|
|
Vliv druhu a dávky rozptýlené výztuže na vybrané vlastnosti betonu.
Láníková, Lucie ; Schmid, Pavel (oponent) ; Láník, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum vlivu množství a typu rozptýlené výztuže v referenčním betonu na fyzikálně mechanické parametry výsledného kompozitu. Mezi zkoumané vlastnosti kompozitu patří pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu a v příčném tahu, statický modul pružnosti v tlaku, dynamický modul pružnosti určený pomocí NDT zkoušek. Referenční betonová směs je certifikovaná jako konstrukční beton dané třídy, která se běžně používá na stavbách.
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
|
|
Molecular basis of clonal heterogeneity of hematological diseases
Babošová, Oľga ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Alberich Jorda, Meritxell (oponent) ; Horváthová, Monika (oponent)
Nádorová heterogenita bola rozoznávaná už desiatky rokov. Predmetom tejto práce sú molekulárne mechanizmy ovplyvňujúce klonálnu heterogenitu hematologických ochorení, konkrétne myeloproliferatívnych neoplázií (MPN) a lymfómov z plášťových buniek so zameraním sa na niekoľko zdedených genetických faktorov, zápal, obranné mechanizmy poškodenia DNA (DDR) v procese leukemickej transformácie a liečebné stratégie. V prvom rade sa venujem štúdiu dedičných mutácií v géne JAK2, ako tieto mutácie ovplyvňujú iniciáciu a progresiu MPN ochorení a ako môžu prispievať k ďalším genómovým zmenám v mutovanom klone. V štúdii, ktorú vykonalo naše spolupracujúce laboratórium v Utahu v USA1 , analyzovali mutačné rozpätie 31 pacientov s JAK2 V617F-pozitívnym polycytémia vera ochorením. Identifikovali dve nové dedičné mutácie v géne JAK2, JAK2 T108A a JAK2 L393V. Ďalšia štúdia2 , ktorú vykonalo naše spolupracujúce laboratórium v Olomouci, charakterizovala dve zdedené mutácie JAK2, E846D a R1063H, v prípade dedičnej erytrocytózy sprevádzanej megakaryocytárnou atypiou. Mutácia JAK2 R1063H bola spočiatku opísaná u 3 z 93 pacientov polycytémie vera, ktoré boli JAK2 V617F-pozitívne.3 Naším cieľom bolo identifikovať úlohu vybraných zdedených mutácií v géne JAK2 pri iniciácii a progresii MPN ochorení. Ukazujeme, že mutácie JAK2...
|
|
|
Molekulární podstata autosomálně dominantní polycytémie
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Kapráľová, Katarína (oponent)
Červené krvinky, erytrocyty, vznikají v kostní dřeni procesem zvaným erytropoéza. Tento proces je positivně regulován hormonem erytropoetinem (EPO), který na erytropoézu působí jako stimulační faktor. EPO je produkován v ledvinách v závislosti na množství kyslíku v organismu a do kostní dřeně je transportován krevním řečištěm. V případě že dojde k chronické nadprodukci červených krvinek, vzniká onemocnění polycytémie. Toto onemocnění se diagnostikuje například stanovením hematokritu či stanovením koncentrace hemoglobinu v krvi. Hladina krevního EPO může, nebo nemusí být zvýšená. Pacienti mohou být bez vnějších příznaků, nebo se u nich mohou projevit v závislosti na míře projevu onemocnění tyto příznaky: vysoký krevní tlak, bolest hlavy, závratě, otoky a epistaxe. Nejpoužívanější metodou léčby je v současnosti flebotomie. Cílem této diplomové práce je objasnit roli nově popsané mutace vyskytující se u rodiny pacientů trpících polycytémií a majících zvýšené množství EPO v krvi. Jedná se o substituční mutaci -136 G > A v 5' UTR oblasti genu kódujícího EPO. V rámci diplomové práce byly připraveny pomocí CRISPR/Cas9 technologie editované linie EPO produkujících buněk nesoucích tuto mutaci. Experimenty nejen na nich provedené předběžně potvrdily, že tato mutace může vést ke zvýšené produkci EPO....
