|
|
Role of interaction between circadian and immune system in development of obesity and type 2 diabetes mellitus
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Okuliarová, Monika (oponent) ; Vodička, Martin (oponent)
Poruchy v rámci cirkadiánního, metabolického a imunitního systému přispívají ke vzniku metabolických onemocnění, včetně diabetu 2. typu. Cílem této disertační práce bylo prozkoumat vzájemné interakce mezi těmito třemi systémy ve vztahu k rozvoji metabolických poruch. Mnohé fyziologické procesy jsou u savců regulovány cirkadiánním systémem. Na molekulární úrovni jsou cirkadiánní hodiny v jednotlivých buňkách udržovány komplexem vzájemně propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček. Cirkadiánní systém je hierarchicky uspořádán a skládá se z centrálních cirkadiánních hodin sídlících v suprachiasmatických jádrech (SCN) a z periferních oscilátorů, které se nacházejí v různých orgánech a tkáních, včetně pankreatu a složek vrozeného imunitního systému, jako jsou makrofágy a mikroglie. Centrální cirkadiánní hodiny synchronizují periferní oscilátory pomocí mnohočetných drah, včetně těch souvisejících se změnou metabolismu vlivem příjmu potravy, ke kterým jsou některé periferní oscilátory vysoce citlivé. Rozpor mezi synchronizujícími signály pocházejícími z SCN a z příjmu potravy tak může vyvolat desynchronizaci mezi jednotlivými periferními oscilátory. Naše výsledky prokázaly, že režim obráceného a omezeného příjmu potravy (rRF z angl. reverse restricted feeding), kdy bylo jídlo dostupné...
|
|
|
Vliv antidepresiv na placentární homeostázu monoaminů
Horáčková, Hana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Sumová, Alena (oponent) ; Soukup, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Hana Horáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Název disertační práce: Vliv antidepresiv na placentární homeostázu monoaminů Deprese v těhotenství je stále častějším problémem a uvádí se, že až 25 % těhotných žen trpí depresí a přibližně 13 % z nich jsou předepisována antidepresiva. V současné době jsou v těhotenství nejčastěji předepisovanými antidepresivy selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI). Bezpečnost této léčby je však stále sporná, protože u těhotných žen užívajících antidepresiva byly hlášeny nepříznivé účinky na průběh těhotenství a vývoj plodu, jako jsou orgánové malformace, zvýšený výskyt neurologických poruch či preeklampsie. Nicméně v současné době stále chybí znalost zodpovědných mechanismů, které doposud nebyly dostatečně zkoumány. Přestože vliv antidepresiv na dostupnost serotoninu (5-HT), dopaminu (DA) a noradrenalinu (NA) v mozkové tkáni je v literatuře podrobně charakterizován, interakcím antidepresiv s placentárními monoaminovými transportéry nebyla do dnešní doby věnována pozornost. Správná koncentrace monoaminů ve fetoplacentární jednotce je však kritická pro...
|
|
|
Cirkadiánní regulace glymfatického systému a její spojení s rozvojem neurodegenerativních onemocnění
Kuznetsov, Egor ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Kubištová, Aneta (oponent)
Vzhledem k absenci aktivního lymfatického systému mozku a odpovědného uzlinového systému bylo dlouho nejasné, jak jsou eliminovány intersticiální metabolické odpadní produkty, zejména amyloid-β, tau-protein, α-synuklein a další biomarkery spojené s vývojem neurodegenerativních onemocnění. Klíčovou roli v tomto procesu sehrává glymfatický systém, komplexní síť tunelovitých perivaskulárních prostorů (PVSs), které dirigují tok mozkomíšního moku (CSF). Tyto prostory jsou obklopeny astrocyty, zodpovědnými za transport tekutin a odstraňování metabolitů. Studie naznačují, že glymfatický systém podléhá endogenním cirkadiánním hodinám, a existuje zjištěná korelace mezi objemem perivaskulárních prostorů a s tím rychlostí průtoku CSF a spánkem. Mezi faktory ovlivňující funkci glymfatického systému patří pulsace cév, prostorová orientace těla a funkčnost aquaporinu-4 (AQP4). Dysfunkce glymfatického systému hraje klíčovou roli při stárnutí mozku a rozvoji různých neurodegenerativních onemocnění. Cílem práce je shrnout poznatky o regulaci glymfatického systému a jeho vlivu na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Pochopení mechanismů těchto procesů je zásadní pro vývoj nových strategií v oblasti prevence a léčby širokého spektra onemocnění a udržení zdraví mozku. Klíčová slova: Glymfatický systém, cirkadiánní...
