|
|
Eliška Zhořelecká Vnučka Karla IV. a sňatková politika Lucemburků
Bolerazká, Zuzana ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent) ; Soukupová, Věra (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem sňatkové politiky v 15. století na příkladu poslední lucemburské princezny - Elišky Zhořelecké. V úvodu se autorka snaží celou problematiku metodologicky podchytit, především pak kriticky zhodnotit dosavadní obecné použití termínu sňatková politika a odlišit ho od politiky dynastické (resp. rodinné). To je následně východiskem pro definici pojmu, který je dále zkoumán jako jeden z nástrojů moci, jenž politicky využívá možnosti vzniku nového, uměle vybudovaného a prakticky nezrušitelného příbuzenského pouta. Manželství bylo vždy jakýmsi příslibem společné budoucnosti, a to nejen v romantickém, ale i v ryze praktickém smyslu. Nešlo jen o svazek muže a ženy, jak jej často vnímáme dnes, jednalo se v podstatě o svazek celých rodin. Ačkoli manželství mohla být uzavírána z nějakých objektivních důvodů, vždy je třeba vycházet z toho, že nebyla jen nějakým okamžitým řešením. Pro pochopení středověké společnosti a politické situace je proto nezbytné věnovat při výzkumu manželství pozornost jeho důsledkům. Sňatková politika rodu skutečně nekončila svatebním obřadem. Tato studie proto shrnuje na základě analýzy dostupných pramenů životní osudy poslední princezny lucemburského rodu, její význam v tomto procesu a to, jak zásadní byly kontakty žen s příbuznými. Vzhledem k...
|
|
|
Řízení rizik projektu dostavby jaderné elektrárny
Nejedlý, Martin ; Poláček, Alexandr (oponent) ; Doskočil, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na řízení rizik vybraného projektu dostavby jaderné elektrárny. V první části práce jsou vytyčena teoretická východiska. Ve druhé části jsou definovány cíle, kterých má být dosaženo. Třetí část práce se zabývá metodami, které jsou využity ve čtvrté části práce k analýze podniku, jeho okolí a analýze rizik posuzovaného projektu. Součástí této kapitoly je identifikace a vyhodnocení rizik pomocí metody RIPRAN. V poslední části práce jsou navržena opatření vedoucí ke snížení pravděpodobnosti vzniku nebo dopadu rizik na projekt.
|
|
|
Studie procesního řízení zakázky ve službách
Nejedlý, Martin ; Mgr. Igor. Chvála (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma „Studie procesního řízení zakázky ve službách“ se zaměřuje na průběh zakázky podnikem a jeho procesní řízení. Práce obsahuje tři hlavní kapitoly. V první kapitole jsou teoretická východiska problematiky. Druhá kapitola se zabývá analýzou současného stavu podnikání s ohledem na zakázku. Třetí kapitolu tvoří návrh průběhu zakázky a podmínky realizace daného návrhu. Návrh by měl přispět k efektivnějšímu řízení zakázek v organizaci.
|
|
|
Veršované kroniky jihoněmeckého kulturního okruhu a jejich výpovědní hodnota v historiografii a sebereflexi středověké společnosti
Zvířecí, Anna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Velička, Tomáš (oponent) ; Nejedlý, Martin (oponent)
V rámci disertační práce "Veršované kroniky jihoněmeckého kulturního okruhu a jejich výpovědní hodnota v historiografii a sebereflexi středověké společnosti" jsou analyzovány následující středohornoněmecké veršované kroniky: Německá císařská kronika, Světová kronika a Kniha o knížatech Janse Enikela a Veršovaná kronika Otakara Štýrského. Chronologicky na sebe doba vzniku jednotlivých pramenů navazuje, místa jejich sepsání (Bavorsko, Rakousy, Štýrsko) představují ohniska středohornoněmecké kronikářské tvorby a kronikáři reprezentují rozličné sociální vrstvy. Německá císařská kronika vznikla v polovině 12. století v církevním prostředí bavorského Řezna, dílo vídeňského kronikáře z vyšší městské vrstvy Janse Enikela na konci 13. století a Veršovaná kronika Otakara Štýrského pochází z přelomu 13. a 14. století z prostředí šlechtického. Na základě výpovědní hodnoty těchto kronik jsou posléze stanoveny všeobecné teze k obrazu středověké společnosti v jejich verších. Jednotlivé kapitoly představují dílčí kroky, které vedly k takto široce stanovenému cíli. Nejprve byly stanoveny metodické postupy a relevantní odborná literatura nejenom k otázce samotných pramenů, ale i k politickým i společenským dějinám období, které je popisováno. Stranou nemohla zůstat ani jazyková otázka. Následující kapitoly jsou...
