|
|
Vícejazyčnost v jazykové krajině města Písku
Váňa, Ondřej ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Práce mapuje vícejazyčnou jazykovou situaci ve veřejném prostoru města Písku na základě etnografické analýzy jazykové krajiny inspirované myšlenkami Jana Blommaerta. Hlavními metodami je terénní sběr dat, spolu s doplňující rešerší online zdrojů, a zúčastněné pozorování, při němž zaujímám roli zákazníka nebo "zvědavého" kolemjdoucího. Sběr dat probíhal v letech 2021-2022. Na základě svých pozorování popisuji rozvrstvenost jazykové situace podle umístění a funkce jednotlivých jazyků, provádím bližší analýzu vybraných znaků v jazykové krajině, s přihlédnutím k otázce identity jejich autorů a adresátů, a nabízím vhled do života jednotlivých jazykových komunit a do způsobů, jakými se v jazykové krajině prezentují nebo jsou prezentovány. V relativně nevelkém jihočeském městě tak odkrývám překvapivě rozmanitou a komplexní situaci.
|
|
|
The impact of English on language policy and planning in Sweden
Šišovská, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Tato sociolingvistická studie se věnuje analýze vlivu angličtiny na jazykovou politiku a jazykové plánovaní ve Švédsku. Teoretickým východiskem práce je teorie jazykového managementu. První část se se zaměřuje na analýzu diskurzu o vztahu švédštiny a ostatních jazyků v zemi a zaměřuje se hlavně na problematiku ohrožení švédského jazyka angličtinou a s tím související ztrátu domén. Zaobírá se taktéž nedávno přijatým jazykovým zákonem, který vznikl jako reakce na tento vývoj a oficiálně potvrdil švédštinu jako hlavní jazyk v zemi, který má být použitelný ve všech doménách. Problematika ztráty domén a možného vzniku diglosie je následně konkrétně prezentována na doménách vyššího vzdělání a vědy v druhé části práce. Principy hlásané jým zákonem jsou tu konfrontované se zvýšenou potřebou používaní angličtiny. Jako možné řešení je navrhnuté paralelní užívání obou jazyků. Pro celkové zhodnocení situace jsou cenným zdrojem informací dva rozhovory s členy Švédské jazykové rady, instituce zodpovědné za dohlížení na dodržování jazykového zákona a celkovou jazykovou situaci v zemi. Klíčová slova: švédština, jazyková politika a plánovaní, jazykový management, ztráta domén, paralelní používání jazyků
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Jazyk obyvatel Jablunkovska na Těšínsku
Lombino, Roberto ; Sloboda, Marián (vedoucí práce) ; Kubeček, Filip (oponent)
Cílem práce je analýza jazyka čtyř obyvatel obce Písek a jedné obyvatelky obce Návsí v české části Těšínska a zmapování jeho stavu u tří generací. Úvodní část je věnována těšínskému nářečí. Stručně je vyložena historie Těšínska v kontextu jazykového vývoje oblasti, dále je představena historie výzkumu těšínského nářečí. Později jsou vyjmenovány znaky těšínského nářečí, nejdůležitější rozdíly vůči spisovné polštině i češtině. Analýza se věnuje promluvám obyvatel obcí Písek a Návsí nahraným autorem s rozborem mj. z hlediska jazykové variace mezi zástupci nejstarší, střední a mladší generace jedné rodiny. Jazyk mluvčích je porovnán jednak se znaky nářečí vymezenými v úvodní části, jednak mezi sebou z hlediska jazykového systému a slovní zásoby, vlivů různých variet češtiny, polštiny a příp. dalších jazyků. Rozbor je následně doložen přepisem krátkých ukázek z promluv obyvatel. Na závěr je stručně popsán vztah respondentů k nářečí, spisovné češtině a polštině.
|
|
|
Běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1980
Smalianchuk, Volha ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tematikou běloruského národního hnutí v pozdní sovětské době. Po konci doby stalinského teroru, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětském Bělorusku se znovuzrozuje občanská činnost. Povstávající národní hnutí rozvíjí nedovršený proces formování běloruského národa doby bělorusizace dvacátých let 20. století. Předmětem výzkumu diplomové práce je běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1985. Obsahová analýza samizdatových periodik umožňuje charakterizovat a porozumět dobovému myšlení, jelikož sovětský samizdat vytvářel v té době jediné svobodné od cenzury a ideologie mediální prostředí. Práce také obsahuje rozbor obsahu běloruské národní myšlenky a jejího vývoje od začátku; charakteristiku politického, ekonomického a sociálního kontextu sovětské doby; analýzu nonkonformismu a demokratické činnosti v letech 1970-1985.
