Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití systému pro environmentální řízení organizací a audit v České republice
Dobřenská, Michaela ; Čeřenská, Lucie (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Tato práce představuje problematiku udržitelného rozvoje a environmentální politiku a její nástroje, které jsou prostředkem pro zmírnění negativních dopadů ekonomické činnosti na životní prostředí. Detailněji jsou rozebrány dobrovolné přístupy a analyzován systém pro environmentální řízení organizací a auditu EMAS. Úkolem analytické části je rozbor motivů a očekávání organizací z České republiky před registrací k EMAS a jejich následné naplnění po implementaci. Je porovnána situace v České republice a členských státech Evropské unie a zjištěny společné trendy a odlišnosti. Výsledkem práce je návrh opatření pro zvýšení zájmu o registraci EMAS.
Využití systému pro environmentální řízení organizací a audit v České republice
Dobřenská, Michaela ; Čeřenská, Lucie (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Tato práce představuje problematiku udržitelného rozvoje a environmentální politiku a její nástroje, které jsou prostředkem pro zmírnění negativních dopadů ekonomické činnosti na životní prostředí. Detailněji jsou rozebrány dobrovolné přístupy a analyzován systém pro environmentální řízení organizací a auditu EMAS. Úkolem analytické části je rozbor motivů a očekávání organizací z České republiky před registrací k EMAS a jejich následné naplnění po implementaci. Je porovnána situace v České republice a členských státech Evropské unie a zjištěny společné trendy a odlišnosti. Výsledkem práce je návrh opatření pro zvýšení zájmu o registraci EMAS.
Politika soudržnosti EU a její vliv na Pardubický kraj
Čeřenská, Lucie ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Cílem mé diplomové práce Politika soudržnosti EU a její vliv na Pardubický kraj je zjistit, zda se subjekty z Pardubického kraje naučily čerpat prostředky z fondů EU a využívat je ve svůj prospěch na realizaci projektů, které by jinak nejspíš jen ze svých prostředků nemohly uskutečnit. Nejprve se zabývám vývojem této politiky od doby, kdy po druhé světové válce začala spolupráce šesti evropských zemí, která se osvědčila a dále rozvíjela a prohlubovala, až do současného programovacího období 2007 - 2013. Ve druhé kapitole se zaměřuji na Českou republiku, která se poprvé účastnila čerpání prostředků z fondu pro předvstupní pomoc ještě za existence Československa, a následovalo čerpání z dalších předvstupních fondů EU. Od 1. května 2004 se Česká republika stala plnohodnotným členem EU a plně se zapojila do politiky hospodářské a sociální soudržnosti, to s sebou přineslo i nárůst finančních prostředků, které může Česká republika čerpat. Zajímaly mě operační programy, které v ČR probíhaly a probíhají a rozdělení finančních prostředků určených pro Českou republiku. Třetí kapitola se už zabývá Pardubickým krajem, jeho charakteristikou, zaměřuji se na operační programy, které jsou pro tento kraj významné, zajímají mě největší žadatelé a projekty, které jsou realizované. Závěrem mohu říct, že se subjekty z Pardubického kraje naučily využívat prostředků z fondů EU na svůj rozvoj a uskutečňování projektů. Existuje tu určitý prostor na zlepšení čerpání v určitých oblastech v rámci některých operačních programů, jako příklad můžu uvést zlepšení čerpání z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Mezi nejvýznamnější žadatele o podpory z fondů EU patří v Pardubickém kraji sám Pardubický kraj, město Pardubice, Úřad práce v Pardubicích, Univerzita Pardubice, města Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Králíky. Zájem o podporu svých projektů má i řada základních, speciálních a středních škol, různá občanská sdružení a soukromé firmy.
CEFTA - ze střední Evropy na Balkán
Čeřenská, Lucie ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
CEFTA vznikla na začátku devadesátých let mezi čtyřmi státy střední Evropy jako reakce na masový odklon obchodu těchto zemí do zemí západní Evropy. Cílem byla i příprava těchto zemí na volný obchod v rámci Evropské unie. V devadesátých letech se CEFTA rozšiřovala, ale její členské státy se už chystaly na člentsví v Evropské unii. Avšak zájem na účasti v CEFTA projevují po roce 2000 země bývalé Jugoslávie, Albánie a Moldavsko, které si vytkly za cíl členství v Evropské unii. Ačkoli původní členové CEFTA se integrovaly do Evropské unii, tak CEFTA funguje dál a její členskou základnu tvoří balkánské země.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.