|
|
|
Chronotherapy as a new trend in the treatment of hypertension
Pafková, Patrícia ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Hypertenzia stále predstavuje celosvetovo hlavnú príčinu smrti a kardiovaskulárnej morbidity, no jej kontrola ostáva dlhodobo neuspokojivá. Krvný tlak podlieha počas 24 hodín určitej variabilite, kedy sú jeho hodnoty v noci o 10-20 % nižšie ako cez deň. Narušenie prirodzeného cirkadiánneho rytmu TK je spájané so zhoršenou kardiovaskulárnou prognózou. Vzhľadom na nové poznatky, že cirkadiánny rytmus existuje takmer vo všetkých orgánových systémoch, rastie záujem o chronoterapiu ako nový trend v liečbe. Táto bakalárska práca poukazuje na dôležitosť rešpektovania cirkadiánnych rytmov a zahŕňa aktuálne poznatky o chronoterapii hypertenzie, spolu s analýzou jej benefitov pri liečbe vysokého krvného tlaku. Kľúčové slová: hypertenzia, cirkadiánny rytmus, antihypertenzíva, chronoterapia, krvný tlak
|
|
|
Úloha glukokortikoidů při synchronizaci fetálních suprachiasmatických jader
Janáčová, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Lužná, Vendula (oponent)
Vývoj a synchronizace fetálních suprachiasmatických jader (SCN) jsou řízeny mateřskými podměty, mimo jiné hormony procházející v cirkadiánním rytmu placentou. Nedávná studie poukázala na působení glukokortikoidů (GC) na fetální SCN in vitro a in vivo, přičemž po aplikaci syntetického GC dexametazonu (DEX) in vivo byla zaznamenána regulace genové exprese c-Fos (Čečmanová et al., 2019). S využitím organotypických explantátů SCN ze 17. embryonálního dne (E17) transgenního myšího modelu mPer2Luc bylo navázáno na prvotní studii s cílem bližšího objasnění působení GC při aplikaci in vitro. Záznamem PER2-bioluminiscence E17 SCN explantátů v reálném čase bylo potvrzeno, že DEX zvyšuje amplitudu E17 SCN explantátů a aplikace DEX v CT 15-18 vede k fázovému předběhnutí rytmu. Specificita působení DEX byla potvrzena aplikací antagonisty glukokortikoidových receptorů, mifepristonu. Inhibice signálních drah protein kináz A a C, vedoucích k regulaci genové exprese c-Fos, neměla na působení DEX in vitro u E17 SCN explantátů žádný vliv. Zaznamenán nebyl ani vliv DEX na dynamiku degradace hodinového proteinu PER2. Pomocí nově zavedené metody izolace RNA následované RT-qPCR byla u E17 SCN explantátů po 1h od aplikace DEX detekována zvýšená hladina c-Fos v porovnání s kontrolní skupinou VEH, zatímco při aplikaci DEX v...
|
|
|
Časná ontogeneze buněčných cirkadiánních hodin
Knapová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vývoj a funkci cirkadiánního systému, který reguluje biologické procesy v organismu podle cyklu 24 hodin. V úvodu je představen cirkadiánní systém a jeho klíčové složky, včetně suprachiasmatických jader hypotalamu a periferních oscilátorů. Je zde i zmíněn molekulární chod cirkadiánních hodin, který je ovlivněn dvěma smyčkami. Hlavním tématem je ontogeneze cirkadiánních hodin, ke které dochází autonomně během buněčné diferenciace embryonálních kmenových buněk. Tento proces je ovlivněn různými faktory, jako jsou ultradiánní rytmy segmentačních hodin a vliv mateřských faktorů. Ne všechny signály jsou však pro vývoj těchto hodin, a hlavně jejich rytmů, zásadní, jak odhalily metody in vitro. Dále je v práci diskutováno, jak se chování embryonálních kmenových buněk liší od buněk diferenciovaných z nich, a proč jsou v těchto buňkách cirkadiánní hodiny nefunkční. Práce přináší hlubší porozumění ontogeneze cirkadiánního systému, jeho rytmů a jeho regulačních mechanismů - tedy toho kdy, kde a za jakých okolností se hodiny začínají vytvářet a "tikat".
