práce poukazuje na to, že vzdělávání mělo pro židovskou menšinu význam vždy a jeho role se měnila v závislosti na sledovaném období. Klíčová slova: židovská menšina, vzdělávání, Československo 1918-1948
|
|
|
Židé a česká společnost v letech 1945-1948
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Následující diplomová práce nastiňuje situaci židovské menšiny v české společnosti v letech 1945-1948. Sleduje politické poměry a společenskou atmosféru v poválečném období a zaměřuje se na specifika židovské minority. Pomocí analýzy rozhovorů s pamětníky šoa popisuje, jak dané období vnímali sami Židé. Soustředí se především na mezilidské vztahy, které panovaly během návratu přeživších zpět do jejich domovů. Chronologicky popisuje situace od osvobození koncentračních táborů, cesty domů, po příjezd, kde se zaměřuje na shledání s bližními, pomoc příbuzných, vztahy s přáteli, chování sousedů a známých a reakce většinové společnosti. Líčí, jakým způsobem se Židé vyrovnávali s návratem do normálního života. Mezilidské vztahy v poválečné době závisely především na osobnostních charakteristikách jednotlivých lidí. Lze ale poukázat na to, že největší oporou pro navrátivší se byli jejich příbuzní a přátelé, kteří jim poskytovali podporu i v situacích, kdy se setkávali s negativními postoji části české společnosti. Klíčová slova: poválečná společnost, židovská menšina, mezilidské vztahy, pamětníci šoa
|
|
|
Celoživotní vzdělávání a jeho vliv na společenský status jedince
Šafirová, Lucie ; Michalová, Lucie (oponent) ; Kopecký, Martin (vedoucí práce)
Následující písemná práce na základě studia dostupné odborné literatury definuje sociální stratifikaci, popisuje její vývoj a jednotlivé pohledy na ni, dále charakterizuje pojem status a jednotlivé činitele, které na něj působí. V další části se pak snaží o exkurz do historického kontextu vzdělávání a detailněji rozebírá vzdělávání jako jeden ze stratifikačních faktorů. Na základě těchto analýz odhaluje určitou existenci souvislostí mezi vzděláváním a společenským statusem jednotlivce, kdy může působit jako nástroj vzestupné sociální mobility a zároveň potvrzuje tezi, že čím větší má vzdělávání vliv na společenské uspořádání, tím větší prostor je mu ve společnosti dáván.
|
host ::
RSS.