|
|
Laboratorní úloha – Kvantová distribuce klíčů založená na polarizaci
Poláková, Sylva ; Münster, Petr (oponent) ; Klíčník, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na detailní rozbor problematiky kvantové distribuce klíčů (QKD) se zaměřením na jednosměrné prepare-and-measure protokoly s diskrétní proměnnou (DV-QKD) a polarizačním kódováním. Práce se člení na část teoretickou a praktickou. V úvodní teoretické části práce je poskytnut komplexní přehled o polarizaci jako zásadním fyzikálním jevu, který je nezbytný pro pochopení fungování QKD protokolů. Jsou rozebrány různé aspekty polarizace, včetně Jonesových vektorů, Stokesových parametrů a Poincarého koule. Další část se věnuje základům kvantové mechaniky s důrazem na qubit a reprezentaci kvantových stavů. Dále práce přechází k samotné kvantové distribuci klíčů, kde jsou vysvětleny základní principy QKD, a rovněž jsou zde analyzovány nejvýznamnější protokoly. Práce obsahuje i rešerši aktuálně platných standardů. V praktické části je navržena laboratorní úloha, která má za cíl demonstrovat význam polarizace v kontextu QKD protokolů.
|
|
|
Proměny imaginace-portrétu města vlivem digitálních technologií v kontextu analogových médií
Poláková, Sylva ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Dolanová, Lenka (oponent)
Vztah města a filmu byl od samotného vynálezu kinematografu nazírán skrze jakousi charakterovou vzájemnost, jejímž hlavním jmenovatelem byl pohyb. Nové médium bylo vnímáno jako nejlépe uzpůsobená umělecká forma k zaznamenání a reprodukování atmosféry, která symbolizovala moderní velkoměsto na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Analogie "pokrevní" příbuznosti dvou fenoménu moderny, rozvoje velkoměst a vynálezu kinematografu, podnítila vznik filmů a esejů, jež se zabývaly nebo vycházely z vnějších estetických podobností a hodnot města a pohyblivých obrazů, a které absorbovaly utopistické nadšení moderní společnosti. Vertovův film MUŽ S KINOAPARÁTEM a Ruttmannův BERLIN, SYMFONIE VELKOMĚSTA1 se dočkaly následování nebo citací v mnoha národních kinematografiích2. Mezi těmi, kdo propadli svádění moderního velkoměsta, byli na jedné straně futurističtí architekti, kteří toužili po totální proměně urbanistických plánů a výstavbě nových modernímu tempu a prostoru lépe vyhovujících sídlišť a kinematografie byla pro ně způsobem, jak prezentovat svoje ideje s komerčním apelem v průmyslových filmech3. Na straně druhé to byli solitéři, kteří nebažili zasahovat do vývoje měst, ale využívali jejich anonymity, která jim skýtala nový druh svobody a poznání - zrodila se postava flâneura, městského člověka,...
|
|
|
Konvergence filmu a architektury. Případ Prahy
Poláková, Sylva ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent)
Tato disertační práce je věnována mapování prozatím neukotvené praxe konvergence filmu a architektury ve veřejném městském prostoru a to na pozadí myšlenky relokace pohyblivého obrazu. Vzhledem k tomu, že se jedná o interdisciplinární praxi, na jejíchž podobách a fungování se podílí řada dynamik, je výchozí filmová perspektiva doplněna o související témata z oblasti architektury, veřejného městského prostoru, uměleckého provozu i užitého umění včetně reklamní praxe. Široký záběr předmětu této práce je usměrněn úzce lokalizovaným výzkumem zaměřeným na pražskou situaci od devadesátých let dvacátého století až do roku 2010. Kapitoly věnované diskursivnímu poli tvoří společně s případovou studií vrstevnatou zprávu o stavu této specifické mediální praxe, jejíž projevy podléhají rychlému poločasu rozpadu, jenž značně limituje možnosti archivace. Struktura případové studie se odvíjí od vlastního klasifikačního rámce a přibližuje se "katalogovému" formátu, v němž byla určující série otázek kdo, kde, kdy a jak se na dané filmově-architektonické konvergenci podílel. Ačkoli byl sledován určitý časový výsek, nezůstal oproštěn od vazby k předchozím praxím, historickým situacím i konkrétním osobnostem, jejichž odkaz rezonuje také v soudobých projevech filmově-architektonických konvergencí. Archivačně-dokumentační rovinu...
|
|
|
Proměny imaginace-portrétu města vlivem digitálních technologií v kontextu analogových médií
Poláková, Sylva ; Dolanová, Lenka (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Vztah města a filmu byl od samotného vynálezu kinematografu nazírán skrze jakousi charakterovou vzájemnost, jejímž hlavním jmenovatelem byl pohyb. Nové médium bylo vnímáno jako nejlépe uzpůsobená umělecká forma k zaznamenání a reprodukování atmosféry, která symbolizovala moderní velkoměsto na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Analogie "pokrevní" příbuznosti dvou fenoménu moderny, rozvoje velkoměst a vynálezu kinematografu, podnítila vznik filmů a esejů, jež se zabývaly nebo vycházely z vnějších estetických podobností a hodnot města a pohyblivých obrazů, a které absorbovaly utopistické nadšení moderní společnosti. Vertovův film MUŽ S KINOAPARÁTEM a Ruttmannův BERLIN, SYMFONIE VELKOMĚSTA1 se dočkaly následování nebo citací v mnoha národních kinematografiích2. Mezi těmi, kdo propadli svádění moderního velkoměsta, byli na jedné straně futurističtí architekti, kteří toužili po totální proměně urbanistických plánů a výstavbě nových modernímu tempu a prostoru lépe vyhovujících sídlišť a kinematografie byla pro ně způsobem, jak prezentovat svoje ideje s komerčním apelem v průmyslových filmech3. Na straně druhé to byli solitéři, kteří nebažili zasahovat do vývoje měst, ale využívali jejich anonymity, která jim skýtala nový druh svobody a poznání - zrodila se postava flâneura, městského člověka,...
|
host ::
RSS.