|
|
|
Role HIF-2alfa v erytropoéze
Vilímková, Veronika ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Základní funkcí erytrocytů je transport kyslíku z plic do tkání těla. Kvůli této důležité roli musí být množství erytrocytů přísně regulováno. Počet erytrocytů zvyšuje především glykoproteinový hormon erytropoetin, jehož expresi řídí HIF (hypoxií indukovaný faktor). Transkripční faktor HIF se skládá ze dvou podjednotek, HIFα a HIFβ. Za normoxických podmínek je alfa podjednotka HIF hydroxylována proteinem PHD. Tato hydroxylace zajišťuje rozpoznávací motiv pro VHL protein, který je součástí E3 ubikvitin ligázového komplexu a směřuje hydroxylovaný HIF k proteazomální degradaci. V případě hypoxie je však tato degradace inhibována. Alfa podjednotka se translokuje do jádra, kde váže beta podjednotku a reguluje genovou expresi. HIF signální dráha ovlivňuje široké spektrum buněčných funkcí - metabolismus, angiogenezi, apoptózu a mnoho dalších. Tato diplomová práce se však zaměřuje na HIF2α a jeho roli v erytropoéze. V této práci jsme použili CRISPR/Cas9 technologii a vytvořili HEL (human erythroleukemia) buněčnou linii s knock- outem genu pro HIF2α (EPAS). K objasnění role HIF2α jsme dále využili specifický HIF2α inhibitor k zablokování jeho funkce u HEL buněčné linie. Pro srovnání jsme navíc tento inhibitor otestovali i na myších erytroidních progenitorech. Naše výsledky naznačují významnou roli HIF2α v...
|
|
|
Somatické mutace řídící časný vývoj buněk původu karcinomu močového měchýře
Brázdilová, Ludmila ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Láníková, Lucie (oponent)
Normální zdravá buňka má mnoho možností, jak se může změnit v buňku nádorovou, z které podle hypotézy "buňky původu" vzniká celý nádor. Somatické mutace postupně narušují regulaci mnoha buněčných dějů, které následně nasměrují buňku na dráhu nádorové transformace. Do dnešního dne bylo na základě genomických i cílených analýz popsáno mnoho mutací, které příčinně způsobují nádorový fenotyp, a které proto nazýváme řídící mutace. Nejen z důvodu výběru vhodné terapie, ale i predikce vývoje onemocnění, je velmi důležité, které řídící mutace se akumulují v konkrétním nádoru, respektive v buňce jeho původu. Práce se soustřeďuje na řídící mutace buněk původu karcinomu močového měchýře, který je nádorem s vysokou mutační zátěží. Karcinomy močového měchýře jsou navíc velmi heterogenní skupinou nádorů, které mají fenotypové paralely u mnoha jiných karcinomů, například rakoviny prsu. Zde uvedené mutace se dnes využívají jako možné diagnostické a prognostické markery, ovšem nikoli v klinické praxi. Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o vzniku karcinomu močového měchýře na základě poznání jejich buňky původu. Dále charakterizuje významné známé somatické řídící mutace u karcinomu močového měchýře a porovnává je s jinými karcinomy s ohledem na jejich molekulární klasifikaci.
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
|
|
Kontrola genové exprese vedoucí k pluripotenci buněk
Křtěnová, Petra ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Láníková, Lucie (oponent)
Od derivace embryonálních kmenových buněk (ESC - embryonic stem cells) z myší blastocysty uběhlo více než 30 let, během kterých se tyto buňky staly předmětem zájmu mnoha výzkumných týmů. Hlavním důvodem studia ESC je jejich schopnost diferenciace do téměř všech buněčných typů. Tato vlastnost se označuje jako pluripotence. Pluripotentní stav je v buňkách udržován prostřednictvím kontroly genové exprese. Pro zachování nediferencovaného stavu ESC je třeba reprimovat diferenciační geny. Tento proces je řízen především pluripotentními transkripčními faktory, z nichž nejdůležitější jsou OCT4, SOX2 a NANOG. Na umlčení diferenciačních genů mají vliv také chromatin remodelující komplexy. Regulace genové exprese vedoucí k pluripotenci ale probíhá i na posttranskripční úrovni prostřednictvím miRNA, lncRNA, hnRNP nebo proteinů stabilizujících pluripotentní faktory a znemožňujících jejich degradaci. Cílem této práce je shrnout mechanismy, které vedou v ESC k udržení pluripotence.
|
|
|
Vliv druhu a dávky rozptýlené výztuže na vybrané vlastnosti betonu.
Láníková, Lucie ; Schmid, Pavel (oponent) ; Láník, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum vlivu množství a typu rozptýlené výztuže v referenčním betonu na fyzikálně mechanické parametry výsledného kompozitu. Mezi zkoumané vlastnosti kompozitu patří pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu a v příčném tahu, statický modul pružnosti v tlaku, dynamický modul pružnosti určený pomocí NDT zkoušek. Referenční betonová směs je certifikovaná jako konstrukční beton dané třídy, která se běžně používá na stavbách.
|
host ::
RSS.