|
|
|
Využití historie v mocenských bojích pozdního středověku
Jauernig, Jakub ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Drška, Václav (oponent)
3 Abstrakt Tato práce se věnuje využití narativů o počátcích knížecí moci pozdně středově- kými panovníky, aby ospravedlnili legitimitu své vlády. Její hlavní cíl spočívá v odhalení propojenosti rozšířených narativních pramenů jako kroniky a romány na jedné straně s dosud stále málo probádanými prameny jako například erbovníky, heraldická miscelanea či genealogické svitky na straně druhé. Druhý zmiňovaný typ pramenů začíná v poslední době lákat více medievistů, ale práce s ním je vcelku obtížná, a to hned z několika důvodů. Málo víme o praktickém využití materiálů, jako jsou právě genealogické svitky, které mo- hou dosahovat více než pěti metrů. Dalším důvodem je také fakt, že tento typ pramenů v sobě snoubí několik aspektů. Kombinuje v sobě textovou, obrazovou a diagramovou část, které tvoří jeden integrální celek, který nelze rozkouskovat a zkoumat odděleně. Tento druh pramenů byl plně nabitý historickým, prorockým a symbolickým obsahem a měl zřejmě sloužit nejen k reprezentativním, ale i propagačním účelům panovníků. V této práci mapuji využívání historických narativů na postavě Bruta z Tróje, eponymického za- kladatele ostrovního království Británie v pozdně středověké Anglii a Walesu. Práce se zaměřuje na historiografické prameny, které uvádějí postavu Bruta z Tróje, především Dějiny britských králů od...
|
|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Český utrakvistický humanismus v literárním díle Mikuláše Konáče z Hodiškova
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
V literárněhistorických pracích o české literatuře 16. století se často mluví o protikladu mezi latinským (šlechtickým, katolickým) a národním (měšťanským, utrakvistickým) humanismem. Představitelé těchto směrů jsou sdružováni do skupin, které jsou prezentovány jako protikladné, nezávislé a uzavřené, a při literárním hodnocení se nejednou z mimoliterárních důvodů (náboženských, sociálních, jazykových) dává přednost humanismu národnímu. V první části této práce naznačíme, že tento protiklad neplatí úplně: jednak proto, že existují četné případy, které nelze do tohoto schématu snadno zařadit, a jednak proto, že český národní humanismus je zcela závislý na latinských vzorech (antických, středověkých, renesančních). V druhé části práce se soustředíme na tvorbu Mikuláše Konáče z Hodiškova, považovaného za typického představitele národního humanismu. Rozbor jeho literárních a tiskařských prací nám odkryje několik aspektů, které se vymykají tradovanému obrazu národního humanismu. Ve svých literárních dílech (převážně překladových) Konáč nečerpá z národní (husitské) tradice, nýbrž z evropské mezinárodní latinské vzdělanosti. Co se týká náboženského přesvědčení, jeví se jako konzervativní utrakvista, ale jeho postoj se časem mění: od celkové tolerantnosti a sympatií k Jednotě bratrské přechází k razantním útokům na...
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
|
Lucemburkové a české země ve francouzských kronikách 14. století
Lošťáková, Kateřina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Čtrnácté století je pro české dějiny dobou, kdy výrazně nabývají na intenzitě a významu styky se západoevropskými zeměmi, zvláště pak s francouzským královstvím. Toto směřování můžeme v menší míře pozorovat již v předchozím období, kdy se za vlády posledních Přemyslovců viditelně pozvedla prestiž českého krále a jeho království. Bezprostředním podnětem takto výrazného sbližování obou odlišných oblastí se však stal až nástup lucemburské dynastie na český trůn. Díky Janu Lucemburskému tak tradičně těsné styky lucemburských hrabat s francouzskými králi přenesly i do českých zeIIÚ. Jan Lucemburský byl také jediným z lucemburských králů, jehož k francouzským suverénům přes drobné výhrady pojil opravdu blízký vztah, který se v případě Filipa VI. snad dá označit i za blízké přátelství. K tomuto postoji Jana předurčovala jak profrancouzská orientace jeho rodiny, tak i dlouhá výchova na pařížském dvoře. On sám později přispěl k posílení vzájemných vazeb svou dynastickou sňatkovou politikou a především trvalým spojenectvím s francouzským králem. Toto spojenectví se stalo jakýmsi pevným bodem jeho velkorysé evropské politiky a také v důsledku jeho tragického vyústění v bitvě u Kresčaku získal král Jan trvalé místo v povědomí široké veřejnosti nejen v Čechách a ve Francii. Vztah Janova syna Karla k francouzskému králi...
|
host ::
RSS.