|
|
|
Role melatoninu ve střevě savců a jeho interakce se střevním mikrobiomem
Přiklopilová, Barbora ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mašín, Jiří (oponent)
Melatonin je hormon, který u savců plní především roli v regulaci cirkadiánních rytmů. Nezávisle na epifýze je syntetizován i ve střevech, kde může interagovat se střevním mikrobiomem a podílet se tak na velkém množství různorodých funkcí. Cílem práce je popsat roli melatoninu a shrnout jeho funkce u jednotlivých organismů, přičemž je následně zaměřená na popis především u savců. Práce se zaměřuje na vysvětlení prokázaných účinků melatoninu v savčím střevě, jeho možných interakcí se střevním mikrobiomem a celkový vliv na homeostázu střevního prostředí.
|
|
|
Vliv mateřské péče na vývoj cirkadiánních hodin během ontogeneze
Straková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na důležitost mateřské péče v raném stádiu ontogeneze na vývoj cirkadiánních rytmů a dalšího fyziologického vývoje. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je nejsilněji synchronizován vnějším prostředím vlivem cyklu světla a tmy. Avšak během ontogeneze, kdy se nejprve vyvíjí centrální a periferní oscilátory jsou pro potomka hlavními synchronisátory mateřské signály. Integrace mezi matkou a potomkem je tedy základní pro správnou synchronizaci vyvíjejících se cirkadiánních hodin potomka a matka skrz své chování může negativně, či pozitivně ovlivnit jejich nastavení. Pozornost je tedy věnována kojení, jako v dnešní době upozaďovaný faktor mateřství, který má silný vliv. Složení mateřského mléka má prokázané benefiční účinky vůči umělé stravě a kojení přináší výhody pro zdraví a cirkadiánní rytmus matek i jejich potomků. Předčasně narozené děti jsou vystaveny umělým podmínkám a odstaveny od mateřské péče podobně jako potomci v pokusech s křížovou výchovou. Pozorování těchto vlivů na vývoj jejich cirkadiánního rytmu opět pouze potvrzuje důležitost mateřské péče. Klíčová slova: mateřská péče, cirkadiální rytmy, ontogeneze, kojení
|
|
| |
|
|
The role of orexins in food intake and chosen pathological phenomena
Zelená, Anna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Orexiny jsou neuropeptidy, které jsou produkovány v laterálním hypothalamu v mozku, a též v periferních orgánech těla. Tyto neuropeptidy jsou důležité pro regulaci bdělosti a energetické rovnováhy. Účastní se také vnímání odměny a zajišťují homeostázu vody v těle. Orexiny se váží na orexinové receptory, jejichž exprese se v jednotlivých tkáních liší. Navázání orexinů na jejich receptory spouští další signalizační kaskády, například kaskády Ca2+ , diacylglycerolu and protein kinázy C. Nízká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu vede k inaktivaci orexiny-exprimujících neuronů, vedoucí následně k omezení výdeje energie tak, aby byla zachována pro základní životní funkce. Naopak vysoká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu aktivuje výdej energie. Příjem potravy ovlivňují spolu s orexiny také glukoza, sirtuin 1, forkhead box transcription factor 2 a leptin. Cílem této literární rešerše je hledání souvislostí mezi působením orexinů v regulaci příjmu potravy a rozvojem některých patologických jevů, např. hypertenze, obezity a anorexie. Klíčová slova orexin, obezita, anorexia nervosa, glukóza, inzulin, stres
|
host ::
RSS.