|
|
|
The impact of English on language policy and planning in Sweden
Šišovská, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Tato sociolingvistická studie se věnuje analýze vlivu angličtiny na jazykovou politiku a jazykové plánovaní ve Švédsku. Teoretickým východiskem práce je teorie jazykového managementu. První část se se zaměřuje na analýzu diskurzu o vztahu švédštiny a ostatních jazyků v zemi a zaměřuje se hlavně na problematiku ohrožení švédského jazyka angličtinou a s tím související ztrátu domén. Zaobírá se taktéž nedávno přijatým jazykovým zákonem, který vznikl jako reakce na tento vývoj a oficiálně potvrdil švédštinu jako hlavní jazyk v zemi, který má být použitelný ve všech doménách. Problematika ztráty domén a možného vzniku diglosie je následně konkrétně prezentována na doménách vyššího vzdělání a vědy v druhé části práce. Principy hlásané jým zákonem jsou tu konfrontované se zvýšenou potřebou používaní angličtiny. Jako možné řešení je navrhnuté paralelní užívání obou jazyků. Pro celkové zhodnocení situace jsou cenným zdrojem informací dva rozhovory s členy Švédské jazykové rady, instituce zodpovědné za dohlížení na dodržování jazykového zákona a celkovou jazykovou situaci v zemi. Klíčová slova: švédština, jazyková politika a plánovaní, jazykový management, ztráta domén, paralelní používání jazyků
|
|
|
Heritage Language Preservation and its Impact on Integration: The Case of the Vietnamese in the Czech Republic.
Chudoba, Barbara ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent) ; Abondolo, David (oponent)
Zachování dědictví jazyka nebo naopak, změny v jazyku (ztráta nebo snížení znalosti jazyka) mohou přímo ovlivnit integraci menšinové etnické skupiny do hostitelské společnosti. Mnohé teorie a studie prokázaly, že studenti z etnické skupiny, kteří jsou povzbuzováni k tomu, aby ctili svou etnickou příslušnost a praktikovali jazyk svého dědictví, mají lepší vztahy s rodiči a vrstevníky, jsou celkově víc akademicky i kognitivně pokročilí, mají menší sklony k páchání trestných činů a více využívají nabízející se ekonomické příležitosti. Stručně řečeno, tito jedinci by se měli s větší pravděpodobností úspěšné integrovat do společnosti hostitelské země. Proto jsem se při pohledu na vietnamské komunity v České republice pokusila vyhodnotit postavení vietnamského jazyka jako jazyka dědictví této etnické komunity s pomocí kvalitativního výzkumu, abych lépe pochopila současnou sociolingvistickou krajinu. Ve své práci jsem nakonec dospěla ke zjištění, že zachovávání jazykového dědictví může působit jako překážka integrace první generace, pokud je jazyk dědictví uchováván na úkor učení se jazyku hostitelské země. V pozdějších generacích se však objevuje jazykový posun, který v delší perspektivě může ve skutečnosti integraci brzdit. Klíčová slova Jazykové dědictví, Jazykový posun, integrace, Vietnamci,...
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Ethnolinguistic vitality of the Bashkort language
Zaripova, Lilia ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Název bakalářské práce: Etnolingvistická vitalita Baškirského jazyka Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problémy, které zažívá baškirština v dnešním Baškortostánu a hodnotí etnolingvistickou vitalitu baškirského jazyka. Vitalita baškirštiny je považována za nízkou a je aktuální najít problematická místa a navrhnout řešení oživení a zachování jazyka. Pro výzkum byla použita Teorie Jazykové Vitality, která byla formulována Gilesem, Bourhisem a Taylorem v roce 1977. Pro průzkum subjektivní etnolingvistické vitality byl použit dotazník subjektivní vitality vytvořený Bourhisem, Gilesem a Rosenthalem v 1981. Průzkum byl proveden mezi 63 baškirskými respondenty v republice Baškortostan v únoru 2012. Výsledky ukazují že přestože Baškirové oceňují vitalitu baškirštiny méně než vitalitu ruštiny, baškirové jsou hrdi na svou historii a kulturu a oceňují tyto aspekty více než u Ruské skupiny. To znamená, že potenciál pro revitalizaci existuje a hodně bude záležet na ochotě Baškirů zachránit rodný jazyk. Klíčová slova: Teorie jazykové vitality, subjektivní vitalita, objektivní vitalita, titulní národ
|
|
|
Bilingual communication in family
Holečková, Anna ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Práca sa zameriava na výskum dvojjazyčnej česko-slovenskej komunikácie v rámci jednej dvojgeneračnej rodiny. Pomocou metódy rekonštrukcie sociálnych sieti a jazykových biografií vysvetľuje motiváciu voľby jazyka jednotlivých členov rodiny. Na transkriptoch zvukových nahrávok rozhovorov rodiny sleduje moment striedania jazykového kódu a dvojjazykovú komunikáciu prebiehajúcu v rodine. Ukazuje, do akej miery sa rodina asimilovala s novým prostredím, a aký to má vplyv na jazykovú situáciu v rodine
|
host ::
RSS.